Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Mars veliký jako Měsíc - oprava na třetí
Veselý Jan Vytisknout článek

Mars veliký jako Měsíc - oprava na třetí

Máme to šťastně za sebou. 27. srpen minul a Mars velikosti Měsíce snad už v elektronické poště strašit přestane. Přesto, trochu z nostalgie, si dovolím obtěžovat čtenáře ještě jednou. Kromě potřeby rozloučit se s touto roztomilou kachničkou je též nutné uvést na pravou míru uvedení pravé míry na pravou míru. Ano je to složité, ale v opravě opravy je opět fatální chyba a je nutné ji opravit. Chcete-li tedy dodatečně vědět, jak to mělo být doopravdy, čtěte dál.

Rekapitulace:
  • 10. 8. 2006 upozornil Jiří Grygar v článku Mars velikosti Měsíce? Uvedení na pravou míru na kachnu šířící se českým internetem s vysvětlením skutečného stavu věcí.
  • 14. 8. 2006 jsem v článku Mars - uvedení pravé míry na pravou míru kritizoval nesprávná tvrzení v článku Jiřího Grygara a pokusil se je vysvětlit správně.
  • 26. 8. 2006 mě upozornil čtenář Jan Fical, na chybu v opravě opravy, cituji:

    Nerozumim uplne situaci, kdyz Mars bude letos 27.8. (tedy zitra) blizko sve maximalni hodnote 390 mil. km, jak je mozne, ze bliz (tak chapu souslovi "tesnejsi priblizeni") k Zemi se dostane az v roce 2287? Tech zhruba 280 let se bude pohybovat porad v temer maximalni vzdalenosti? Mam tedy jenom mlhavou predstavu o tom, jak presne planety kolem Slunce obihaji, nicmene i s nimi se mi to zda byt nesmysl. Napada me tedy jeste druha moznost, jak to mozna bude, a sice, ze melo byt misto 27.8.2006 datum 27.8.2003. Jiste, celkem banalni preklep, ale za analogicky pana Grygara kritizujete. Ze by vtom byl opravdu Astar Seran? :-)

Pan Fical má úplnou pravdu, stejně jako jsem měl pravdu já, když jsem v závěru opravy opravy psal, že "se můžeme těšit, že zanedlouho někdo vydá opravu této opravy opravy, tedy uvedení na pravou míru ve třetí mocnině".

Tedy oprava opravy opravy, neboli oprava3:

  • Není pravda, že "Těsnější přiblížení než 27. 8. 2006 bude opravdu nejdříve 28. 8. 2287." Správně mělo být uvedeno, že "Těsnější přiblížení než 27. 8. 2003 bude opravdu nejdříve 28. 8. 2287." Naopak blíž než 27. 8. 2006 bude Mars po většinu období až do 28. 8. 2287, jak Jan Fical správně a logicky vyvozuje.
  • Není jisté, že původní zmatek vznikl špatným překladem do češtiny, protože kachna se objevila i v zahraničí. Je ovšem alespoň možné, že do ciziny se dostala z Česka, tedy po zpětném překladu do angličtiny. Nepodařilo se vypátrat, kde se objevila nejdříve.

Konečně se zdá být všechno jasné. Opravdu Aštar Šeran! Dokonce už víme i to, kde sídlí Rádio Jerevan :-) Za jeho redakci se s marsovskou kačenkou loučí




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

RIASY V LABUTI

NGC 6960,6992

Další informace »