Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Polární záře na Jupiteru

Polární záře na Jupiteru

jupiter_xray_1.jpg
Existence polárních září na Jupiteru je známa již dlouho. Jedná se o nejefektnější a nejaktivnější polární záře ve sluneční soustavě. Nedávno byla k jejich pozorování využita astronomická družice Chandra X-ray Observatory. Výsledky pozorování jsou velmi zajímavé.

Družice Chandra objevila v atmosféře Jupitera, v oblastech kolem pólů planety, přítomnost iontů kyslíku a dalších prvků, jejichž atomy ztratily prakticky všechny své elektrony. Přítomnost těchto silně ionizovaných atomů, které jsou urychlovány silným magnetickým polem Jupitera na velmi vysoké rychlosti naznačuje, že ve své podstatě se polární záře na Jupiteru odlišují od polárních září na Zemi a na Saturnu.

Polární záře na Zemi vznikají tehdy, jestliže nabité částice, vyvržené ze Slunce, vnikají do zemské magnetosféry, která je odklání do oblastí kolem magnetických pólů. Zde tyto částice pronikají do zemské atmosféry. V důsledku srážek nabitých částic s atomy a molekulami začínají zářit přítomné atmosférické plyny.

jupiter_xray_2.jpg

Na Jupiteru vznikají polární záře jinak. Zde existuje vlastní mohutný zdroj nabitých částic - produkuje je vulkanická činnost na měsíci Io. Tyto nabité částice, které pronikají do magnetosféry Jupitera, jsou urychlovány na velmi vysoké rychlosti. Při srážkách s molekulami přítomných atmosférických plynů vzniká polární záře, pozorovatelná především v oboru rentgenového záření. To znamená, že mezi polárními zářemi na Jupiteru a sluneční činností není žádná souvislost. Polární záře na Jupiteru jsou stále velmi aktivní.

Částice, přilétající od Slunce, obsahují také protony a elektrony. Při srážkách s atmosférou Jupitera dochází ke vzniku ultrafialového záření, které je poměrně slabé. Bylo však registrováno například pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST).

Intenzívní rentgenové záření také ukazuje na to, že elektrická pole v atmosféře Jupitera dosahují napětí zhruba 10 miliónů voltů a protékají zde elektrické proudy kolem 10 miliónů ampér. Tyto charakteristiky také vysvětlují intenzivní radiové záření Jupitera, které bylo zaregistrováno již dříve například kosmickou sondou Ulysses. Polární záře na Jupiteru jsou tisíckrát intenzivnější než obdobné jevy v zemské atmosféře.

Zdroj: chandra a spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



14. vesmírný týden 2026

14. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 3. do 5. 4. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je lehce zvýšená, především vidíme hodně menších skvrn. Probíhají poslední přípravy na odpočet startu rakety SLS s lodí Orion, která pošle misi Artemis II na cestu kolem Měsíce. Zároveň bylo oznámeno zrušení stanice Gateway u Měsíce. Český VZLÚ podepsal dohodu s ESA o spolupráci na družici AMBIC. Před 60 lety se první umělou družicí Měsíce stala Luna 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Růžový úplněk

2. dubna 2026 ve 4:11 ráno nastal takzvaný růžový úplněk

Další informace »