Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Progress nejspíš shoří v pátek. Ohňostroj asi neuvidíme...

Progress nejspíš shoří v pátek. Ohňostroj asi neuvidíme...

Zánik ATV-5 Jules Verne v atmosféře.
Autor: NASA/SETI.

Špičkoví specialisté na základě svých zkušeností tvrdí, že nejpravděpodobněji loď Progress beze stopy zanikne někdy na konci tohoto týdne nad Tichým oceánem. To způsobí nepatrnou trhlinu v ruské národní hrdosti a o něco větší problém u pojišťovny Roskosmos. Ale fyzicky zánik kosmické lodě s velice vysokou pravděpodobností nikomu neublíží. Dojde k tomu téměř jistě v pátek 8. května 2015, ale ze střední Evropy si ohňostroje nad hlavou s vysokou pravděpodobností neužijeme.

Řada novinových článků, které se objevily krátce po nevydařeném startu zásobovací kosmické lodě Progress M-27M na konci dubna letošního roku, varovala před následky jeho neřízeného návratu na zem. Tyto informace byly samozřejmě značně nadsazené. Za šedesát let kosmických letů nebyla dosud žádná osoba zasažena jakýmkoli kusem části vracejícího se satelitu nebo jiným předmětem vyslaným do vesmíru lidmi. Je nutné si uvědomit, že každodenně podstupujeme nepoměrně větší riziko tím, že využíváme auta, létáme letadly či vůbec vyjdeme ve městě na ulici do běžného dopravního provozu.

Pohybu lodě Progress po oběžné dráze, vedoucí neodvratně k jejímu zániku v hustých vrstvách naší atmosféry je pochopitelně i přesto věnována mimořádná pozornost. První prognózy hovořily s velkým rozptylem nejistoty o období dopadu mezi  7. až 11. květnem někde mezi 51,6° severní a jižní zeměpisné šířky (odpovídající sklonu oběžné dráhy). Od té doby se předpovědi výrazně zpřesnily.

Již 3. května vydal NORAD (Severoamerické velitelství protivzdušné obrany - North American Defense Command), specializující se mimo jiné i na sledování objektů na oběžné dráze Země, informaci, že Progress ukončí svůj let 9. května v 17:33 UT v oblasti centrálního Atlantiku přibližně 1600 km východně od Kuby.

Předpokládaná oblast zániku Progressu v atmosféře. Autor: NORAD.
Předpokládaná oblast zániku Progressu v atmosféře.
Autor: NORAD.

Další vývoj dráhy lodi, na níž má vliv mimo řady dalších faktorů i obtížně odhadnutelná aktuální hustota vysoké zemské atmosféry nebo intenzita slunečního větru, NORAD upravila již o den později tak, že ke střetu se zemí dojde již 8. května ve 13:13 UT při 167 oběhu. Případné zbytky by v takovém případě dopadly do Tichého oceánu u západního pobřeží USA.

Další upřesnění které pochází z 5. května posouvá čas zániku Progressu přibližně o hodinu dopředu na 12:17 UT (oběh č. 166). Informace z dnešního dne pak hovoří o dalším posunu času. Ubylo přibližně 20 minut a jsme na 11:56 UT. Do zániku tedy zbývají přibližně za dva dny a 15 hodin. I tento čas je ovšem stále zatížen vysokou nejistotou udávanou až ±14 hodin. Pokud by však platil, skončila by pouť zásobovací kosmické lodě nad východní Kanadou či severovýchodním pobřežím USA.

Aktuální situaci lze průběžně sledovat na stránkách NORAD.

Predikce zániku Progressu v atmosféře. Autor: NORAD.
Predikce zániku Progressu v atmosféře.
Autor: NORAD.

Na připojeném obrázku je graficky znázorněno jak se v průběhu posledních dnů upřesňoval čas dopadu lodi. Osy x udává datum upřesnění a na ose y je okamžik střetu (modrý bod) a nejistota předpovědi (modrá úsečka).

Byť tedy máme velice nízkou pravděpodobnost, že by se zánik lodi Progress odehrál nad střední Evropou, naděje umírá poslední a štěstí, jak známo, přeje pouze připraveným. Sledujte další informace!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Progres nezadržitelně míří k Zemi. Uvidíme hořící trosky?

Převzato: Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech



O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: Progress, Zánik


4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

24P/Schaumasse

Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »