Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Mars veliký jako Měsíc - oprava na třetí
Veselý Jan Vytisknout článek

Mars veliký jako Měsíc - oprava na třetí

Máme to šťastně za sebou. 27. srpen minul a Mars velikosti Měsíce snad už v elektronické poště strašit přestane. Přesto, trochu z nostalgie, si dovolím obtěžovat čtenáře ještě jednou. Kromě potřeby rozloučit se s touto roztomilou kachničkou je též nutné uvést na pravou míru uvedení pravé míry na pravou míru. Ano je to složité, ale v opravě opravy je opět fatální chyba a je nutné ji opravit. Chcete-li tedy dodatečně vědět, jak to mělo být doopravdy, čtěte dál.

Rekapitulace:
  • 10. 8. 2006 upozornil Jiří Grygar v článku Mars velikosti Měsíce? Uvedení na pravou míru na kachnu šířící se českým internetem s vysvětlením skutečného stavu věcí.
  • 14. 8. 2006 jsem v článku Mars - uvedení pravé míry na pravou míru kritizoval nesprávná tvrzení v článku Jiřího Grygara a pokusil se je vysvětlit správně.
  • 26. 8. 2006 mě upozornil čtenář Jan Fical, na chybu v opravě opravy, cituji:

    Nerozumim uplne situaci, kdyz Mars bude letos 27.8. (tedy zitra) blizko sve maximalni hodnote 390 mil. km, jak je mozne, ze bliz (tak chapu souslovi "tesnejsi priblizeni") k Zemi se dostane az v roce 2287? Tech zhruba 280 let se bude pohybovat porad v temer maximalni vzdalenosti? Mam tedy jenom mlhavou predstavu o tom, jak presne planety kolem Slunce obihaji, nicmene i s nimi se mi to zda byt nesmysl. Napada me tedy jeste druha moznost, jak to mozna bude, a sice, ze melo byt misto 27.8.2006 datum 27.8.2003. Jiste, celkem banalni preklep, ale za analogicky pana Grygara kritizujete. Ze by vtom byl opravdu Astar Seran? :-)

Pan Fical má úplnou pravdu, stejně jako jsem měl pravdu já, když jsem v závěru opravy opravy psal, že "se můžeme těšit, že zanedlouho někdo vydá opravu této opravy opravy, tedy uvedení na pravou míru ve třetí mocnině".

Tedy oprava opravy opravy, neboli oprava3:

  • Není pravda, že "Těsnější přiblížení než 27. 8. 2006 bude opravdu nejdříve 28. 8. 2287." Správně mělo být uvedeno, že "Těsnější přiblížení než 27. 8. 2003 bude opravdu nejdříve 28. 8. 2287." Naopak blíž než 27. 8. 2006 bude Mars po většinu období až do 28. 8. 2287, jak Jan Fical správně a logicky vyvozuje.
  • Není jisté, že původní zmatek vznikl špatným překladem do češtiny, protože kachna se objevila i v zahraničí. Je ovšem alespoň možné, že do ciziny se dostala z Česka, tedy po zpětném překladu do angličtiny. Nepodařilo se vypátrat, kde se objevila nejdříve.

Konečně se zdá být všechno jasné. Opravdu Aštar Šeran! Dokonce už víme i to, kde sídlí Rádio Jerevan :-) Za jeho redakci se s marsovskou kačenkou loučí




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »