"Saharský" soumrak 26. 11. 2009. Autor: Martin PopekVe středu 25. listopadu byla skutečně krásná noc. Už časně po soumraku byl ke spatření přelet ISS a raketoplánu Atlantis, jakoby obě tělesa drželo neviditelné lano. Ten samý skvost se pak opakoval o hodinu a půl později. Na Měsíci se pomalu poodhaloval kráter Plato význačný svou majestátnou stínohrou v období kolem první čtvrti. A do toho se odehrál soumrak, který by se zdaleka nedal popsat typickým scénářem.
Když jsme vše tohle sledovali s Pavlem Gabzdylem na střeše brněnské hvězdárny, čistý vzduch ještě rozkryl výhled na výsostnou Pálavu v dáli. Už před slunečním západem byla obloha podivně nažloutlá, byť se vzduch zdál býti naprosto čistý (a taky vpodstatě byl). My jsme hekticky sklízeli dovezené nové knihy napsané právě Pavlem a Jiřím Duškem (Lexikon vesmíru). Na to následovala prohlídka mnou "ulovených" vltavínů z jižních Čech, když vtom náhle udeřila doba slunečního západu a s ním začátek velmi podivného atmosférického divadla.
Kreptuskulární paprsek nad kopulí MU Brno 26. 11. 2009. Autor: Pavel GabzdylNa západním obzoru se zjevila silně žlutá barva přecházející výše v nachovou nebo oranžovou a přes severozápadní obzor se téměř horizontálně nesl velmi dlouhý narůžovělý paprsek pomalu se "natáčející" vzhůru. Celé to divadlo velmi silně připomínalo události nám již několik měsíců známé a bezprostředně související s prachem sopečné erupce vulkánu Saryčev na Kurilských ostrovech. No, pravda nás však oba ještě více překvapila.
Podivuhodnou hru barev po západu Slunce tehdy ve středu tentokrát nezpůsobil stratosférický sopečný prach, nýbrž hned dvojitá vrstva velmi jemného písku, který k nám větrnými poryvy doplul až z daleké Sahary. Taková událost není až tak výjimečná - v posledních letech k tomu došlo již několikrát. Letošní jev patří ale k jedněm z nejvýraznějších - na barvách při soumraku se začal podepisovat již 18. listopadu. Více například v přírůstcích v galerii na ukazy.astro.cz.
"Saharský" soumrak 25. 11. 09. Autor: Martin PopekFotografie uvedená zde a v úvodu patří Martinu Popkovi. Ten je získal při pozorování z Nýdku 25. a 26. listopadu. Martin Popek nás (s Pavlem) též informoval, v čem mohla být síla tohoto úkazu. Šlo totiž hned o dvě vrstvy saharského písku, které se navzájem při pohledu ze země překrývaly. První vrstva ležela 8.5 km nad zemí a pocházela ze západní Sahary, druhá se pak nacházela ve výšce asi 11 km a pocházela z opačného koutu této pouště - z východu.
Za upozornění děkuji Martinu Popkovi a Pavlu Gabzdylovi.
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.
Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula
Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již