Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Opozice Marsu 2025

Opozice Marsu 2025

Obloha nad Jizerkou 29. 12. 2024. Nad potokem stoupá Mléčná dráha vedle souhvězdí Oriona. Nad ním je jasný Jupiter. Mars je vidět vlevo trochu níže jako druhý nejjasnější objekt zřetelně oranžové barvy.
Autor: Jakub Kuřák

Po dvou letech je Mars opět nejblíže Zemi. Poslední opozice připadla na 8. 12. 2022. Na obloze je vidět jako výrazná hvězda oranžového odstínu poblíž hvězd Castor a Pollux ze souhvězdí Blíženců. V dalekohledu jeho kotouček dosahuje 14 úhlových vteřin, což je asi polovina oproti maximální velikosti při opozici v roce 2003. Přesto jsou za dobrých podmínek vidět některé povrchové útvary, jako je severní polární čepička nebo výrazná albeda.

Mars začíná být nyní stále lépe viditelný i večer. Opozice totiž znamená, že je na obloze v bodě naproti Slunci. Na obloze jej najdeme v oblasti souhvězdí Blíženců. Země se nyní pohybuje blízko planetě a předbíhá ji, takže se nám zdánlivě zdá, že Mars vykonává zpětnou smyčku a pohybuje se mezi hvězdami doprava. Mine tedy jasnou hvězdu Pollux a teprve v únoru tento pohyb zastaví a začne se opět pohybovat mezi hvězdami vlevo, jako ostatní objekty, jako je například Slunce nebo Měsíc.

Poloha Marsu na obloze 13. ledna 2025 večer a jeho pohyb mezi hvězdami Blíženců (Gemini) do zastávky 24. února. Poté se bude  pohybovat zpět kolem hvězdy Pollux do Raka (Cancer). Autor: Stellarium/Martin Gembec
Poloha Marsu na obloze 13. ledna 2025 večer a jeho pohyb mezi hvězdami Blíženců (Gemini) do zastávky 24. února. Poté se bude pohybovat zpět kolem hvězdy Pollux do Raka (Cancer).
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Rudá planeta není při každé opozici podobně daleko od nás, naopak. Díky mnohem protáhlejší elipse, než má Země, jej pozorujeme někdy výrazně blíž a až dvakrát úhlově větší než v roce 2025. Zatímco Země se přibližuje Slunci na 147 mil. km a vzdaluje na 152 mil. km, Mars se přiblíží 207 mil. km a vzdálí až na 249 mil. km. V ideálním případě by nás tedy mohlo dělit jen asi 50 mil. km při opozici, ale letos je to až 96 mil. km.

Mars v různých opozicích z HST Autor: NASA/ESA
Mars v různých opozicích z HST
Autor: NASA/ESA

Pro pozorovatele na severní polokouli je trochu nevhodné, že při největší opozici v roce 2003 byl Mars relativně nízko na naší obloze a nyní, když je konečně velmi vysoko, je zrovna úhlově nejmenší. Mars je nyní přivrácen severní polokoulí. Máme ideální výhled na severní polární čepičku, můžeme pozorovat i oblačné závoje a případné prachové bouře v severním polárním regionu.

Porovnání opozic Marsu (nahoře) při té největší (2003), letošní (2025), nejmenší (2027) a vzhledu v konjunkci se Sluncem, kdy je zdánlivě za ním. Dole je porovnání velikosti Marsu v okolí opozice 16. ledna 2025. Autor: EarthSky.org
Porovnání opozic Marsu (nahoře) při té největší (2003), letošní (2025), nejmenší (2027) a vzhledu v konjunkci se Sluncem, kdy je zdánlivě za ním. Dole je porovnání velikosti Marsu v okolí opozice 16. ledna 2025.
Autor: EarthSky.org

Letošní opozice Marsu tedy přináší dobré pozorovací podmínky této planety, protože ji můžeme pozorovat vysoko na obloze. Dokonce ani pokud jde o velikost kotoučku, nejsme na tom až tak špatně, protože při opozicích následujících bude Mars buď stejně velký (2027 dokonce ještě trochu menší), nebo jen o málo větší. Ideální podmínky nastanou až v roce 2035, kdy bude Mars v největší opozici a relativně vysoko na podzimní obloze. Užívejme tedy tu současnou.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ALPO astronomy
[2] Earthsky.org
[3] Phys.org



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Opozice Marsu


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »