Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na obloze: Noční svítící oblaka

Na obloze: Noční svítící oblaka

Noční oblaka pro rybáře
Autor: Petr Horálek

Tak jsme se letos dočkali, že se sešlo dobré počasí a výskyt výrazných nočních svítících oblak. Tato stříbřitě bílá oblaka se specifickými strukturami byla nejlépe viditelná 18. června kolem 23. hodiny a ještě lepší úkaz potom nastal nad ránem mezi 2:00 a 3:30. Perfektně tento výskyt zdokumentovali i dva pozorovatelé z Česka. Pokud vás však nenapadlo se podívat, nebo jste neměli zrovna jasno, zkoušejte to i v následujícím období vždy po 22. hodině a před 3:00, kdy bývají oblaka nejčastěji viditelná, a to nad severozápadem až severem večer a naopak nad severovýchodem ráno. Ty nejvýraznější úkazy pak zabírají celý severní obzor a výjimečně mohou sahat až do nadhlavníku.

Z naší galerie jsme vybrali dva snímky od Petra Horálka z přehrady Seč a Antonína Huška ze Švihova. Dobře dokumentují odlišný vzhled nočních svítících oblak od běžné oblačnosti. NLC totiž vznikají v polárních oblastech ve výškách kolem 80 až 85 km a naše oblaka sahají obvykle do 10 až 12 km, proto jsou často na snímku tmavá a bez výrazných struktur. Petrovi ovšem ještě dohasínají po nádherném západu Slunce, který v sobotu nastal. Antonín má pro změnu úplně nahoře nejspíše stopy od letadel, které se podobají klasickým cirrům vysoké oblačnosti a pouze v dolní polovině snímku jsou klasická NLC.

První jasnější stříbřitá oblaka pozorovaná letos z území Čech.. Autor: Antonín Hušek
První jasnější stříbřitá oblaka pozorovaná letos z území Čech..
Autor: Antonín Hušek

Připomeňme ještě, na co se díváme. Jedná se o polární mezosférická oblaka, proto jsou specifického vzhledu, který se vyznačuje vlnkami, proužky a jinými strukturami, které běžně v normální vysoké oblačnosti nepozorujeme. Tyto struktury se v průběhu minut jen pomalu mění. Rozsah oblak obvykle klesá k obozoru s tím, jak se stmívá a ráno naopak stoupají od obzoru, kde je najdeme kolem druhé hodiny a maximální rozsah mívají kolem 3:30, pokud v té době úplně nemizí kvůli příliš velkému světlu. Večer bývá nejlepší období viditelnosti kolem 22:30, tak buďme trpěliví, vypadá to, že následující týden ještě nějaké možnosti nabídne.

Oblaka lze sledovat i na webkamerách ČHMÚ nebo Humlnetu (zde doporučujeme Lovoš, Trutnov nebo Špindl, pláň).

Více informací o NLC jsem přinesli v samostatném článku na začátku letošní sezóny jejich viditelnosti.

Pokud máte nějaké snímky, zašlete je do naší fotogalerie. Děkujeme.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Noční svítící oblaka


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »