Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Progress nejspíš shoří v pátek. Ohňostroj asi neuvidíme...

Progress nejspíš shoří v pátek. Ohňostroj asi neuvidíme...

Zánik ATV-5 Jules Verne v atmosféře.
Autor: NASA/SETI.

Špičkoví specialisté na základě svých zkušeností tvrdí, že nejpravděpodobněji loď Progress beze stopy zanikne někdy na konci tohoto týdne nad Tichým oceánem. To způsobí nepatrnou trhlinu v ruské národní hrdosti a o něco větší problém u pojišťovny Roskosmos. Ale fyzicky zánik kosmické lodě s velice vysokou pravděpodobností nikomu neublíží. Dojde k tomu téměř jistě v pátek 8. května 2015, ale ze střední Evropy si ohňostroje nad hlavou s vysokou pravděpodobností neužijeme.

Řada novinových článků, které se objevily krátce po nevydařeném startu zásobovací kosmické lodě Progress M-27M na konci dubna letošního roku, varovala před následky jeho neřízeného návratu na zem. Tyto informace byly samozřejmě značně nadsazené. Za šedesát let kosmických letů nebyla dosud žádná osoba zasažena jakýmkoli kusem části vracejícího se satelitu nebo jiným předmětem vyslaným do vesmíru lidmi. Je nutné si uvědomit, že každodenně podstupujeme nepoměrně větší riziko tím, že využíváme auta, létáme letadly či vůbec vyjdeme ve městě na ulici do běžného dopravního provozu.

Pohybu lodě Progress po oběžné dráze, vedoucí neodvratně k jejímu zániku v hustých vrstvách naší atmosféry je pochopitelně i přesto věnována mimořádná pozornost. První prognózy hovořily s velkým rozptylem nejistoty o období dopadu mezi  7. až 11. květnem někde mezi 51,6° severní a jižní zeměpisné šířky (odpovídající sklonu oběžné dráhy). Od té doby se předpovědi výrazně zpřesnily.

Již 3. května vydal NORAD (Severoamerické velitelství protivzdušné obrany - North American Defense Command), specializující se mimo jiné i na sledování objektů na oběžné dráze Země, informaci, že Progress ukončí svůj let 9. května v 17:33 UT v oblasti centrálního Atlantiku přibližně 1600 km východně od Kuby.

Předpokládaná oblast zániku Progressu v atmosféře. Autor: NORAD.
Předpokládaná oblast zániku Progressu v atmosféře.
Autor: NORAD.

Další vývoj dráhy lodi, na níž má vliv mimo řady dalších faktorů i obtížně odhadnutelná aktuální hustota vysoké zemské atmosféry nebo intenzita slunečního větru, NORAD upravila již o den později tak, že ke střetu se zemí dojde již 8. května ve 13:13 UT při 167 oběhu. Případné zbytky by v takovém případě dopadly do Tichého oceánu u západního pobřeží USA.

Další upřesnění které pochází z 5. května posouvá čas zániku Progressu přibližně o hodinu dopředu na 12:17 UT (oběh č. 166). Informace z dnešního dne pak hovoří o dalším posunu času. Ubylo přibližně 20 minut a jsme na 11:56 UT. Do zániku tedy zbývají přibližně za dva dny a 15 hodin. I tento čas je ovšem stále zatížen vysokou nejistotou udávanou až ±14 hodin. Pokud by však platil, skončila by pouť zásobovací kosmické lodě nad východní Kanadou či severovýchodním pobřežím USA.

Aktuální situaci lze průběžně sledovat na stránkách NORAD.

Predikce zániku Progressu v atmosféře. Autor: NORAD.
Predikce zániku Progressu v atmosféře.
Autor: NORAD.

Na připojeném obrázku je graficky znázorněno jak se v průběhu posledních dnů upřesňoval čas dopadu lodi. Osy x udává datum upřesnění a na ose y je okamžik střetu (modrý bod) a nejistota předpovědi (modrá úsečka).

Byť tedy máme velice nízkou pravděpodobnost, že by se zánik lodi Progress odehrál nad střední Evropou, naděje umírá poslední a štěstí, jak známo, přeje pouze připraveným. Sledujte další informace!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Progres nezadržitelně míří k Zemi. Uvidíme hořící trosky?

Převzato: Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech



O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: Progress, Zánik


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »