Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Opozice Marsu 2025

Opozice Marsu 2025

Obloha nad Jizerkou 29. 12. 2024. Nad potokem stoupá Mléčná dráha vedle souhvězdí Oriona. Nad ním je jasný Jupiter. Mars je vidět vlevo trochu níže jako druhý nejjasnější objekt zřetelně oranžové barvy.
Autor: Jakub Kuřák

Po dvou letech je Mars opět nejblíže Zemi. Poslední opozice připadla na 8. 12. 2022. Na obloze je vidět jako výrazná hvězda oranžového odstínu poblíž hvězd Castor a Pollux ze souhvězdí Blíženců. V dalekohledu jeho kotouček dosahuje 14 úhlových vteřin, což je asi polovina oproti maximální velikosti při opozici v roce 2003. Přesto jsou za dobrých podmínek vidět některé povrchové útvary, jako je severní polární čepička nebo výrazná albeda.

Mars začíná být nyní stále lépe viditelný i večer. Opozice totiž znamená, že je na obloze v bodě naproti Slunci. Na obloze jej najdeme v oblasti souhvězdí Blíženců. Země se nyní pohybuje blízko planetě a předbíhá ji, takže se nám zdánlivě zdá, že Mars vykonává zpětnou smyčku a pohybuje se mezi hvězdami doprava. Mine tedy jasnou hvězdu Pollux a teprve v únoru tento pohyb zastaví a začne se opět pohybovat mezi hvězdami vlevo, jako ostatní objekty, jako je například Slunce nebo Měsíc.

Poloha Marsu na obloze 13. ledna 2025 večer a jeho pohyb mezi hvězdami Blíženců (Gemini) do zastávky 24. února. Poté se bude  pohybovat zpět kolem hvězdy Pollux do Raka (Cancer). Autor: Stellarium/Martin Gembec
Poloha Marsu na obloze 13. ledna 2025 večer a jeho pohyb mezi hvězdami Blíženců (Gemini) do zastávky 24. února. Poté se bude pohybovat zpět kolem hvězdy Pollux do Raka (Cancer).
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Rudá planeta není při každé opozici podobně daleko od nás, naopak. Díky mnohem protáhlejší elipse, než má Země, jej pozorujeme někdy výrazně blíž a až dvakrát úhlově větší než v roce 2025. Zatímco Země se přibližuje Slunci na 147 mil. km a vzdaluje na 152 mil. km, Mars se přiblíží 207 mil. km a vzdálí až na 249 mil. km. V ideálním případě by nás tedy mohlo dělit jen asi 50 mil. km při opozici, ale letos je to až 96 mil. km.

Mars v různých opozicích z HST Autor: NASA/ESA
Mars v různých opozicích z HST
Autor: NASA/ESA

Pro pozorovatele na severní polokouli je trochu nevhodné, že při největší opozici v roce 2003 byl Mars relativně nízko na naší obloze a nyní, když je konečně velmi vysoko, je zrovna úhlově nejmenší. Mars je nyní přivrácen severní polokoulí. Máme ideální výhled na severní polární čepičku, můžeme pozorovat i oblačné závoje a případné prachové bouře v severním polárním regionu.

Porovnání opozic Marsu (nahoře) při té největší (2003), letošní (2025), nejmenší (2027) a vzhledu v konjunkci se Sluncem, kdy je zdánlivě za ním. Dole je porovnání velikosti Marsu v okolí opozice 16. ledna 2025. Autor: EarthSky.org
Porovnání opozic Marsu (nahoře) při té největší (2003), letošní (2025), nejmenší (2027) a vzhledu v konjunkci se Sluncem, kdy je zdánlivě za ním. Dole je porovnání velikosti Marsu v okolí opozice 16. ledna 2025.
Autor: EarthSky.org

Letošní opozice Marsu tedy přináší dobré pozorovací podmínky této planety, protože ji můžeme pozorovat vysoko na obloze. Dokonce ani pokud jde o velikost kotoučku, nejsme na tom až tak špatně, protože při opozicích následujících bude Mars buď stejně velký (2027 dokonce ještě trochu menší), nebo jen o málo větší. Ideální podmínky nastanou až v roce 2035, kdy bude Mars v největší opozici a relativně vysoko na podzimní obloze. Užívejme tedy tu současnou.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ALPO astronomy
[2] Earthsky.org
[3] Phys.org



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Opozice Marsu


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »