Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa C/2020 M3 (ATLAS) na podzimní obloze

Kometa C/2020 M3 (ATLAS) na podzimní obloze

Kometa C/2020 M3 (ATLAS) v Zajíci 20. 10. 2020
Autor: Martin Gembec

Kometa C/2020 M3 (ATLAS), jak vidíme, byla objevena observatoří ATLAS na Havajských ostrovech.  V současné době jde o nejjasnější kometu na obloze s jasností mezi 8 a 9 mag. Kometa prolétá relativně blízko Zemi, jeví se tedy poměrně velká a difúzní, což také znamená, že není zdaleka tak snadná ke spatření, pokud se na ni podíváme z oblastí ze silným světelným znečištěním. Nejlépe vynikne ve velkém binokuláru, kde ji uvidíme snadno jako nápadně velkou mlhavou skvrnu kulatého tvaru.

Aktualizace 6. 12. 2020

Kometa se nyní pohybuje souhvězdím Vozky poblíž známé trojice hvězdokup. Nejjasnější byla v polovině listopadu, když prolétala souhvězdím Oriona a byla nejblíže Zemi. Nyní je stále dost jasná, asi 8,5 mag. Je tedy viditelná na tmavé obloze i triedrem.

Polohy komety C/2020 M3 (ATLAS) ve 21:00 SEČ od 6. do 21. prosince 2020
Polohy komety C/2020 M3 (ATLAS) ve 21:00 SEČ od 6. do 21. prosince 2020

Původní text z října 2020:

Kometa bude dobře pozorovatelná ještě zhruba týden, než začne svým světlem vadit dorůstající Měsíc (cca do 29. října). Aktuálně se nachází v souhvězdí Zajíce, což znamená, že je nejvýše v druhé polovině noci. Nadšený pozorovatel si na ni tedy musí počkat alespoň do jedné ráno, nebo pozorovat před svítáním. 

Kometa C/2020 M3 (ATLAS) 20. 10. 2020, 1:45 SELČ, Sigma 135 mm, f/4, Canon 6D, ISO 1600, 12×60s, Pixinsight Autor: Martin Gembec
Kometa C/2020 M3 (ATLAS) 20. 10. 2020, 1:45 SELČ, Sigma 135 mm, f/4, Canon 6D, ISO 1600, 12×60s, Pixinsight
Autor: Martin Gembec

Situace se zlepší v dalších týdnech, kdy se kometa přesune do oblastí výše nad obzorem. Po úplňku, zhruba od 8. listopadu bude nerušena svitem Měsíce míjet pás Oriona. Její jasnost by přitom měla zůstat stále podobná té současné, takže se dá očekávat, že bude viditelná i malým triedrem (např. 10×50). V té době už ji budeme moci pozorovat i večer. Věřme, že kometa nezeslábne a bude stále hezčí s tím, jak vystoupá výše ze zákalu nad obzorem.

Pokud vás zajímají i další komety na obloze, mrkněte na web Gideona van Buitenena nebo na web Klubu astronomů Liberecka.

Poloha komety C/2020 M3 (ATLAS) 20. až 30. 10. 2020 ve 2:00 SELČ (1:00 SEČ) v souhvězdí Zajíce Autor: Guide 9
Poloha komety C/2020 M3 (ATLAS) 20. až 30. 10. 2020 ve 2:00 SELČ (1:00 SEČ) v souhvězdí Zajíce
Autor: Guide 9

Poloha komety C/2020 M3 (ATLAS) 8. až 18. 11. ve 23:00 SEČ v souhvězdí Oriona
Poloha komety C/2020 M3 (ATLAS) 8. až 18. 11. ve 23:00 SEČ v souhvězdí Oriona

A pokud se na ni budete dívat v těchto dnech, možná zahlédnete i nějaký meteor z roje Orionid. Ty mají maximum kolem 21. října a padají zdánlivě z Orionova kyje (poblíž Blíženců). Meteory z Orionid jsou relativně rychlé a padá jich kolem 5 za hodinu. Pokud poletí meteor jiným směrem, nebo pomaleji, nepůjde o Orionidu, ale při pomalém letu jakoby z Býka by mohlo jít o Tauridy.

Fotomontáž meteorů do snímku Oriona s vyznačeným radiantem roje Orionid Autor: Martin Gembec
Fotomontáž meteorů do snímku Oriona s vyznačeným radiantem roje Orionid
Autor: Martin Gembec

Dráha Halleyovy komety se každoročně v říjnu a v květnu přibližuje dráze Země. Díky tomu máme dva meteorické roje této komety - jarní roj éta Aquaridy a podzimní Orionidy. Autor: NASA/Horizons
Dráha Halleyovy komety se každoročně v říjnu a v květnu přibližuje dráze Země. Díky tomu máme dva meteorické roje této komety - jarní roj éta Aquaridy a podzimní Orionidy.
Autor: NASA/Horizons




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Zajíc, Orion, Kometa , 2020 M3 ATLAS


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »