Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Mars - uvedení pravé míry na pravou míru
Veselý Jan Vytisknout článek

Mars - uvedení pravé míry na pravou míru

mars2003.jpg
V článku Mars velikosti Měsíce? Uvedení na pravou míru se, bohužel, vyskytuje takový počet nesmyslů, že si vyžaduje uvedení na pravou míru. Jde tedy o uvedení na pravou míru v druhé mocnině a v souladu s duchem uvedení na pravou míru v mocnině první lze konstatovat, že by si zasloužilo zápis do Guinessovy knihy rekordů za nejvyšší hustotu nesmyslů na počet bitů v uvedení na pravou míru sdělení s nejvyšší hustotou nesmyslů na počet bitů. Zdá-li se čtenářům tato logická konstrukce příliš složitá, doporučuji nakreslit si vhodný diagram. Chcete-li se dozvědět, jak je to s tím Marsem a kachnou, která koluje po českém internetu, čtěte dál.

V úvodu si dovolím ještě jednou zopakovat onu kachnu: "Planeta Mars bude nejjasnější na noční obloze počínaje srpnem. Bude tak veliký jako Měsíc za úplňku - pouhým okem. Toto bude nejpříznivější 27. 8., kdy se Mars přiblíží do vzdálenosti 31.65 mil od Země. Určitě se dívejte na oblohu 27. 8. 12:30 v noci. Bude to vypadat tak, jako že Země má dva měsíce. Příště se Mars přiblíží tak těsně až v roce 2287!"

Kamenem úrazu je, že původně zcela přesná informace z roku 2003 neobsahuje letopočet. To je zřejmě příčinou, proč se tento textový řetězec odpoutal od svého smyslu a již několik let v podobě nesmyslu žije vlastním životem. Opravdu se s kalenou ocelovou pravidelností, počínaje rokem 2004, každé léto objevuje znovu jen s nepatrnými změnami. Kolegové prakticky ze všech lidových hvězdáren mi jistě potvrdí, že každoročně dostávají četné dotazy na toto téma. Nejde tedy o žádnou novinku.

K druhému úrazu přišla původní zpráva tím, že se někam zatoulalo šest řádů. Údaj o vzdálenosti totiž měl být zřejmě 31,65 miliónů mil. V námořních mílích (cca 1,8 km) to pak přesně odpovídá 56 miliónům kilometrů. Podobné věci, jako vynechání několika řádů, se stávají i v lepší společnosti a v médiích jsou naprosto běžné: dodnes s humorem vzpomínáme na to, že v článku o přiblížení Marsu, který v roce 2003 vyšel v Denících Bohemia, byla uvedena vzdálenost 56 km (stejná chyba, že?); všeobecné rozčilení nad ztrátou miliónů ukončila poznámka jednoho z kolegů, že noviny vyšly ráno, takže teď už by měl Mars letět těsně kolem hvězdárny, maximálně o ulici dál.

O třetím úrazu lze jen spekulovat, ale zdá se, že zpráva je zřejmě britského či severoamerického původu. Překladatel uměl anglicky jen trochu, takže informaci o tom, že Mars bude po Měsíci druhým nejjasnějším objektem na obloze (což byla tehdy pravda), přeložil větou o velikosti jako Měsíc za úplňku.

Uvědomíme-li si tyto tři poměrně prosté skutečnosti, zjistíme, že původní zpráva byla zřejmě zcela přesná a kachna vzniklá jejím zkomolením vybočila z průměru jen mírně.

A teď oprava opravy:

  • Je pravda, že Mars se 27. 8. 2006 nepřiblíží Zemi na vzdálenost 31,65 mil. Údaj se vztahoval k roku 2003 a správně mělo být 31,65 miliónů mil (námořních; ani to není úplně přesné, protože v přepočtu námořních mil na kilometry panuje mírný chaos, nejčastěji najdeme přepočty 1 námořní míle = 1,852 až 1,854 kilometrů; uvedená hodnota by byla správně při hrubém zaokrouhlení na 1,8 km). Není ovšem pravda, že (cituji Uvedení na pravou míru) "podobně velké přiblížení Marsu k Zemi nastane 28.8.2237, ale ani pak to nebude 31.65 mil, nýbrž opět těch 56 milionů km". Ve skutečnosti bude vzdálenost Marsu od Země v ten den činit přibližně 389 miliónů km. Já vím, jde o překlep, autor chtěl napsat 28. 8. 2287, ale výskyt takové chyby v opravě kachny, (nota bene) v odstavci, jenž se vysmívá té části kachny, která jediná je správně, vede k zamyšlení, kde vlastně sídlí Rádio Jerevan.

    Těsnější přiblížení než 27. 8. 2006 bude opravdu nejdříve 28. 8. 2287, dovolím si upřesnit, že podle efemeridy New Horizons (JPL) to bude ve 2:15 UT, bude-li se současný systém měření času ještě používat.

    Ještě upozorním na zajímavou shodu vzdáleností Marsu od Země v obě špatně uvedená data: 27. 8. 2006 i 28. 8. 2237 to bude necelých 390 miliónů km, blízko maximální hodnotě. Že by naše prsty po klávesnici vedl Aštar Šeran nebo nějaká ještě vyšší instance?

  • Je pravda, že 27. 8. 2006 v 0:30 h (UT, SEČ, SELČ ?) nebude Mars vidět na obloze pouhým okem, ale není pravda, že Mars nebude vidět vůbec. Úhlová vzdálenost Marsu od Slunce bude 18,5° a Mars by snad mohl být k zahlédnutí ve večerních červáncích pomocí dalekohledu. Očima zřejmě opravdu nikoli; v 0:30 SELČ už bude skutečně dávno pod obzorem.

    V žádném případě ale není pravda, že "O dva dny později bude totiž Mars v tzv. konjunkci se Sluncem." Nejbližší konjunkce Marsu se Sluncem nastane 23. 10. 2006, tedy později o dva měsíce, nikoli dny! Obrysy virtuální budovy Rádia Jerevan se nám pomalu začínají objevovat před očima, že? :-).

V každém případě je pravda, že Mars velikosti Měsíce na obloze nikdy neuvidíme, ale konec okurkové sezony je zatím daleko a tak se můžeme těšit, že zanedlouho někdo vydá opravu této opravy opravy, tedy uvedení na pravou míru ve třetí mocnině. Za redakci Rádia Jerevan se na další krmení roztomilé kachny těší




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »