Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Mars veliký jako Měsíc - oprava na třetí
Veselý Jan Vytisknout článek

Mars veliký jako Měsíc - oprava na třetí

Máme to šťastně za sebou. 27. srpen minul a Mars velikosti Měsíce snad už v elektronické poště strašit přestane. Přesto, trochu z nostalgie, si dovolím obtěžovat čtenáře ještě jednou. Kromě potřeby rozloučit se s touto roztomilou kachničkou je též nutné uvést na pravou míru uvedení pravé míry na pravou míru. Ano je to složité, ale v opravě opravy je opět fatální chyba a je nutné ji opravit. Chcete-li tedy dodatečně vědět, jak to mělo být doopravdy, čtěte dál.

Rekapitulace:
  • 10. 8. 2006 upozornil Jiří Grygar v článku Mars velikosti Měsíce? Uvedení na pravou míru na kachnu šířící se českým internetem s vysvětlením skutečného stavu věcí.
  • 14. 8. 2006 jsem v článku Mars - uvedení pravé míry na pravou míru kritizoval nesprávná tvrzení v článku Jiřího Grygara a pokusil se je vysvětlit správně.
  • 26. 8. 2006 mě upozornil čtenář Jan Fical, na chybu v opravě opravy, cituji:

    Nerozumim uplne situaci, kdyz Mars bude letos 27.8. (tedy zitra) blizko sve maximalni hodnote 390 mil. km, jak je mozne, ze bliz (tak chapu souslovi "tesnejsi priblizeni") k Zemi se dostane az v roce 2287? Tech zhruba 280 let se bude pohybovat porad v temer maximalni vzdalenosti? Mam tedy jenom mlhavou predstavu o tom, jak presne planety kolem Slunce obihaji, nicmene i s nimi se mi to zda byt nesmysl. Napada me tedy jeste druha moznost, jak to mozna bude, a sice, ze melo byt misto 27.8.2006 datum 27.8.2003. Jiste, celkem banalni preklep, ale za analogicky pana Grygara kritizujete. Ze by vtom byl opravdu Astar Seran? :-)

Pan Fical má úplnou pravdu, stejně jako jsem měl pravdu já, když jsem v závěru opravy opravy psal, že "se můžeme těšit, že zanedlouho někdo vydá opravu této opravy opravy, tedy uvedení na pravou míru ve třetí mocnině".

Tedy oprava opravy opravy, neboli oprava3:

  • Není pravda, že "Těsnější přiblížení než 27. 8. 2006 bude opravdu nejdříve 28. 8. 2287." Správně mělo být uvedeno, že "Těsnější přiblížení než 27. 8. 2003 bude opravdu nejdříve 28. 8. 2287." Naopak blíž než 27. 8. 2006 bude Mars po většinu období až do 28. 8. 2287, jak Jan Fical správně a logicky vyvozuje.
  • Není jisté, že původní zmatek vznikl špatným překladem do češtiny, protože kachna se objevila i v zahraničí. Je ovšem alespoň možné, že do ciziny se dostala z Česka, tedy po zpětném překladu do angličtiny. Nepodařilo se vypátrat, kde se objevila nejdříve.

Konečně se zdá být všechno jasné. Opravdu Aštar Šeran! Dokonce už víme i to, kde sídlí Rádio Jerevan :-) Za jeho redakci se s marsovskou kačenkou loučí




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové, specializuje se především na výjimečné úkazy a  výzkum Sluneční soustavy. Velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, výzkumu vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu lidovky.cz. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a čím dál víc i historie.



22. vesmírný týden 2020

22. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer se loučíme s Venuší, ale její tenký srpek může být zajímavý ve dne. Na večerní obloze je ještě Merkur. Ráno si relativně nízko nad jihovýchodem říkají o pozornost planety Saturn a Jupiter, nejníže je také Mars. Stále můžeme zkusit spatřit nějaké komety. Pozorování doplňují vláčky družic Starlink, jejichž 7. start nakonec proběhne až po nejočekávanější události jara, startu Falconu 9 s pilotovanou lodí CrewDragon, jejíž start je v plánu ve středu večer. Před 90 lety se narodil známý americký astronom Frank Drake.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Venuše 18.3. a 11.4.

ČAM za březen 2020:  Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2020 obdržel snímek „Venuše 2020“, jehož autorem je Jan Klečka Venuše. Ano, tak ji známe my. Ale známe ji? Pro někoho římská bohyně lásky a krásy. Pro někoho prehistorická figurka z oblasti Pavlovických vrchů na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Světelná stopa ISS

Další informace »