Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa C/2020 M3 (ATLAS) na podzimní obloze

Kometa C/2020 M3 (ATLAS) na podzimní obloze

Kometa C/2020 M3 (ATLAS) v Zajíci 20. 10. 2020
Autor: Martin Gembec

Kometa C/2020 M3 (ATLAS), jak vidíme, byla objevena observatoří ATLAS na Havajských ostrovech.  V současné době jde o nejjasnější kometu na obloze s jasností mezi 8 a 9 mag. Kometa prolétá relativně blízko Zemi, jeví se tedy poměrně velká a difúzní, což také znamená, že není zdaleka tak snadná ke spatření, pokud se na ni podíváme z oblastí ze silným světelným znečištěním. Nejlépe vynikne ve velkém binokuláru, kde ji uvidíme snadno jako nápadně velkou mlhavou skvrnu kulatého tvaru.

Aktualizace 6. 12. 2020

Kometa se nyní pohybuje souhvězdím Vozky poblíž známé trojice hvězdokup. Nejjasnější byla v polovině listopadu, když prolétala souhvězdím Oriona a byla nejblíže Zemi. Nyní je stále dost jasná, asi 8,5 mag. Je tedy viditelná na tmavé obloze i triedrem.

Polohy komety C/2020 M3 (ATLAS) ve 21:00 SEČ od 6. do 21. prosince 2020
Polohy komety C/2020 M3 (ATLAS) ve 21:00 SEČ od 6. do 21. prosince 2020

Původní text z října 2020:

Kometa bude dobře pozorovatelná ještě zhruba týden, než začne svým světlem vadit dorůstající Měsíc (cca do 29. října). Aktuálně se nachází v souhvězdí Zajíce, což znamená, že je nejvýše v druhé polovině noci. Nadšený pozorovatel si na ni tedy musí počkat alespoň do jedné ráno, nebo pozorovat před svítáním. 

Kometa C/2020 M3 (ATLAS) 20. 10. 2020, 1:45 SELČ, Sigma 135 mm, f/4, Canon 6D, ISO 1600, 12×60s, Pixinsight Autor: Martin Gembec
Kometa C/2020 M3 (ATLAS) 20. 10. 2020, 1:45 SELČ, Sigma 135 mm, f/4, Canon 6D, ISO 1600, 12×60s, Pixinsight
Autor: Martin Gembec

Situace se zlepší v dalších týdnech, kdy se kometa přesune do oblastí výše nad obzorem. Po úplňku, zhruba od 8. listopadu bude nerušena svitem Měsíce míjet pás Oriona. Její jasnost by přitom měla zůstat stále podobná té současné, takže se dá očekávat, že bude viditelná i malým triedrem (např. 10×50). V té době už ji budeme moci pozorovat i večer. Věřme, že kometa nezeslábne a bude stále hezčí s tím, jak vystoupá výše ze zákalu nad obzorem.

Pokud vás zajímají i další komety na obloze, mrkněte na web Gideona van Buitenena nebo na web Klubu astronomů Liberecka.

Poloha komety C/2020 M3 (ATLAS) 20. až 30. 10. 2020 ve 2:00 SELČ (1:00 SEČ) v souhvězdí Zajíce Autor: Guide 9
Poloha komety C/2020 M3 (ATLAS) 20. až 30. 10. 2020 ve 2:00 SELČ (1:00 SEČ) v souhvězdí Zajíce
Autor: Guide 9

Poloha komety C/2020 M3 (ATLAS) 8. až 18. 11. ve 23:00 SEČ v souhvězdí Oriona
Poloha komety C/2020 M3 (ATLAS) 8. až 18. 11. ve 23:00 SEČ v souhvězdí Oriona

A pokud se na ni budete dívat v těchto dnech, možná zahlédnete i nějaký meteor z roje Orionid. Ty mají maximum kolem 21. října a padají zdánlivě z Orionova kyje (poblíž Blíženců). Meteory z Orionid jsou relativně rychlé a padá jich kolem 5 za hodinu. Pokud poletí meteor jiným směrem, nebo pomaleji, nepůjde o Orionidu, ale při pomalém letu jakoby z Býka by mohlo jít o Tauridy.

Fotomontáž meteorů do snímku Oriona s vyznačeným radiantem roje Orionid Autor: Martin Gembec
Fotomontáž meteorů do snímku Oriona s vyznačeným radiantem roje Orionid
Autor: Martin Gembec

Dráha Halleyovy komety se každoročně v říjnu a v květnu přibližuje dráze Země. Díky tomu máme dva meteorické roje této komety - jarní roj éta Aquaridy a podzimní Orionidy. Autor: NASA/Horizons
Dráha Halleyovy komety se každoročně v říjnu a v květnu přibližuje dráze Země. Díky tomu máme dva meteorické roje této komety - jarní roj éta Aquaridy a podzimní Orionidy.
Autor: NASA/Horizons




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Zajíc, Orion, Kometa , 2020 M3 ATLAS


42. vesmírný týden 2026

42. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ngc 6888

NGC 6888 (také známá jako mlhovina Srpek nebo Caldwell 27) je emisní mlhovina v souhvězdí Labutě vzdálená od Země přibližně 4 700 světelných let. Objevil ji William Herschel 15. září 1792. Mlhovina je tvořena rychlým hvězdným větrem z Wolfovy–Rayetovy hvězdy s označením WR 136 (HD 192163), který se sráží s pomaleji se pohybující obálkou, kterou hvězda odvrhla, když se stala rudým obrem před zhruba 250 000 lety. Výsledkem srážky je obálka a dvě rázové vlny, jedna se šíří směrem ven a druhá dovnitř. Vlna šířící se dovnitř zahřívá hvězdný vítr na teploty, při kterých vyzařuje rentgenové záření. Je to objekt s malou plošnou jasností a nachází se přibližně 2,5 stupně jihozápadně od hvězdy Sadr (γ Cygni). Při pozorování velmi pomůže astronomický mlhovinový filtr (UHC nebo OIII). Za příznivých podmínek je možné objekt s pomocí filtru zahlédnout i v dalekohledu o průměru pouhých 80 mm. Větší dalekohledy (200 mm a větší) odhalí srpkovitý tvar, který se podobá znaku euro, díky čemuž se mlhovině někdy říká anglicky „Euro sign nebula“. Ústřední hvězda WR 136 má hvězdnou velikost 7,5 a je tak pozorovatelná i triedrem. Během pár tisíciletí se plyn tvořící mlhovinu rozptýlí do okolí a mlhovina tak vyhasne. Samotná hvězda WR 136 však během 100 tisíc let vybuchne jako supernova a vytvoří tak novou ještě působivější mlhovinu

Další informace »