Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na obloze: Noční svítící oblaka

Na obloze: Noční svítící oblaka

Noční oblaka pro rybáře
Autor: Petr Horálek

Tak jsme se letos dočkali, že se sešlo dobré počasí a výskyt výrazných nočních svítících oblak. Tato stříbřitě bílá oblaka se specifickými strukturami byla nejlépe viditelná 18. června kolem 23. hodiny a ještě lepší úkaz potom nastal nad ránem mezi 2:00 a 3:30. Perfektně tento výskyt zdokumentovali i dva pozorovatelé z Česka. Pokud vás však nenapadlo se podívat, nebo jste neměli zrovna jasno, zkoušejte to i v následujícím období vždy po 22. hodině a před 3:00, kdy bývají oblaka nejčastěji viditelná, a to nad severozápadem až severem večer a naopak nad severovýchodem ráno. Ty nejvýraznější úkazy pak zabírají celý severní obzor a výjimečně mohou sahat až do nadhlavníku.

Z naší galerie jsme vybrali dva snímky od Petra Horálka z přehrady Seč a Antonína Huška ze Švihova. Dobře dokumentují odlišný vzhled nočních svítících oblak od běžné oblačnosti. NLC totiž vznikají v polárních oblastech ve výškách kolem 80 až 85 km a naše oblaka sahají obvykle do 10 až 12 km, proto jsou často na snímku tmavá a bez výrazných struktur. Petrovi ovšem ještě dohasínají po nádherném západu Slunce, který v sobotu nastal. Antonín má pro změnu úplně nahoře nejspíše stopy od letadel, které se podobají klasickým cirrům vysoké oblačnosti a pouze v dolní polovině snímku jsou klasická NLC.

První jasnější stříbřitá oblaka pozorovaná letos z území Čech.. Autor: Antonín Hušek
První jasnější stříbřitá oblaka pozorovaná letos z území Čech..
Autor: Antonín Hušek

Připomeňme ještě, na co se díváme. Jedná se o polární mezosférická oblaka, proto jsou specifického vzhledu, který se vyznačuje vlnkami, proužky a jinými strukturami, které běžně v normální vysoké oblačnosti nepozorujeme. Tyto struktury se v průběhu minut jen pomalu mění. Rozsah oblak obvykle klesá k obozoru s tím, jak se stmívá a ráno naopak stoupají od obzoru, kde je najdeme kolem druhé hodiny a maximální rozsah mívají kolem 3:30, pokud v té době úplně nemizí kvůli příliš velkému světlu. Večer bývá nejlepší období viditelnosti kolem 22:30, tak buďme trpěliví, vypadá to, že následující týden ještě nějaké možnosti nabídne.

Oblaka lze sledovat i na webkamerách ČHMÚ nebo Humlnetu (zde doporučujeme Lovoš, Trutnov nebo Špindl, pláň).

Více informací o NLC jsem přinesli v samostatném článku na začátku letošní sezóny jejich viditelnosti.

Pokud máte nějaké snímky, zašlete je do naší fotogalerie. Děkujeme.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Noční svítící oblaka


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »