Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Polární záře na Jupiteru

Polární záře na Jupiteru

jupiter_xray_1.jpg
Existence polárních září na Jupiteru je známa již dlouho. Jedná se o nejefektnější a nejaktivnější polární záře ve sluneční soustavě. Nedávno byla k jejich pozorování využita astronomická družice Chandra X-ray Observatory. Výsledky pozorování jsou velmi zajímavé.

Družice Chandra objevila v atmosféře Jupitera, v oblastech kolem pólů planety, přítomnost iontů kyslíku a dalších prvků, jejichž atomy ztratily prakticky všechny své elektrony. Přítomnost těchto silně ionizovaných atomů, které jsou urychlovány silným magnetickým polem Jupitera na velmi vysoké rychlosti naznačuje, že ve své podstatě se polární záře na Jupiteru odlišují od polárních září na Zemi a na Saturnu.

Polární záře na Zemi vznikají tehdy, jestliže nabité částice, vyvržené ze Slunce, vnikají do zemské magnetosféry, která je odklání do oblastí kolem magnetických pólů. Zde tyto částice pronikají do zemské atmosféry. V důsledku srážek nabitých částic s atomy a molekulami začínají zářit přítomné atmosférické plyny.

jupiter_xray_2.jpg

Na Jupiteru vznikají polární záře jinak. Zde existuje vlastní mohutný zdroj nabitých částic - produkuje je vulkanická činnost na měsíci Io. Tyto nabité částice, které pronikají do magnetosféry Jupitera, jsou urychlovány na velmi vysoké rychlosti. Při srážkách s molekulami přítomných atmosférických plynů vzniká polární záře, pozorovatelná především v oboru rentgenového záření. To znamená, že mezi polárními zářemi na Jupiteru a sluneční činností není žádná souvislost. Polární záře na Jupiteru jsou stále velmi aktivní.

Částice, přilétající od Slunce, obsahují také protony a elektrony. Při srážkách s atmosférou Jupitera dochází ke vzniku ultrafialového záření, které je poměrně slabé. Bylo však registrováno například pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST).

Intenzívní rentgenové záření také ukazuje na to, že elektrická pole v atmosféře Jupitera dosahují napětí zhruba 10 miliónů voltů a protékají zde elektrické proudy kolem 10 miliónů ampér. Tyto charakteristiky také vysvětlují intenzivní radiové záření Jupitera, které bylo zaregistrováno již dříve například kosmickou sondou Ulysses. Polární záře na Jupiteru jsou tisíckrát intenzivnější než obdobné jevy v zemské atmosféře.

Zdroj: chandra a spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »