Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Konjunkce Venuše, Slunce a Marsu

Konjunkce Venuše, Slunce a Marsu

Venuše v horní konjunkci se Sluncem 6. ledna 2026 na snímku koronografu LASCO C2 kosmické observatoře SOHO
Autor: NASA/ESA

V lednu nám trochu skrytě našim zrakům nastává poměrně mimořádná konjunkce Venuše s Marsem a obě planety jsou navíc v konjunkci se Sluncem. Sice postupně, ale zato v odstupu jen několika dnů. A všechno to vlastně můžeme sledovat v přímém přenosu. Díky snímkům kosmických observatoří v čele s historicky nejdéle pracující SOHO.

Celé dění začalo nenápadně již v prosinci, kdy se do zorného pole koronografu LASCO C2 dostal výrazný objekt s dlouhými vodorovnými čárkami. To byla planeta Venuše. Senzor koronografu je konstruován tak, že když je jas objektu příliš velký, přetéká signál do sousedních pixelů vodorovným směrem, a tedy velmi jasná Venuše o jasnosti 4 mag se zde jeví s velmi dlouhými čárkami.

Venuše a Mars v koronografu SOHO. Postupně se také zleva vynoří Velký oblak Mléčné dráhy ve Střelci a mlhovina M8 Laguna. Autor: NASA/ESA/SOHO/LASCO C3
Venuše a Mars v koronografu SOHO. Postupně se také zleva vynoří Velký oblak Mléčné dráhy ve Střelci a mlhovina M8 Laguna.
Autor: NASA/ESA/SOHO/LASCO C3

Naopak Mars, který je ve stejnou chvíli mnohem dál, a navíc i tak je na obloze méně odrazivý, má čárečky jen nepatrně malé. Období Vánoc je však v koronografu LASCO C3 observatoře SOHO docela příjemným svátkem, protože v zorném poli je zrovna jeden z nejvýraznějších úseků Mléčné dráhy v souhvězdí Střelce. Důvod je jednoduchý. Koncem prosince se totiž do tohoto souhvězdí promítá sluneční kotouč. Ano slyšíte dobře. Slunce opravdu není v Kozorohu, jak se mylně udává v astrologii (a nebude tam až do 20. ledna, kdy konečně do Kozoroha vstoupí příčinou je precese zemské osy, tedy i pomalý posun jarního bodu mezi souhvězdími).

Mléčná dráha v koronografu LASCO C3 byla v prosinci 2025 doplněna o planety Venuši a Mars, které se z našeho pohledu nacházely jakoby za Sluncem. Autor: NASA/ESA/SOHO
Mléčná dráha v koronografu LASCO C3 byla v prosinci 2025 doplněna o planety Venuši a Mars, které se z našeho pohledu nacházely jakoby za Sluncem.
Autor: NASA/ESA/SOHO

Jak jsme již viděli na reálné fotografii z observatoře SOHO, v lednu 2026 nastává poměrně výjimečná trojitá konjunkce planety Venuše s Marsem, a navíc oblou planet se Sluncem. Tento jev ale nejde pozorovat přímo a musíme si vystačit se záznamem z koronografu. Koronograf je speciální dalekohled umožňující pozorování sluneční koróny a protuberancí. Tento dalekohled vyžaduje prostředí se sníženou prašností, proto ho najdeme ve vysokých horách nebo na vesmírných observatořích. Slunce je v něm zakrýváno terčíkem v ohniskové rovině objektivu.

Do zorného pole koronografu se Venuše dostala kolem 11. prosince z východní strany a o pár dní později se k ní přidal od západu i Mars. Obě planety se postupně pohybovaly zorným polem koronografu LASCO C3 až do 6. ledna. To nastala první konjunkce. Ta nejzajímavější, kdy se Venuše dostala zdánlivě nejblíže ke Slunci a nastala její horní konjunkce se Sluncem.

Simulace konjunkce Venuše se Sluncem 6. ledna 2025. Jas oblohy (rozptyl světla v atmosféře) byl v planetáriu uměle ztlumen, aby vynikly slabé planety vedle jasného kotouče Slunce. Autor: iQLANDIA/Luboš Havlan
Simulace konjunkce Venuše se Sluncem 6. ledna 2025. Jas oblohy (rozptyl světla v atmosféře) byl v planetáriu uměle ztlumen, aby vynikly slabé planety vedle jasného kotouče Slunce.
Autor: iQLANDIA/Luboš Havlan

O dva dny později, 8. ledna, nás čeká druhá konjunkce, kdy se zdánlivě setkají planety Venuše a Mars. Nakonec 9. ledna bude nejblíž Slunci Mars, ovšem opět jen zdánlivě. Zatímco naše hvězda je k nám asi 150 mil. km (v lednu dokonce nejméně, jsme v přísluní cca 147 mil. km), tak Venuše za Sluncem je od nás asi 256 mil. km a Mars dokonce 360 mil. km.

A to ještě není vše. Nyní na začátku ledna sledujeme tanec Venuše a Marsu v okolí Slunce. Ale 10. ledna je v opozici se Sluncem Jupiter (asi 633 mil. km od nás). Brzy se ale přidá i Merkur. Jeho konjunkce s Marsem bude v koronografu LASCO C3 viditelná 18. ledna. Merkur v té době bude na snímku níže a bude mít delší vodorovné čárky než Mars.

Planety téměř v jedné přímce 6. ledna 2025 – Jupiter v opozici se Sluncem, Venuše a Mars v konjunkci a Merkur blížící se do konjunkce. Autor: solarsystemscope.com
Planety téměř v jedné přímce 6. ledna 2025 – Jupiter v opozici se Sluncem, Venuše a Mars v konjunkci a Merkur blížící se do konjunkce.
Autor: solarsystemscope.com

Horní konjunkce Merkuru se Sluncem nastává 21. ledna a konjunkce Merkuru s Venuší nastává 29. ledna. Tento úkaz je dokonce možné pozorovat na denní obloze, byť vidět by byly v dalekohledu jen dvě malinkaté kuličky. Reálně je to však obtížné a nebezpečné, protože je třeba nějak odstínit světlo Slunce, které nesmí dopadat do dalekohledu, a navíc obloha vedle i třeba zakrytého Slunce bude velmi světlá.

Teoreticky je možné se pokusit to zachytit fotograficky, když se vybavíme jako na bezpečné pozorování Slunce, tedy například se speciálním filtrem. Zaostříme si kameru na Slunce nacházející se v tu chvíli u hrany domu a pak necháme Slunce popojít za dům a ocitneme se ve stínu. Nyní odstraníme filtr pro pozorování Slunce, nastavíme expoziční čas, aby obloha nebyla přepálená (asi setiny až tisíciny sekundy) a fotografujeme předpokládané místo výskytu obou planet (buď na ně najedeme robotickou montáží, nebo počkáme 20 minut (po této době by se měla obloha pootočit o pět stupňů a v zorném poli by se místo Slunce měly objevit planety v tu chvíli vzdálené 5° východně od Slunce, ale na to bych asi tolik nespoléhal).

Merkur a Venuše 26. dubna 2021. V době fotografování se od sebe obě planety nacházely úhlově 8° od Slunce a zároveň 1,3 stupně od sebe. Aby byly vidět oba kotoučky v době, kdy se nacházely poblíž horní konjunkce, a tedy daleko od nás, udělal jsem výřez ve stejném zvětšení, aby byl patrný rozdíl ve velikosti kotoučku Venuše a Merkuru. Autor: Martin Gembec
Merkur a Venuše 26. dubna 2021. V době fotografování se od sebe obě planety nacházely úhlově 8° od Slunce a zároveň 1,3 stupně od sebe. Aby byly vidět oba kotoučky v době, kdy se nacházely poblíž horní konjunkce, a tedy daleko od nás, udělal jsem výřez ve stejném zvětšení, aby byl patrný rozdíl ve velikosti kotoučku Venuše a Merkuru.
Autor: Martin Gembec

Zaměřte tedy své zraky na stále funkční stránky a snímky observatoře SOHO. Tečky v okolí zakrytého Slunce nám připomínají, že obloha nad námi je v neustálém pohybu.

Koronografy SOHO LASCO C3 a LASCO C2.

Aktuální snímky obou koronografů:




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Konjunkce, Slunce, Merkur, Venuše, Mars


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »