Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Květen bude letos ve znamení zatmění

Květen bude letos ve znamení zatmění

Tiskové prohlášení ČAS číslo 46

V květnu 2003 dojde hned ke třem astronomicky zajímavým a neobvyklým úkazům. Jde o zcela ojedinělé soustředění jevů, z nichž každý sám o sobě je velmi vzácný, do poměrně krátkého časového intervalu necelých čtyř týdnů. V květnu budeme svědky přechodu Merkura přes Slunce (7.5.), úplného zatmění Měsíce (16.5.) a prstencového zatmění Slunce (31.5.). Všechny přitom budeme moci pozorovat i z našeho území (zatmění Slunce alespoň jako částečné). Tyto úkazy mají jeden společný jmenovatel - ve všech třech případech se dostanou 3 tělesa Sluneční soustavy téměř přesně do přímky a umožní tak úkazy úplného zatmění Měsíce (Slunce, Země a Měsíc), částečného (či prstencového) zatmění Slunce (Slunce, Měsíc a Země) a přechodu Merkura před Slunečním kotoučem (Slunce, Merkur a Země). S trochou nadsázky tak můžeme letošní květen označit za "Měsíc stínů".

O neobvyklosti těchto úkazů svědčí to, že k zatmění Měsíce dochází maximálně třikrát do roka a je vždy viditelné jen z jedné poloviny zemského povrchu; počet zatmění Slunce je na tom sice o něco lépe, ale protože měsíční stín v tomto případě zasáhne vždy jen velmi malou část naší planety, je opakovatelnost jeho pozorování ze stejného místa ještě daleko nižší (pro úplné zatmění je to v průměru pouze jednou za 360 let). Pokud jde o přechod Merkura přes Slunce, těch lze v průměru napočítat jen asi 13 za století, a z téhož místa na Zemi je možné jich spatřit pouze zhruba jednu polovinu. V tomto posledním případě tedy jde o skutečně vzácný jev. Pro zajímavost uveďme, že poslední dobře pozorovatelný přechod Merkura u nás nastal 10. listopadu 1973 (nepočítáme-li přechod 13. listopadu 1986, který u nás byl pozorovatelný pouze v závěrečné fázi, těsně po východu Slunce) a na další si budeme muset počkat až do 9. května 2016.

Přechod Merkura 7. května 2003 bude u nás pozorovatelný v celém svém průběhu. Začne prvním dotykem okrajů obou těles v 7h 12min a skončí ve 12h 32min středoevropského letního času (SELČ). Projeví se jako malá skvrnka o průměru pouhých 16" (1/160 průměru Slunce), pohybující se pomalu přes sluneční disk, který protne zhruba v jedné osmině jeho průměru od horního okraje. K pozorování lze doporučit libovolný dalekohled (třeba i triedr), v každém případě však opatřený vhodným slunečním filtrem, jinak hrozí poškození zraku i dalekohledu.

16. května ráno nastane úplné zatmění Měsíce. Z našeho území bude pozorovatelný pouze jeho začátek. Během fáze úplného zatmění, ještě před jeho maximem, Měsíc zapadne. Začátek částečného zatmění nastane ve 4h 3min, začátek zatmění úplného v 5h 14min a v 5h 21min SELČ už Měsíc zapadá. V celém rozsahu je zatmění viditelné daleko na západ od nás, nad Atlantikem, na východě Severní Ameriky a v celé střední a Jižní Americe.

Zatmění Slunce 31. května ráno bude pozorovatelné jako prstencové v Severním Atlantiku, v Grónsku, na Islandu a v severním cípu Skotska. U nás bude viditelné jen jako částečné, přičemž v maximu bude zakryto přibližně 85% jeho průměru. Slunce vyjde nad obzor ve 4h 56min již částečně zakryté, maximální fáze nastane za necelou půlhodinu poté (v 5h 24min) a celý úkaz skončí v 6h 22min SELČ. K jeho pozorování není dalekohled nutný, v každém případě je však nutné si chránit zrak speciálními brýlemi či filtry (běžné sluneční brýle v žádném případě nestačí) či dalekohled filtrem.

Tiskové prohlášení si můžete stáhnout ve formátu MS Word




O autorovi

Jan Vondrák

Jan Vondrák

Jan Vondrák (*1940, Písek) je český astronom, popularizátor astronomie a v letech 2010 - 2017 předseda České astronomické společnosti. Po studiu geodézie na ČVUT (specializace geodetická astronomie, absolvoval 1962) nastoupil na Geodetickou observatoř Pecný v Ondřejově. Tam se zabýval pozorováním změn světového času a pohybu pólu na pasážníku, cikumzenitálu a vizuálním zenitteleskopu. V roce 1977 přešel do Astronomického ústavu AV ČR, kde se v oddělení Galaxií a planetárních systémů zabývá tzv. fundamentální astronomií (tedy výpočty rotace Země, astrometrie, výpočty efemerid, nebeskou mechanikou, kosmickou geodézií atd.). Od roku 2005 je emeritním pracovníkem AV ČR. Stránky autora.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »