Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Opozice Marsu 2025

Opozice Marsu 2025

Obloha nad Jizerkou 29. 12. 2024. Nad potokem stoupá Mléčná dráha vedle souhvězdí Oriona. Nad ním je jasný Jupiter. Mars je vidět vlevo trochu níže jako druhý nejjasnější objekt zřetelně oranžové barvy.
Autor: Jakub Kuřák

Po dvou letech je Mars opět nejblíže Zemi. Poslední opozice připadla na 8. 12. 2022. Na obloze je vidět jako výrazná hvězda oranžového odstínu poblíž hvězd Castor a Pollux ze souhvězdí Blíženců. V dalekohledu jeho kotouček dosahuje 14 úhlových vteřin, což je asi polovina oproti maximální velikosti při opozici v roce 2003. Přesto jsou za dobrých podmínek vidět některé povrchové útvary, jako je severní polární čepička nebo výrazná albeda.

Mars začíná být nyní stále lépe viditelný i večer. Opozice totiž znamená, že je na obloze v bodě naproti Slunci. Na obloze jej najdeme v oblasti souhvězdí Blíženců. Země se nyní pohybuje blízko planetě a předbíhá ji, takže se nám zdánlivě zdá, že Mars vykonává zpětnou smyčku a pohybuje se mezi hvězdami doprava. Mine tedy jasnou hvězdu Pollux a teprve v únoru tento pohyb zastaví a začne se opět pohybovat mezi hvězdami vlevo, jako ostatní objekty, jako je například Slunce nebo Měsíc.

Poloha Marsu na obloze 13. ledna 2025 večer a jeho pohyb mezi hvězdami Blíženců (Gemini) do zastávky 24. února. Poté se bude  pohybovat zpět kolem hvězdy Pollux do Raka (Cancer). Autor: Stellarium/Martin Gembec
Poloha Marsu na obloze 13. ledna 2025 večer a jeho pohyb mezi hvězdami Blíženců (Gemini) do zastávky 24. února. Poté se bude pohybovat zpět kolem hvězdy Pollux do Raka (Cancer).
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Rudá planeta není při každé opozici podobně daleko od nás, naopak. Díky mnohem protáhlejší elipse, než má Země, jej pozorujeme někdy výrazně blíž a až dvakrát úhlově větší než v roce 2025. Zatímco Země se přibližuje Slunci na 147 mil. km a vzdaluje na 152 mil. km, Mars se přiblíží 207 mil. km a vzdálí až na 249 mil. km. V ideálním případě by nás tedy mohlo dělit jen asi 50 mil. km při opozici, ale letos je to až 96 mil. km.

Mars v různých opozicích z HST Autor: NASA/ESA
Mars v různých opozicích z HST
Autor: NASA/ESA

Pro pozorovatele na severní polokouli je trochu nevhodné, že při největší opozici v roce 2003 byl Mars relativně nízko na naší obloze a nyní, když je konečně velmi vysoko, je zrovna úhlově nejmenší. Mars je nyní přivrácen severní polokoulí. Máme ideální výhled na severní polární čepičku, můžeme pozorovat i oblačné závoje a případné prachové bouře v severním polárním regionu.

Porovnání opozic Marsu (nahoře) při té největší (2003), letošní (2025), nejmenší (2027) a vzhledu v konjunkci se Sluncem, kdy je zdánlivě za ním. Dole je porovnání velikosti Marsu v okolí opozice 16. ledna 2025. Autor: EarthSky.org
Porovnání opozic Marsu (nahoře) při té největší (2003), letošní (2025), nejmenší (2027) a vzhledu v konjunkci se Sluncem, kdy je zdánlivě za ním. Dole je porovnání velikosti Marsu v okolí opozice 16. ledna 2025.
Autor: EarthSky.org

Letošní opozice Marsu tedy přináší dobré pozorovací podmínky této planety, protože ji můžeme pozorovat vysoko na obloze. Dokonce ani pokud jde o velikost kotoučku, nejsme na tom až tak špatně, protože při opozicích následujících bude Mars buď stejně velký (2027 dokonce ještě trochu menší), nebo jen o málo větší. Ideální podmínky nastanou až v roce 2035, kdy bude Mars v největší opozici a relativně vysoko na podzimní obloze. Užívejme tedy tu současnou.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ALPO astronomy
[2] Earthsky.org
[3] Phys.org



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Opozice Marsu


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »