Mars - uvedení pravé míry na pravou míru
Kamenem úrazu je, že původně zcela přesná informace z roku 2003 neobsahuje letopočet. To je zřejmě příčinou, proč se tento textový řetězec odpoutal od svého smyslu a již několik let v podobě nesmyslu žije vlastním životem. Opravdu se s kalenou ocelovou pravidelností, počínaje rokem 2004, každé léto objevuje znovu jen s nepatrnými změnami. Kolegové prakticky ze všech lidových hvězdáren mi jistě potvrdí, že každoročně dostávají četné dotazy na toto téma. Nejde tedy o žádnou novinku.
K druhému úrazu přišla původní zpráva tím, že se někam zatoulalo šest řádů. Údaj o vzdálenosti totiž měl být zřejmě 31,65 miliónů mil. V námořních mílích (cca 1,8 km) to pak přesně odpovídá 56 miliónům kilometrů. Podobné věci, jako vynechání několika řádů, se stávají i v lepší společnosti a v médiích jsou naprosto běžné: dodnes s humorem vzpomínáme na to, že v článku o přiblížení Marsu, který v roce 2003 vyšel v Denících Bohemia, byla uvedena vzdálenost 56 km (stejná chyba, že?); všeobecné rozčilení nad ztrátou miliónů ukončila poznámka jednoho z kolegů, že noviny vyšly ráno, takže teď už by měl Mars letět těsně kolem hvězdárny, maximálně o ulici dál.
O třetím úrazu lze jen spekulovat, ale zdá se, že zpráva je zřejmě britského či severoamerického původu. Překladatel uměl anglicky jen trochu, takže informaci o tom, že Mars bude po Měsíci druhým nejjasnějším objektem na obloze (což byla tehdy pravda), přeložil větou o velikosti jako Měsíc za úplňku.
Uvědomíme-li si tyto tři poměrně prosté skutečnosti, zjistíme, že původní zpráva byla zřejmě zcela přesná a kachna vzniklá jejím zkomolením vybočila z průměru jen mírně.
A teď oprava opravy:
- Je pravda, že Mars se 27. 8. 2006 nepřiblíží Zemi na vzdálenost 31,65 mil. Údaj se vztahoval k roku 2003 a správně mělo být 31,65 miliónů mil (námořních; ani to není úplně přesné, protože v přepočtu námořních mil na kilometry panuje mírný chaos, nejčastěji najdeme přepočty 1 námořní míle = 1,852 až 1,854 kilometrů; uvedená hodnota by byla správně při hrubém zaokrouhlení na 1,8 km). Není ovšem pravda, že (cituji Uvedení na pravou míru) "podobně velké přiblížení Marsu k Zemi nastane 28.8.2237, ale ani pak to nebude 31.65 mil, nýbrž opět těch 56 milionů km". Ve skutečnosti bude vzdálenost Marsu od Země v ten den činit přibližně 389 miliónů km. Já vím, jde o překlep, autor chtěl napsat 28. 8. 2287, ale výskyt takové chyby v opravě kachny, (nota bene) v odstavci, jenž se vysmívá té části kachny, která jediná je správně, vede k zamyšlení, kde vlastně sídlí Rádio Jerevan.
Těsnější přiblížení než 27. 8. 2006 bude opravdu nejdříve 28. 8. 2287, dovolím si upřesnit, že podle efemeridy New Horizons (JPL) to bude ve 2:15 UT, bude-li se současný systém měření času ještě používat.
Ještě upozorním na zajímavou shodu vzdáleností Marsu od Země v obě špatně uvedená data: 27. 8. 2006 i 28. 8. 2237 to bude necelých 390 miliónů km, blízko maximální hodnotě. Že by naše prsty po klávesnici vedl Aštar Šeran nebo nějaká ještě vyšší instance?
- Je pravda, že 27. 8. 2006 v 0:30 h (UT, SEČ, SELČ ?) nebude Mars vidět na obloze pouhým okem, ale není pravda, že Mars nebude vidět vůbec. Úhlová vzdálenost Marsu od Slunce bude 18,5° a Mars by snad mohl být k zahlédnutí ve večerních červáncích pomocí dalekohledu. Očima zřejmě opravdu nikoli; v 0:30 SELČ už bude skutečně dávno pod obzorem.
V žádném případě ale není pravda, že "O dva dny později bude totiž Mars v tzv. konjunkci se Sluncem." Nejbližší konjunkce Marsu se Sluncem nastane 23. 10. 2006, tedy později o dva měsíce, nikoli dny! Obrysy virtuální budovy Rádia Jerevan se nám pomalu začínají objevovat před očima, že? :-).
V každém případě je pravda, že Mars velikosti Měsíce na obloze nikdy neuvidíme, ale konec okurkové sezony je zatím daleko a tak se můžeme těšit, že zanedlouho někdo vydá opravu této opravy opravy, tedy uvedení na pravou míru ve třetí mocnině. Za redakci Rádia Jerevan se na další krmení roztomilé kachny těší
O autorovi
Jan Veselý
Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.
Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.
