Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na obloze: Noční svítící oblaka

Na obloze: Noční svítící oblaka

Noční oblaka pro rybáře
Autor: Petr Horálek

Tak jsme se letos dočkali, že se sešlo dobré počasí a výskyt výrazných nočních svítících oblak. Tato stříbřitě bílá oblaka se specifickými strukturami byla nejlépe viditelná 18. června kolem 23. hodiny a ještě lepší úkaz potom nastal nad ránem mezi 2:00 a 3:30. Perfektně tento výskyt zdokumentovali i dva pozorovatelé z Česka. Pokud vás však nenapadlo se podívat, nebo jste neměli zrovna jasno, zkoušejte to i v následujícím období vždy po 22. hodině a před 3:00, kdy bývají oblaka nejčastěji viditelná, a to nad severozápadem až severem večer a naopak nad severovýchodem ráno. Ty nejvýraznější úkazy pak zabírají celý severní obzor a výjimečně mohou sahat až do nadhlavníku.

Z naší galerie jsme vybrali dva snímky od Petra Horálka z přehrady Seč a Antonína Huška ze Švihova. Dobře dokumentují odlišný vzhled nočních svítících oblak od běžné oblačnosti. NLC totiž vznikají v polárních oblastech ve výškách kolem 80 až 85 km a naše oblaka sahají obvykle do 10 až 12 km, proto jsou často na snímku tmavá a bez výrazných struktur. Petrovi ovšem ještě dohasínají po nádherném západu Slunce, který v sobotu nastal. Antonín má pro změnu úplně nahoře nejspíše stopy od letadel, které se podobají klasickým cirrům vysoké oblačnosti a pouze v dolní polovině snímku jsou klasická NLC.

První jasnější stříbřitá oblaka pozorovaná letos z území Čech.. Autor: Antonín Hušek
První jasnější stříbřitá oblaka pozorovaná letos z území Čech..
Autor: Antonín Hušek

Připomeňme ještě, na co se díváme. Jedná se o polární mezosférická oblaka, proto jsou specifického vzhledu, který se vyznačuje vlnkami, proužky a jinými strukturami, které běžně v normální vysoké oblačnosti nepozorujeme. Tyto struktury se v průběhu minut jen pomalu mění. Rozsah oblak obvykle klesá k obozoru s tím, jak se stmívá a ráno naopak stoupají od obzoru, kde je najdeme kolem druhé hodiny a maximální rozsah mívají kolem 3:30, pokud v té době úplně nemizí kvůli příliš velkému světlu. Večer bývá nejlepší období viditelnosti kolem 22:30, tak buďme trpěliví, vypadá to, že následující týden ještě nějaké možnosti nabídne.

Oblaka lze sledovat i na webkamerách ČHMÚ nebo Humlnetu (zde doporučujeme Lovoš, Trutnov nebo Špindl, pláň).

Více informací o NLC jsem přinesli v samostatném článku na začátku letošní sezóny jejich viditelnosti.

Pokud máte nějaké snímky, zašlete je do naší fotogalerie. Děkujeme.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Noční svítící oblaka


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »