Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Mars veliký jako Měsíc - oprava na třetí
Veselý Jan Vytisknout článek

Mars veliký jako Měsíc - oprava na třetí

Máme to šťastně za sebou. 27. srpen minul a Mars velikosti Měsíce snad už v elektronické poště strašit přestane. Přesto, trochu z nostalgie, si dovolím obtěžovat čtenáře ještě jednou. Kromě potřeby rozloučit se s touto roztomilou kachničkou je též nutné uvést na pravou míru uvedení pravé míry na pravou míru. Ano je to složité, ale v opravě opravy je opět fatální chyba a je nutné ji opravit. Chcete-li tedy dodatečně vědět, jak to mělo být doopravdy, čtěte dál.

Rekapitulace:
  • 10. 8. 2006 upozornil Jiří Grygar v článku Mars velikosti Měsíce? Uvedení na pravou míru na kachnu šířící se českým internetem s vysvětlením skutečného stavu věcí.
  • 14. 8. 2006 jsem v článku Mars - uvedení pravé míry na pravou míru kritizoval nesprávná tvrzení v článku Jiřího Grygara a pokusil se je vysvětlit správně.
  • 26. 8. 2006 mě upozornil čtenář Jan Fical, na chybu v opravě opravy, cituji:

    Nerozumim uplne situaci, kdyz Mars bude letos 27.8. (tedy zitra) blizko sve maximalni hodnote 390 mil. km, jak je mozne, ze bliz (tak chapu souslovi "tesnejsi priblizeni") k Zemi se dostane az v roce 2287? Tech zhruba 280 let se bude pohybovat porad v temer maximalni vzdalenosti? Mam tedy jenom mlhavou predstavu o tom, jak presne planety kolem Slunce obihaji, nicmene i s nimi se mi to zda byt nesmysl. Napada me tedy jeste druha moznost, jak to mozna bude, a sice, ze melo byt misto 27.8.2006 datum 27.8.2003. Jiste, celkem banalni preklep, ale za analogicky pana Grygara kritizujete. Ze by vtom byl opravdu Astar Seran? :-)

Pan Fical má úplnou pravdu, stejně jako jsem měl pravdu já, když jsem v závěru opravy opravy psal, že "se můžeme těšit, že zanedlouho někdo vydá opravu této opravy opravy, tedy uvedení na pravou míru ve třetí mocnině".

Tedy oprava opravy opravy, neboli oprava3:

  • Není pravda, že "Těsnější přiblížení než 27. 8. 2006 bude opravdu nejdříve 28. 8. 2287." Správně mělo být uvedeno, že "Těsnější přiblížení než 27. 8. 2003 bude opravdu nejdříve 28. 8. 2287." Naopak blíž než 27. 8. 2006 bude Mars po většinu období až do 28. 8. 2287, jak Jan Fical správně a logicky vyvozuje.
  • Není jisté, že původní zmatek vznikl špatným překladem do češtiny, protože kachna se objevila i v zahraničí. Je ovšem alespoň možné, že do ciziny se dostala z Česka, tedy po zpětném překladu do angličtiny. Nepodařilo se vypátrat, kde se objevila nejdříve.

Konečně se zdá být všechno jasné. Opravdu Aštar Šeran! Dokonce už víme i to, kde sídlí Rádio Jerevan :-) Za jeho redakci se s marsovskou kačenkou loučí




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »