Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Na obloze: úplněk v srpnu 2016

Na obloze: úplněk v srpnu 2016

Spln 18.8.2016
Autor: Ján Pliška, Ing.

Srpnový úplněk vyšel na období relativně příznivého počasí a navíc se nacházel v poměrně nízké oblasti ekliptiky, takže vycházel po dlouhou dobu kdy se koupal v červenavém zákalu při jihovýchodním obzoru. Díky tomu bylo možné pořídit jeho náladové snímky a ani tolik neoslňoval, jako vysoko na nebi během zimních nocí.

V úvodu bylo řečeno, že v zimě se úplněk nachází vysoko na obloze. Je to díky tomu, že zdánlivá dráha Slunce na obloze, ekliptika, prochází v zimě souhvězdími jako je Býk nebo Blíženci a ta máme v zimě téměř nad hlavou. Naopak v létě prochází ekliptika souhvězdími jako jsou Štír nebo Střelec a objekty, jako jsou planety nebo Měsíc potom nevystupují v létě tak vysoko nad obzor. Letnímu úplňku to ale spíš dodává na kráse, jak ukazují fotografie našich čtenářů.

Měsíc ve vinici Autor: Karel Křen
Měsíc ve vinici
Autor: Karel Křen

Karel Křen zvolil kompozitní obrázek Měsíce vycházejícího nad vinicí. Autor článku fotografoval ve stejnou chvíli na druhém konci republiky nad přehradou Jesenice u Chebu. A do třetice ve stejný čas se Měsíc vešel mezi mraky také Antonínu Huškovi.

Měsíc nad jezerem Autor: Martin Gembec
Měsíc nad jezerem
Autor: Martin Gembec

074771.jpg Autor: Antonín Hušek

Autor: Antonín Hušek

V dnešní době už na obloze najdeme nejen přírodní bludné hvězdy (planety) a jiné objekty, které se pohybují (například Měsíc nebo planetky). Obloha je v létě doslova protkána pomalu letícími hěvzdičkami, které někdy tu a tam zjasní (družicemi). Další objekty blikají a někdy dokonce zeleně a červeně,to když je máme dost blízko. Pak se ozve i typické hučení (na mysli máme samozřejmě letadla).

Moon vs. Airbus A380 Autor: Martin Svoboda
Moon vs. Airbus A380
Autor: Martin Svoboda
Jedno takové letadlo se připletlo do snímku Měsíce od Martina Svobody. Podle čtyř motorů lze soudit na Airbus 380, nebo Boeing 747, případně by se mohlo jednat i o Airbus 340. Více napoví až detailní průzkum siluety, nebo můžete hledat podle času přeletu na flightradar24.com.

Úplněk není vždy stejně velký. Záleží na tom, zda je na své protáhlé eliptické dráze kolem Země Měsíc zrovna blíž, nebo dál. Pokud vyjde úplněk zároveň na přízemí, tedy bod na dráze nejbližší, vidíme na obloze tzv. velký úplněk. Nastat může i opačný jev, kdy je Měsíc při úplňku na obloze nejmenší. Jeden z největších úplňků vůbec připadl na březen 2011. Porovnání velkého a malého úplňku vidíte na níže uvedených fotografiích pořízených stejným dalekohledem a fotoaparátem. Největší úplněk připadá v roce 2016 na prosinec a protože bude vysoko na obloze, čeká nás i hodně světlá noc, krajina bude nasvícena jasnějším úplňkem, než je obvyklé.

Měsíc v přízemí a odzemí v roce 2011, kdy nastal tzv. superúplněk. Autor: Martin Gembec
Měsíc v přízemí a odzemí v roce 2011, kdy nastal tzv. superúplněk.
Autor: Martin Gembec

Děkujeme za zaslané snímky. Další najdete v naší čtenářské galerii. Přispívat můžete přímo pod tímto odkazem.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Úplněk, Měsíc


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »