Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Dalekohled Jamese Webba objevil binární objekty o hmotnosti Jupiteru uvnitř Velké mlhoviny v Orionu
Adam Denko Vytisknout článek

Dalekohled Jamese Webba objevil binární objekty o hmotnosti Jupiteru uvnitř Velké mlhoviny v Orionu

Centrum Velké mlhoviny v Orionu zachycené dalekohledem Jamese Webba pomocí přístroje NIRCam v kratších vlnových délkách blízkého infračerveného světla.
Autor: ESASky

Bystré „oko“ dalekohledu Jamese Webba svým objevem znovu překvapilo astronomy. Teleskop se zaměřil na jednu z nejjasnějších mlhovin na noční obloze, která zdobí meč známého souhvězdí mytologického lovce Oriona, a sice Velkou mlhovinu v Orionu. Jedná se o hvězdotvornou oblast nacházející se 1 350 světelných let od nás. Její šířka dosahuje asi 33 světelných let a na nočním nebi je o něco větší než Měsíc v úplňku.

Webb mlhovinu snímal pomocí přístroje NIRCam. Z dat byly vytvořeny dvě mozaiky, jedna zobrazuje kratší a druhá ty delší vlnové délky blízkého infračerveného světla. Zachyceno bylo především její centrum a okolí, konkrétně tedy regiony kolem tzv. Trapezia, což je otevřená kupa složená z hmotných horkých hvězd umístěných přímo v srdci mlhoviny. Trapezium v překladu znamená lichoběžník – tento geometrický útvar je tvořen čtyřmi jasnými hvězdami. Právě tato kupa osvětluje mračna v jejím okolí. 

Blízko ní si můžeme všimnout rudých útvarů. Ty pravděpodobně vznikly srážkou dvou masivních hvězd. Tomu napovídá přítomnost nazelenalých struktur na koncích některých červených vláken. Na vlnových délkách, které byly zpracovány do zelených barev, totiž září železo, jež při podobných srážkách vzniká. Vodíková (červená) mračna se rozpínají rychlostí 100 km/s. Dále lze na snímku vidět několik malých protoplanetárních disků.

Jedny z několika binárních systémů planet o hmotnosti jednoho Jupiteru (JuMBO) v mlhovině v Orionu. Nemůže se tak jednat o hnědé trpaslíky. Autor: arXiv:2310.01231
Jedny z několika binárních systémů planet o hmotnosti jednoho Jupiteru (JuMBO) v mlhovině v Orionu. Nemůže se tak jednat o hnědé trpaslíky.
Autor: arXiv:2310.01231

Astronomové na snímku nalezli 42 malých objektů. Jejich hmotnost se pohybuje kolem jednoho Jupiteru. Nemůže se tak jednat o hvězdy ani hnědé trpaslíky, pravděpodobně se díváme na potulné planety. Ještě více zajímavé ale je, že se nacházejí v párech. Jednotlivé složky od sebe obíhají poměrně dost daleko, mnohdy až v řádech 100 AU. Tyto objekty dostaly označení JuMBO (Jupiter-Mass Binary Object). Jejich vznik si nedokážeme úplně vysvětlit, planety mohly být gravitačně vyhozeny z hvězdných soustav, načež kolem sebe začaly obíhat.  

Centrum Velké mlhoviny v Orionu zachycené dalekohledem Jamese Webba pomocí přístroje NIRCam v delších vlnových délkách blízkého infračerveného světla. Autor: ESASky
Centrum Velké mlhoviny v Orionu zachycené dalekohledem Jamese Webba pomocí přístroje NIRCam v delších vlnových délkách blízkého infračerveného světla.
Autor: ESASky

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esa.int
[2] Samuel G Pearson, Mark J McCaughrean, 2023. Jupiter Mass Binary Objects in the Trapezium Cluster, arXiv:2310.01231
[3] ESASky - Mlhovina v Orionu, krátší vlnové délky, NIRCam
[4] ESASky - Mlhovina v Orionu, delší vlnové délky, NIRCam



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Bludná planeta, Binární soustava, Mlhovina v Orionu, Orion, Jwst


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

!

Další informace »