Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Dalekohled Jamese Webba objevil binární objekty o hmotnosti Jupiteru uvnitř Velké mlhoviny v Orionu
Adam Denko Vytisknout článek

Dalekohled Jamese Webba objevil binární objekty o hmotnosti Jupiteru uvnitř Velké mlhoviny v Orionu

Centrum Velké mlhoviny v Orionu zachycené dalekohledem Jamese Webba pomocí přístroje NIRCam v kratších vlnových délkách blízkého infračerveného světla.
Autor: ESASky

Bystré „oko“ dalekohledu Jamese Webba svým objevem znovu překvapilo astronomy. Teleskop se zaměřil na jednu z nejjasnějších mlhovin na noční obloze, která zdobí meč známého souhvězdí mytologického lovce Oriona, a sice Velkou mlhovinu v Orionu. Jedná se o hvězdotvornou oblast nacházející se 1 350 světelných let od nás. Její šířka dosahuje asi 33 světelných let a na nočním nebi je o něco větší než Měsíc v úplňku.

Webb mlhovinu snímal pomocí přístroje NIRCam. Z dat byly vytvořeny dvě mozaiky, jedna zobrazuje kratší a druhá ty delší vlnové délky blízkého infračerveného světla. Zachyceno bylo především její centrum a okolí, konkrétně tedy regiony kolem tzv. Trapezia, což je otevřená kupa složená z hmotných horkých hvězd umístěných přímo v srdci mlhoviny. Trapezium v překladu znamená lichoběžník – tento geometrický útvar je tvořen čtyřmi jasnými hvězdami. Právě tato kupa osvětluje mračna v jejím okolí. 

Blízko ní si můžeme všimnout rudých útvarů. Ty pravděpodobně vznikly srážkou dvou masivních hvězd. Tomu napovídá přítomnost nazelenalých struktur na koncích některých červených vláken. Na vlnových délkách, které byly zpracovány do zelených barev, totiž září železo, jež při podobných srážkách vzniká. Vodíková (červená) mračna se rozpínají rychlostí 100 km/s. Dále lze na snímku vidět několik malých protoplanetárních disků.

Jedny z několika binárních systémů planet o hmotnosti jednoho Jupiteru (JuMBO) v mlhovině v Orionu. Nemůže se tak jednat o hnědé trpaslíky. Autor: arXiv:2310.01231
Jedny z několika binárních systémů planet o hmotnosti jednoho Jupiteru (JuMBO) v mlhovině v Orionu. Nemůže se tak jednat o hnědé trpaslíky.
Autor: arXiv:2310.01231

Astronomové na snímku nalezli 42 malých objektů. Jejich hmotnost se pohybuje kolem jednoho Jupiteru. Nemůže se tak jednat o hvězdy ani hnědé trpaslíky, pravděpodobně se díváme na potulné planety. Ještě více zajímavé ale je, že se nacházejí v párech. Jednotlivé složky od sebe obíhají poměrně dost daleko, mnohdy až v řádech 100 AU. Tyto objekty dostaly označení JuMBO (Jupiter-Mass Binary Object). Jejich vznik si nedokážeme úplně vysvětlit, planety mohly být gravitačně vyhozeny z hvězdných soustav, načež kolem sebe začaly obíhat.  

Centrum Velké mlhoviny v Orionu zachycené dalekohledem Jamese Webba pomocí přístroje NIRCam v delších vlnových délkách blízkého infračerveného světla. Autor: ESASky
Centrum Velké mlhoviny v Orionu zachycené dalekohledem Jamese Webba pomocí přístroje NIRCam v delších vlnových délkách blízkého infračerveného světla.
Autor: ESASky

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esa.int
[2] Samuel G Pearson, Mark J McCaughrean, 2023. Jupiter Mass Binary Objects in the Trapezium Cluster, arXiv:2310.01231
[3] ESASky - Mlhovina v Orionu, krátší vlnové délky, NIRCam
[4] ESASky - Mlhovina v Orionu, delší vlnové délky, NIRCam



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Bludná planeta, Binární soustava, Mlhovina v Orionu, Orion, Jwst


27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc nad hladinou Labe

Fotka Měsíce nad hladinou Labe

Další informace »