Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Polární záře na Jupiteru

Polární záře na Jupiteru

jupiter_xray_1.jpg
Existence polárních září na Jupiteru je známa již dlouho. Jedná se o nejefektnější a nejaktivnější polární záře ve sluneční soustavě. Nedávno byla k jejich pozorování využita astronomická družice Chandra X-ray Observatory. Výsledky pozorování jsou velmi zajímavé.

Družice Chandra objevila v atmosféře Jupitera, v oblastech kolem pólů planety, přítomnost iontů kyslíku a dalších prvků, jejichž atomy ztratily prakticky všechny své elektrony. Přítomnost těchto silně ionizovaných atomů, které jsou urychlovány silným magnetickým polem Jupitera na velmi vysoké rychlosti naznačuje, že ve své podstatě se polární záře na Jupiteru odlišují od polárních září na Zemi a na Saturnu.

Polární záře na Zemi vznikají tehdy, jestliže nabité částice, vyvržené ze Slunce, vnikají do zemské magnetosféry, která je odklání do oblastí kolem magnetických pólů. Zde tyto částice pronikají do zemské atmosféry. V důsledku srážek nabitých částic s atomy a molekulami začínají zářit přítomné atmosférické plyny.

jupiter_xray_2.jpg

Na Jupiteru vznikají polární záře jinak. Zde existuje vlastní mohutný zdroj nabitých částic - produkuje je vulkanická činnost na měsíci Io. Tyto nabité částice, které pronikají do magnetosféry Jupitera, jsou urychlovány na velmi vysoké rychlosti. Při srážkách s molekulami přítomných atmosférických plynů vzniká polární záře, pozorovatelná především v oboru rentgenového záření. To znamená, že mezi polárními zářemi na Jupiteru a sluneční činností není žádná souvislost. Polární záře na Jupiteru jsou stále velmi aktivní.

Částice, přilétající od Slunce, obsahují také protony a elektrony. Při srážkách s atmosférou Jupitera dochází ke vzniku ultrafialového záření, které je poměrně slabé. Bylo však registrováno například pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST).

Intenzívní rentgenové záření také ukazuje na to, že elektrická pole v atmosféře Jupitera dosahují napětí zhruba 10 miliónů voltů a protékají zde elektrické proudy kolem 10 miliónů ampér. Tyto charakteristiky také vysvětlují intenzivní radiové záření Jupitera, které bylo zaregistrováno již dříve například kosmickou sondou Ulysses. Polární záře na Jupiteru jsou tisíckrát intenzivnější než obdobné jevy v zemské atmosféře.

Zdroj: chandra a spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »