Úvodní strana  >  Na obloze  >  Slunce  >  Zatmění Slunce  >  Zatmění Slunce v letech 2011–2020  >  Zatmění Slunce 20. března 2015

Zatmění Slunce 20. března 2015

Vnitřní koróna Slunce při úplném zatmění 11. 7. 2010 Autor: Miloslav Druckmüller (Česká republika, věk 56), Martin Dietzel (Německo), Shadia Habbal (USA), Vojte
Vnitřní koróna Slunce při úplném zatmění 11. 7. 2010
Autor: Miloslav Druckmüller (Česká republika, věk 56), Martin Dietzel (Německo), Shadia Habbal (USA), Vojte
Toto páteční zatmění bude největší v České republice viditelné mezi lety 2011 a 2026 a také až do června roku 2021 poslední zatmění Slunce, které z našeho území spatříme. Při maximální fázi bude Měsíc krátce před 11. hodinou dopolední středoevropského času zakrývat shora okolo 73 procent slunečního disku. Jev spatříme v celém průběhu a maximální fáze zatmění proběhne poměrně vysoko, přes 35° nad obzorem. Přímo při zatmění bude také příležistost vyhledat si na denní obloze planetu Venuši. Jako úplné bude zatmění pozorovatelné v Severním moři, vycestovat za ním lze především na Faerské ostrovy nebo na Špicberky. Mnoho cestovatelů a astronomů rovněž zvolilo expedici dánského parníku společnosti Smyril Line.

» Akce v České republice
» Stáhněte si booklet k úkazu (PDF; 0,6 MB)

 

Animace průběhu zatmění ve světě (autor Larry Koehn)
(více na www.shadowandsubstance.com)

Content on this page requires a newer version of Adobe Flash Player.

Get Adobe Flash player

Animace průběhu zatmění (autor: Larry Koehn). Animace se ovládá zelenými tlačítky. Zastavit a posouvat ji můžete levým a pravým tlačítkem, spustit prostředním. Časy jsou v UT, k přepočtu na současný platný středoevropský čas je třeba přičíst 1 hodinu. Další animace naleznete na www.shadowandsubstance.com.

Obsah

 

PRŮBĚH ZATMĚNÍ V ČESKÉ REPUBLICE

Průběh částečného zatmění Slunce 20. března 2015 v Praze. Zdroj: EAI
Průběh částečného zatmění Slunce 20. března 2015 v Praze. Zdroj: EAI
Částečné zatmění uvidíme všude na území České republiky v celém průběhu. Slunce vychází ve střední Evropě (50° s. š., 15° v. d.; v ČR nedaleko města Kouřim) v pátek 20. března v 6 hodin 12 minut. První kontakt temného měsíčního kotouče nastane až o tři a půl hodiny později, v 9 hodin 37 minut. Slunce v té době najdeme 30° vysoko nad jihovýchodním obzorem a Měsíc v té chvíli začne „ukrajovat“ naší mateřskou hvězdu z pravého horního okraje. Jak čas poplyne, zatmění bude výraznější a temná silueta Měsíce v novu se bude postupě přesouvat doleva přes horní polovinu Slunce. Maximum úkazu, kdy Měsíc ukousne přes 73 procent slunečního průměru, se odehraje v 10 hodin 46 minut. Slunce do té doby vystoupá do výšky 37° nad jiho-jihovýchodní obzor. Fajnšmekři mohou své dalekohledy přesunout asi 33° východně od částečně zakrytého Slunce k planetě Venuši, která by za dobrých podmínek mohla být viditelná i pouhýma očima. Při své jasnosti −3,9 magnitudy a velké úhlové vzdálenosti od Slunce by to ostatně neměl být problém i bez ohledu na probíhající úkaz. Po dosažení maximálního zákrytu se Měsíc začne pomalu odsouvat k levému hornímu okraji, kde v 11 hodin 58 minut sluneční kotouč opustí. Ke konci úkazu pak Slunce vystoupá do výše téměř 40° nad jižní obzor.

V následující tabulce jsou uvedeny časové údaje průběhu zatmění nad vybranými městy v České republice (jejich geografické středy). Města jsou řazena sestupně od času prvního kontaktu, tj. první města jsou ta, v nichž začíná zatmění nejdříve. Časové údaje jsou v SEČ, tedy v čase platném v době úkazu.

Pro přesnější určení průběhu zatmění nad Vámi vybranou polohou doporučujeme interaktivní Google mapu Xaviera Jubiera. Údaje níže jsou čerpány z ní.

Město Začátek
[hh:mm:ss]
Střed
[hh:mm:ss]
Konec
[hh:mm:ss]
Velikost*/
Výška**
Plzeň 9:34:55 10:43:42 11:55:21 74.7 % / 36.4°
Karlovy Vary 9:34:58 10:43:41 11:55:16 75.8 % / 35.8°
České Budějovice 9:35:13 10:44:07 11:55:48 72.5 % / 37.5°
Tábor 9:36:01 10:44:57 11:56:35 73.0 % / 37.2°
Most 9:36:14 10:45:02 11:56:33 75.6 % / 35.9°
Praha 9:36:35 10:45:29 11:57:03 74.3 % / 36.6°
Ústí nad Labem 9:36:54 10:45:45 11:57:14 75.6 % / 35.9°
Pardubice 9:38:09 10:47:10 11:58:40 73.1 % / 37.1°
Brno 9:38:10 10:47:14 11:58:45 71.0 % / 38.1°
Hradec Králové 9:38:27 10:47:29 11:58:57 73.3 % / 37.0°
Liberec 9:38:13 10:47:10 11:58:36 74.9 % / 36.3°
Olomouc 9:39:30 10:48:37 12:00:01 71.1 % / 38.0°
Zlín 9:39:36 10:48:43 12:00:07 70.2 % / 38.4°
Valašské Meziříčí 9:40:17 10:49:25 12:00:46 70.3 % / 38.3°
Opava 9:40:44 10:49:53 12:01:12 71.2 % / 37.9°
Frýdek-Místek 9:41:02 10:50:11 12:01:28 70.3 % / 38.2°
Ostrava 9:41:07 10:50:17 12:01:33 70.7 % / 38.1°
Havířov 9:41:15 10:50:24 12:01:40 70.5 % / 38.2°
 

*    Velikost zakrytí během maximální fáze (středu) zatmění uvedena
v procentech úhlového průměru Slunce
**    Výška Slunce nad obzorem v době maximální fáze zatmění
(0° – obzor, 90° – nadhlavník)

Čtěte také

Najděte si Venuši

Venuše při zatmění Slunce 20. března 2015. Zdroj. Stellarium.
Venuše při zatmění Slunce 20. března 2015. Zdroj. Stellarium.
Pro fajnšmekry a návštěvníky hvězdáren tu pak máme ještě jednu perličku. Přímo během úkazu si budete moci zkusit najít planetu Venuši. Jas Slunce zdaleka nepoklesne tak, aby byly vidět další planety či hvězdy, ale zářivou Venuši lze pozorovat za bílého dne i bez ohledu na probíhající zatmění. Silně to závisí na průzračnosti ovzduší a jasném počasí. Takže částečný zákryt, byť nebude mít téměř žádný potemňující efekt, bude jen výhodou. Planetu v době maxima úkazu najdete přibližně stejně vysoko nad obzorem jako Slunce, a to asi 33° nalevo od slunečního srpku. Obě tělesa tedy budou na obloze zhruba stejně daleko jako vysoko nad obzorem. To už je úhlově dost daleko na to, abyste při patřičné opatrnosti mohli stříbřitý bod na obloze – pokud bude jasná obloha – najít očima či malým dalekohledem. Slunce si nejlépe zakryjte rukou či nějakým předmětem (případně filtrem, co máte po ruce) a hledejte. Pokud použijete dalekohled, překvapí vás Venuše zvláštním tvarem brambory. Venuše totiž podobně jako Měsíc mění fáze a zrovna v době úkazu bude vypadat jako Měsíc několik dní před úplňkem. V žádném případě ale dalekohledem nenajíždějte zpátky na Slunce, dokud na objektiv opět nenasadíte bezpečný filtr.

 

Úplné zatmění v Severním Atlantiku

Úplné zatmění Slunce 20. března 2015 na Faerských ostrovech. Zdroj: Stellarium.
Úplné zatmění Slunce 20. března 2015 na Faerských ostrovech. Zdroj: Stellarium.
Toto zatmění bude v Evropě pozorovatelné i jako úplné. Pás, z něhož mimořádný úkaz lidé spatří, povede přes Severní moře. Nejdelší zatmění nastane na moři asi 400 km východo-jihovýchodně od pobřeží Islandu a potrvá 2 minuty 47 sekund. Z pevniny se bude dát úkaz pozorovat na Faerských ostrovech a Špicberkách. Faerské ostrovy (Dánsko) leží na jižním okraji pásu totality a zatmění zde nastane v dopoledních hodinách necelých 20° nad jihovýchodním obzorem s délkou kolem 2 minut a 15 sekund. V okolí potemnělého Slunce budou téměř v rovině s horizontem planety Venuše, Mars a Merkur.

Úplné zatmění Slunce 20. března 2015 na Špicberkách. Zdroj: Stellarium.
Úplné zatmění Slunce 20. března 2015 na Špicberkách. Zdroj: Stellarium.
O něco delší zatmění (až 2 minuty 30 sekund), ovšem o polovinu níže nad obzorem, nabízí norské Špicberky. Odtud se úkaz odehraje kolem 10° nad obzorem v období pozdního dopoledne. V době úkazu bude Merkur u jižního obzoru a výrazná bude především Venuše. Úkaz nastává v období jarní rovnodennosti, takže ve všech lokacích v Severním moři Slunce příliš vysoko nad obzor nevystoupá. Z hlediska klimatických podmínek bude šance spatření úkazu velmi nejistá, sledujte aktualizované stránky s klimatologickými předpověďmi pro nejbližší zatmění Slunce pod správou Jaye Andersona.

Animace pohybu měsíčního stínu po Zemi
(Autor: A. T. Sinclair)

Úplné zatmění Slunce 20. března 2015. Zdroj: NASA
Úplné zatmění Slunce 20. března 2015. Zdroj: NASA

Průběh úplného Zatmění v Odkazech

Další zatmění v České republice

Prstencové zatmění Slunce 10. června 2021. Zdroj: NASA.
Prstencové zatmění Slunce 10. června 2021. Zdroj: NASA.
Nad územím střední Evropy se březnovým zatměním uzavírá brána těmto úkazům na dlouhých 6 let. Nicméně s dostatečnou odměnou za nutné čekání.
Mezi lety 2021 – 2030 budeme moci spatřit v České republice neuvěřitelných 7 částečných slunečních zatmění! Hned první zatmění této dekády, které se odehraje 10. června 2021, uvidíme v celém průběhu. Půjde o malé částečné zatmění, při nemž Měsíc ukrojí přibližně 17 procent severní části slunečního kotouče. Nicméně Slunce v té době najdeme 62° vysoko nad jižním obzorem. Samotné zatmění bude velmi zajímavé i tím, že jako prstencové jej lidé budou moci pozorovat přímo na severním pólu, kde potrvá 3 minuty 48 sekund.

 

 



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Slunce, Zatmění Slunce 2015


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »