Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Nenechte si ujít mimořádně těsnou konjunkci Venuše a Jupiteru

Nenechte si ujít mimořádně těsnou konjunkci Venuše a Jupiteru

Těsná konjunkce Jupiteru a Veniše v létě 2015.
Autor: Petr Horálek.

Konjunkce dvou planet, z nichž obě jsou dobře pozorovatelné pouhým okem, je poměrně vzácným astronomickým jevem. Konec srpna nám jednu takovou příležitost nabídne. A nebude to nabídka ledajaká. Na večerní soumrakové obloze se nejen setkají dvě nejjasnější planety – Jupiter a Venuše, ale navíc se k sobě zdánlivě přiblíží především v sobotu 27. srpna skutečně mimořádně těsně.

Poslední pěknou konjunkci Jupiteru a Venuše bylo možné pozorovat v roce 2012. To se k sobě planety zdánlivě dostaly na pouhých 12’. O tři roky později, 1. července 2015 byla vzdálenost obou těles stále velice pěkných 18’. V obou případech tedy byla vzdálenost podstatně menší, než zabírá úplňkový Měsíc na naší obloze. Obě výše zmíněné konjunkce budou ale překonány tím, co nás čeká v závěru letošního srpna. Při nejtěsnějším kontaktu budou od sebe Jupiter a Venuše vzdáleny pouhé 4’!

Nejtěsnější přiblížení na dlouhé roky

Takto blízké přiblížení bude na dlouhý čas nejtěsnějším, které nás čeká. Jak vypadají konjunkce před tímto úkazem i po něm, napovídá nejnázorněji připojená tabulka:

1. července 2015 (večer) odstup: 18’ 25. října 2015 (ráno) odstup: 1°
      27. srpna 2016 (večer) odstup: 4’  13. listopadu 2017 (ráno) odstup: 18’
22. ledna 2019 (ráno) odstup: 2° 24’ 24. listopadu 2019 (večer) odstup: 1° 24’

Vzácné, ale ne ideální...

Bohužel ani tentokrát se úkaz při sledování ze střední Evropy neobejde bez pověstného ALE. Planety budou  nejblíže u sebe v noci z 27. na 28. srpna 2016, kolem naší místní půlnoci. To už ovšem budou obě tělesa při pohledu z České republiky hluboko pod obzorem. Je nutné si uvědomit, že Venuše i Jupiter se nacházejí koncem srpna nedaleko východně od Slunce a zapadají jen krátce po naší hvězdě. Úhlová vzdálenost dvojice od Slunce v rektascenzi je pouhá 1h 24m. Nepříjemnou roli hraje i skutečnost, že deklinace planet je pouhých 2° 05’ (u Venuše), respektive 2° 03’ (u Jupiteru) severně od rovníku, zatímco Slunce se nachází stále ještě vysoko na severní nebeské polokouli (9° 38’). Možnost pozorovat Venuši a Jupiter proto je  prakticky celosvětově omezena na období místního soumraku, relativně krátce po západu Slunce.

Vzájemná poloha Venuše a Jupiteru 27. srpna 2016 večer. Autor: Stellarium, Karel Halíř.
Vzájemná poloha Venuše a Jupiteru 27. srpna 2016 večer.
Autor: Stellarium, Karel Halíř.

Kde ve světě lépe?

Nejlepší podmínky tak budou mít večer 27. 8. pozorovatelé v rovníkové oblasti jižní Ameriky (rychlý soumrak), případně krátce po západu Slunce na východním pobřeží Spojených států. Z těchto míst si skutečně užijí nejtěsnější přiblížení odpovídající údaji v tabulce výše – tedy neuvěřitelné přibližně 4’.

U nás se budeme muset spokojit s odstupem o trochu větším. Ale i tak se nám obě planety již při průměrném zvětšení, které dovolí je sledovat nejen jako body, ale spatřit je jako disky, bez problémů vejdou do jediného zorného pole.

Začněte už na denní obloze. Ale opatrně.

S pokusy planety najít samozřejmě můžeme začít již během dne. Ale k tomu už pouhé oči nestačí. K dispozici budeme potřebovat vhodný dalekohled a také bude nutné vědět, kam jej velice přesně na obloze zaměřit. Jupiter a Venuše 27. srpna 2016 vyjdou prakticky přesně na východě (A=88°) krátce před 8:30 SELČ. To bude dvojice od sebe ještě vzdálena přibližně 40’ (tedy více než je průměr Měsíce na obloze, který má něco kolem 30’). V tu chvíli můžeme začít s pokusy. O hodně lepší ovšem bude počkat až do odpoledne. To se planety dostanou vysoko na jih a budou kulminovat ve výšce 42°. Na hodinkách budeme mít čas 14:30 SELČ a vzdálenost se zmenší na 25’.

Obě tělesa budou ležet asi 22° na východ od Slunce. Nehrozí tedý přímé nebezpečí, i tak si ale dávejte pozor, abyste dalekohled omylem nenamířili blíže ke slunečnímu disku. Hrozí jak poškození techniky, tak pochopitelně možné poškození zraku. Ideální je využít návštěvy nejbližší lidové hvězdárny nebo zajistit možnost automatického navádění dalekohledu na předem určené souřadnice planet.

Jak a kde pozorovat za soumraku?

Jakmile Slunce zapadne, můžete vyhlížet planety ještě za soumraku. Základním předpokladem bude co nejotevřenější výhled na jiho-jihozápadní obzor. Právě tam bude pár nejsnadněji k nalezení, za dobrého počasí, i neozbrojenýma očima. Naše denní hvězda se pod ideální obzor 27. 8. zanoří pár minut před 20. hod SELČ. Již zmíněnou nepříjemností je, že v tom okamžiku už bude i Jupiter s Venuší jen 7,5° nad ZJZ. Zato jejich vzdálenost už se zmenšila na velice zajímavých 12’.

Hned po západu Slunce můžeme začít pokoušet hledat dvojici i pouhýma očima. Velice dobrý předpoklad nám k tomu dává jejich mimořádná jasnost. U Venuše je to -3,9 mag, což z ní dělá po Slunci a Měsíci nejjasnější objekt na obloze a Jupiter se svým jasem -1,7 mag bez problémů přezáří i nejjasnější hvězdu noční oblohy Sírius (-1,37 mag), jehož jas si užijeme v zimě. V dalekohledu, při dostatečném přiblížení a zorném poli bude možné rozpoznat i disky planet, které budou mít zdánlivé průměry 29“ u Jupiteru a 10,8“ Venuše. Jupiterovy Galileovské měsíce budou seřazeny na jedné (východní) straně planety v pořadí od vnějšího – Callistó, Ganymédes, Európa a Io. To vše je perfektní, největší překážkou ale zůstává stále ještě velice světlá obloha nad západním horizontem a malá výška nad obzorem.

To nejlepší, za ideálně průzračné oblohy, budeme moci vidět na konci občanského a začátku nautického soumraku. Jeho čas krátce po půl deváté zastihne Slunce právě 6° pod ideálním obzorem a dvojice blyštivých planet, vzdálených od sebe už pouhých 10’, bude svítit pouhých 1,5° v azimutu 271°, tedy prakticky přesně na západě.

Poslední šanci podívat se na těsné seskupení se nám naskytne opět až následující den na ranní obloze, ale v té době už opět vzájemná vzdálenost Jupitera a Venuše naroste na 20’. Pokud to počasí jen trochu dovolí, nenechte si výše popsané setkání ujít.

Přechod Venuše před Jupiterem 22. listopadu 2065. Autor: Stellarium, Karel Halíř.
Přechod Venuše před Jupiterem 22. listopadu 2065.
Autor: Stellarium, Karel Halíř.

Ještě vzácnější?

O jakou vzácnost se jedná, je patrné z v úvodu uvedené tabulky. Na něco ještě lepšího bude nutno čekat až do 22. listopadu 2065, kdy nás čeká, bohužel jen 9° od Slunce a při pozorování z jižní polokoule přechod Venuše před Jupiterem. Tak to je už je spíše pro naše děti...

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Stellarium - volné očítačvé planetárium

Převzato: Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech



O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: Konjunkce, Planeta Jupiter, Konjunkce Venuse s Jupiterem, Planeta Venuše


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »