Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Progress nejspíš shoří v pátek. Ohňostroj asi neuvidíme...

Progress nejspíš shoří v pátek. Ohňostroj asi neuvidíme...

Zánik ATV-5 Jules Verne v atmosféře.
Autor: NASA/SETI.

Špičkoví specialisté na základě svých zkušeností tvrdí, že nejpravděpodobněji loď Progress beze stopy zanikne někdy na konci tohoto týdne nad Tichým oceánem. To způsobí nepatrnou trhlinu v ruské národní hrdosti a o něco větší problém u pojišťovny Roskosmos. Ale fyzicky zánik kosmické lodě s velice vysokou pravděpodobností nikomu neublíží. Dojde k tomu téměř jistě v pátek 8. května 2015, ale ze střední Evropy si ohňostroje nad hlavou s vysokou pravděpodobností neužijeme.

Řada novinových článků, které se objevily krátce po nevydařeném startu zásobovací kosmické lodě Progress M-27M na konci dubna letošního roku, varovala před následky jeho neřízeného návratu na zem. Tyto informace byly samozřejmě značně nadsazené. Za šedesát let kosmických letů nebyla dosud žádná osoba zasažena jakýmkoli kusem části vracejícího se satelitu nebo jiným předmětem vyslaným do vesmíru lidmi. Je nutné si uvědomit, že každodenně podstupujeme nepoměrně větší riziko tím, že využíváme auta, létáme letadly či vůbec vyjdeme ve městě na ulici do běžného dopravního provozu.

Pohybu lodě Progress po oběžné dráze, vedoucí neodvratně k jejímu zániku v hustých vrstvách naší atmosféry je pochopitelně i přesto věnována mimořádná pozornost. První prognózy hovořily s velkým rozptylem nejistoty o období dopadu mezi  7. až 11. květnem někde mezi 51,6° severní a jižní zeměpisné šířky (odpovídající sklonu oběžné dráhy). Od té doby se předpovědi výrazně zpřesnily.

Již 3. května vydal NORAD (Severoamerické velitelství protivzdušné obrany - North American Defense Command), specializující se mimo jiné i na sledování objektů na oběžné dráze Země, informaci, že Progress ukončí svůj let 9. května v 17:33 UT v oblasti centrálního Atlantiku přibližně 1600 km východně od Kuby.

Předpokládaná oblast zániku Progressu v atmosféře. Autor: NORAD.
Předpokládaná oblast zániku Progressu v atmosféře.
Autor: NORAD.

Další vývoj dráhy lodi, na níž má vliv mimo řady dalších faktorů i obtížně odhadnutelná aktuální hustota vysoké zemské atmosféry nebo intenzita slunečního větru, NORAD upravila již o den později tak, že ke střetu se zemí dojde již 8. května ve 13:13 UT při 167 oběhu. Případné zbytky by v takovém případě dopadly do Tichého oceánu u západního pobřeží USA.

Další upřesnění které pochází z 5. května posouvá čas zániku Progressu přibližně o hodinu dopředu na 12:17 UT (oběh č. 166). Informace z dnešního dne pak hovoří o dalším posunu času. Ubylo přibližně 20 minut a jsme na 11:56 UT. Do zániku tedy zbývají přibližně za dva dny a 15 hodin. I tento čas je ovšem stále zatížen vysokou nejistotou udávanou až ±14 hodin. Pokud by však platil, skončila by pouť zásobovací kosmické lodě nad východní Kanadou či severovýchodním pobřežím USA.

Aktuální situaci lze průběžně sledovat na stránkách NORAD.

Predikce zániku Progressu v atmosféře. Autor: NORAD.
Predikce zániku Progressu v atmosféře.
Autor: NORAD.

Na připojeném obrázku je graficky znázorněno jak se v průběhu posledních dnů upřesňoval čas dopadu lodi. Osy x udává datum upřesnění a na ose y je okamžik střetu (modrý bod) a nejistota předpovědi (modrá úsečka).

Byť tedy máme velice nízkou pravděpodobnost, že by se zánik lodi Progress odehrál nad střední Evropou, naděje umírá poslední a štěstí, jak známo, přeje pouze připraveným. Sledujte další informace!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Progres nezadržitelně míří k Zemi. Uvidíme hořící trosky?

Převzato: Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech



O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: Progress, Zánik


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »