Při africkém zatmění Slunce se Češi pokusí o nemožné

Zatmění Slunce v neděli 3. listopadu zatmění Slunce bude tzv. hybridní. Měsíc se v době úkazu bude nacházet v takové vzdálenosti od Země vzdálenosti, že se při úkazu bude úhlově jevit prakticky stejně veliký jako Slunce. V úzkém pásu na Zemi, po němž se posune měsíční stín, začne zatmění v Atlantském oceánu jako prstencové. Náš kosmický soused se v době prvního dotyku svého stínu se Zemí bude nacházet jen o kousek dál, než aby zakryl Slunce celé. Jak se ovšem stín posune směrem k rovníku, bude se vlivem zakulacení Země vzdálenost mezi zemským povrchem a Měsícem zmenšovat a zatmění začne být záhy pozorovatelné jako úplné.

Maximální délky dosáhne na moři pod Liberií a potrvá 1 minutu 40 sekund. Ovšem od té chvíle se trvání úplného zatměné začne prudce zkracovat a při prvním dotyku stínu s pevninou – na pobřeží Gabunu – potrvá úkaz už pouhou minutu. V místě, odkud bude pozorovat většina expedic včetně té české, se délka zatmění stáhne na pouhých 20 – 15 sekund. Astronomové se navíc budou muset nacházet uprostřed vypočítaného pásu o šířce méně než 25 kilometrů a Slunce budou mít ve výšce i menší jak 17° nad obzorem.

Díky tomu, že Měsíc leží při úkazu právě tak daleko, aby se jevil jen o promile svého úhlového průměru větší jak kotouč Slunce, nevynikne při úkazu jen požadovaná koróna, ale rovněž narůžovělá a relativně chladná chromosféra po celém obvodu okolo temného měsíčního kotouče. Obvykle je totiž tato tenká obálka po většinu úkazu skryta za okrajem Měsíce vyjma počátku a konce úplného zatmění, kdy se objevuje na pár sekund jen u jednoho z okrajů Slunce. A právě děje v chromosféře navazující na struktury v koróně zajímají astronomy už desítky let.

Chromosféru i korónu dnes sledují jak pozemské dalekohledy, tak družice, ovšem jejich přímou návaznost se kvůli optickým omezením těchto přístrojů nedají pozorovat. Ať už jde o různé difrakční jevy nebo zkrátka intenzitu jasu sluneční fotosféry. Teprve Měsíc jako přírodní stínítko je doposud stále jediným prostředkem, který nám tuto informaci v krátkých okamžicích při úplném zatmění Slunce umožňuje studovat. Navíc hybridní zatmění, při němž je chromosféra pozorovatelná dobře po celém obvodu Slunce, je opravdu vzácný jev a nastává přibližně 12 krát za století. Dalšího se vědci dočkají až 20. dubna 2023.

Aby toho nebylo málo, je toto první hybridní zatmění, které se prakticky dokonale svým načasováním strefilo do maxima 11letého slunečního cyklu v době digitální fotografie. Historicky poprvé se tak podaří zachytit jevy při maximu sluneční aktivity ve sluneční chromosféře i koróně po celém obvodu Slunce ve vysokém rozlišení. A díky stále se vyvíjejícím algoritmům pro zpracování digitálních snímků úplného zatmění Slunce prof. Miloslava Druckmüllera očekávají vědci skutečně hodnotné výsledky. V programu expedice je výzkum nevyřešeného nabuzení železných iontů ve sluneční koróně na vysoké energie, ke kterému očividně dochází v tzv. přechodové zóně někde v blízkosti sluneční chromosféry. Pohled na polární oblasti, jenž se doposud nepodařil v kompozici s korónou nikdy zachytit v takovém detailu, bude možná jedním z klíčů vyřešení mnohaleté záhady. V samotném důsledku je pro nás tato informace nesmírně cenná profesnější předpovídání kosmického počasí.

Cesta za tímto zatměním má spoustu úskalí a zejména samotné fotografování jevu si pro extrémní podmínky vyžaduje nesmírně specifický a doposud nevyzkoušený přístup. Pochopitelně prvním nešvarem všech expedic je lokace v centrální Africe. Vědecké skupiny jsou rozmístěny ve třech státech – Gabunu, Ugandě a v Kenyi. V ostatních státech, kde se zatmění odehraje, panují válečné nepokoje a výlet tam se důrazně nedoporučuje. V centrálních státech Afriky je rovněž problém s malárií. A z hlediska pozorování to nejošidnější – zatmění může být díky poloze u rovníku velmi snadno ohroženo lokální oblačností. Tropické počasí se zde vyznačuje častými bouřemi a prudkými změnami vlhkosti, které navíc mohou vážně poškodit techniku ještě před pozorováním.

Další úplné zatmění Slunce nastane až v pátek 20. března 2015. Půjde o zatmění, které uvidíme i z České republiky, a to jako částečné o velikosti okolo 73 % zakrytí slunečního disku. Úkaz spatříme v dopoledních hodinách a během něj bude reálná šance najít na denním nebi i planetu Venuši. Jako úplné jej spatří seveřané na Faerských ostrovech a Špicberkách.

Související a doporučujeme:
[1] Miloslav Druckmüller - snímky zatmění Slunce
[2] ShadowAndSubstance - animace Larryho Koehna
[3] Přehled slunečních zatmění až do roku 2060

Animace průběhu zatmění ve světě (autor Larry Koehn)
(více na www.shadowandsubstance.com)

Animace průběhu zatmění ve světě (autor: Larry Koehn). Animace se ovládá zelenými tlačítky. Zastavit a posouvat ji můžete levým a pravým tlačítkem, spustit prostředním. Časy na první řádce pod jezdcem (bíle) jsou v UT, k přepočtu na platný středoevropský letní čas je třeba přičíst 2 hodiny. Další animace naleznete na www.shadowandsubstance.com.