Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Mars - uvedení pravé míry na pravou míru
Veselý Jan Vytisknout článek

Mars - uvedení pravé míry na pravou míru

mars2003.jpg
V článku Mars velikosti Měsíce? Uvedení na pravou míru se, bohužel, vyskytuje takový počet nesmyslů, že si vyžaduje uvedení na pravou míru. Jde tedy o uvedení na pravou míru v druhé mocnině a v souladu s duchem uvedení na pravou míru v mocnině první lze konstatovat, že by si zasloužilo zápis do Guinessovy knihy rekordů za nejvyšší hustotu nesmyslů na počet bitů v uvedení na pravou míru sdělení s nejvyšší hustotou nesmyslů na počet bitů. Zdá-li se čtenářům tato logická konstrukce příliš složitá, doporučuji nakreslit si vhodný diagram. Chcete-li se dozvědět, jak je to s tím Marsem a kachnou, která koluje po českém internetu, čtěte dál.

V úvodu si dovolím ještě jednou zopakovat onu kachnu: "Planeta Mars bude nejjasnější na noční obloze počínaje srpnem. Bude tak veliký jako Měsíc za úplňku - pouhým okem. Toto bude nejpříznivější 27. 8., kdy se Mars přiblíží do vzdálenosti 31.65 mil od Země. Určitě se dívejte na oblohu 27. 8. 12:30 v noci. Bude to vypadat tak, jako že Země má dva měsíce. Příště se Mars přiblíží tak těsně až v roce 2287!"

Kamenem úrazu je, že původně zcela přesná informace z roku 2003 neobsahuje letopočet. To je zřejmě příčinou, proč se tento textový řetězec odpoutal od svého smyslu a již několik let v podobě nesmyslu žije vlastním životem. Opravdu se s kalenou ocelovou pravidelností, počínaje rokem 2004, každé léto objevuje znovu jen s nepatrnými změnami. Kolegové prakticky ze všech lidových hvězdáren mi jistě potvrdí, že každoročně dostávají četné dotazy na toto téma. Nejde tedy o žádnou novinku.

K druhému úrazu přišla původní zpráva tím, že se někam zatoulalo šest řádů. Údaj o vzdálenosti totiž měl být zřejmě 31,65 miliónů mil. V námořních mílích (cca 1,8 km) to pak přesně odpovídá 56 miliónům kilometrů. Podobné věci, jako vynechání několika řádů, se stávají i v lepší společnosti a v médiích jsou naprosto běžné: dodnes s humorem vzpomínáme na to, že v článku o přiblížení Marsu, který v roce 2003 vyšel v Denících Bohemia, byla uvedena vzdálenost 56 km (stejná chyba, že?); všeobecné rozčilení nad ztrátou miliónů ukončila poznámka jednoho z kolegů, že noviny vyšly ráno, takže teď už by měl Mars letět těsně kolem hvězdárny, maximálně o ulici dál.

O třetím úrazu lze jen spekulovat, ale zdá se, že zpráva je zřejmě britského či severoamerického původu. Překladatel uměl anglicky jen trochu, takže informaci o tom, že Mars bude po Měsíci druhým nejjasnějším objektem na obloze (což byla tehdy pravda), přeložil větou o velikosti jako Měsíc za úplňku.

Uvědomíme-li si tyto tři poměrně prosté skutečnosti, zjistíme, že původní zpráva byla zřejmě zcela přesná a kachna vzniklá jejím zkomolením vybočila z průměru jen mírně.

A teď oprava opravy:

  • Je pravda, že Mars se 27. 8. 2006 nepřiblíží Zemi na vzdálenost 31,65 mil. Údaj se vztahoval k roku 2003 a správně mělo být 31,65 miliónů mil (námořních; ani to není úplně přesné, protože v přepočtu námořních mil na kilometry panuje mírný chaos, nejčastěji najdeme přepočty 1 námořní míle = 1,852 až 1,854 kilometrů; uvedená hodnota by byla správně při hrubém zaokrouhlení na 1,8 km). Není ovšem pravda, že (cituji Uvedení na pravou míru) "podobně velké přiblížení Marsu k Zemi nastane 28.8.2237, ale ani pak to nebude 31.65 mil, nýbrž opět těch 56 milionů km". Ve skutečnosti bude vzdálenost Marsu od Země v ten den činit přibližně 389 miliónů km. Já vím, jde o překlep, autor chtěl napsat 28. 8. 2287, ale výskyt takové chyby v opravě kachny, (nota bene) v odstavci, jenž se vysmívá té části kachny, která jediná je správně, vede k zamyšlení, kde vlastně sídlí Rádio Jerevan.

    Těsnější přiblížení než 27. 8. 2006 bude opravdu nejdříve 28. 8. 2287, dovolím si upřesnit, že podle efemeridy New Horizons (JPL) to bude ve 2:15 UT, bude-li se současný systém měření času ještě používat.

    Ještě upozorním na zajímavou shodu vzdáleností Marsu od Země v obě špatně uvedená data: 27. 8. 2006 i 28. 8. 2237 to bude necelých 390 miliónů km, blízko maximální hodnotě. Že by naše prsty po klávesnici vedl Aštar Šeran nebo nějaká ještě vyšší instance?

  • Je pravda, že 27. 8. 2006 v 0:30 h (UT, SEČ, SELČ ?) nebude Mars vidět na obloze pouhým okem, ale není pravda, že Mars nebude vidět vůbec. Úhlová vzdálenost Marsu od Slunce bude 18,5° a Mars by snad mohl být k zahlédnutí ve večerních červáncích pomocí dalekohledu. Očima zřejmě opravdu nikoli; v 0:30 SELČ už bude skutečně dávno pod obzorem.

    V žádném případě ale není pravda, že "O dva dny později bude totiž Mars v tzv. konjunkci se Sluncem." Nejbližší konjunkce Marsu se Sluncem nastane 23. 10. 2006, tedy později o dva měsíce, nikoli dny! Obrysy virtuální budovy Rádia Jerevan se nám pomalu začínají objevovat před očima, že? :-).

V každém případě je pravda, že Mars velikosti Měsíce na obloze nikdy neuvidíme, ale konec okurkové sezony je zatím daleko a tak se můžeme těšit, že zanedlouho někdo vydá opravu této opravy opravy, tedy uvedení na pravou míru ve třetí mocnině. Za redakci Rádia Jerevan se na další krmení roztomilé kachny těší




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »