Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na obloze: Přelety ISS přes Slunce

Na obloze: Přelety ISS přes Slunce


Autor: Jiří Šíp

Ještě před několika dny jsme mohli pozorovat večerní přelety Mezinárodní vesmírné stanice. Zdatně tak sekundovala triu jasných hvězd, tedy planetám Jupiter, Mars a Saturn. Dobře tuto situaci zachytil například jeden z našich čtenářů Jiří Šíp, jak je vidět v úvodním obrázku. Mezitím se přelety ISS přesouvají na denní oblohu a to nabízí možnost spatřit její mihnutí přes sluneční disk.

K pořízení podobně pěkné fotografie, jakou nám zaslal Jiří Šíp není potřeba extrémně drahé vybavení. Samozřejmě je ale výhodou, pokud máme k dispozici digitální zrcadlovku s možností dlouhého času expozice. Jediná nutnost je opřít fotoaparát o něco pevného, nebo lépe použít stativ. U běžného kompaktu můžeme pořídit sadu kratších expozic a ty potom složit pomocí programu v počítači. Mezinárodní stanice se pak jeví jako čára přes část oblohy a také stopy planet se rozmázly do krátkých čárek vlivem rotace Země.

ISS,Měsíc a Jupiter Autor: Jiří Šíp
ISS,Měsíc a Jupiter
Autor: Jiří Šíp

Velmi snadnou disciplínou je také fotografování přeletu ISS přes Slunce. Stačí nám k tomu i velmi primitivní dalekohled, ovšem musíme jej vybavit k pozorování Slunce. K tomu poslouží nejlépe relativně levná speciální fólie. V některých případech lze pořídit snímek i projekcí na papír. Kvalita bude nižší, ale přelet může současně sledovat více lidí. Výborné je, pokud máme k dispozici speciální dalekohled s filtrem h-alfa, nebo s Herschelovým hranolem, kdy v obou případech dosáhneme velmi pěkného a v případě h-alfy i netradičního záběru.

Předpověď přeletu přes Slunce si nyní můžeme snadno vygenerovat, protože Poláci spustili aplikaci ISS Transit Finder.

Přelet ISS nad supercelou Autor: Petr Hykš
Přelet ISS nad supercelou
Autor: Petr Hykš

Děkujeme za zaslané fotografie a těšíme se na další. Třeba právě z přeletu ISS přes Slunce.

ISS a také Merkur
ISS a také Merkur




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Slunce, ISS, Přelety


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »