Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zanikla kometa C/2015 F3 (SWAN)?
Marek Biely Vytisknout článek

Zanikla kometa C/2015 F3 (SWAN)?

Kometa C/2015 F3 (SWAN) na snímku Michaela Jägera krátce po objevu na konci března
Autor: Michael Jäger

Dne 21. března letošního roku byla objevena kometa C/2015 F3 (SWAN). O několik dnů později vyšla její předběžná dráha, jež se postupem času už víceméně neměnila. Zjistilo se, že kometa je již po průletu perihelem a že jej přežila. V následujících týdnech se ovšem začaly dít podivné věci.

Kometa proletěla perihelem letos 9. března, a to ve vzdálenosti 0,83 AU od Slunce. Pro většinu komet by tato vzdálenost od naší mateřské hvězdy nepředstavovala větší problém pro přežití, u komety C/2015 F3 (SWAN) tomu však bylo jinak. Dráha této komety je velice podobná dvěma jasným kometám minulosti - C/1988 A1 (Liller) a C/1996 Q1 (Tabur). Všechny tři komety tak byly kdysi dávno nejspíše jedním obřím tělesem. První jmenovaná průlet perihelem přežila, té druhé se to ale nepovedlo i přesto, že zjasnila až k 5 mag. Kometa C/2015 F3 (SWAN) měla v maximu jasnosti přibližně 10 mag, jednalo se tedy téměř jistě o menší těleso, než v případě vlasatice C/1996 Q1 (Tabur). Mnoho astronomů se tedy divilo přežití komety v dané vzdálenosti od Slunce. Dlouho se ovšem divit nemuseli.

Jen měsíc po maximu jasnosti, tedy ve druhé polovině dubna, se z komety stal tak difúzní objekt, že skoro neměla centrální kondenzaci. Velké množství vědců tohle přičítalo poměrně blízké vzdálenosti komety od Země; skutečnost je však taková, že kometa se Zemi nikdy nepřiblížila více než Slunci. Tato myšlenka tím pádem asi neměla opodstatnění. I přes vysokou difúznost si objekt stále držel jasnost kolem 10 mag, tedy v případě, když pozorovatel uviděl celou komu komety. Pak se ovšem stalo něco nečekaného. Stupeň kondenzace komety zůstával blízký nule, přitom začala dramaticky klesat její plošná jasnost. Do poloviny května kometa zeslábla z vizuálního dosahu a na počátku června jí některá měření dávala jasnost okolo 20 mag.

Takto kometa vypadala v polovině května. Najdete ji?

Kometa C/2015 F3 (SWAN) na fotce od Alexandra Baranskyho Autor: Alexander Baransky
Kometa C/2015 F3 (SWAN) na fotce od Alexandra Baranskyho
Autor: Alexander Baransky


Jestli se opravdu jednalo o zánik komety nebo nikoliv, už pravděpodobně nikdy nezjistíme. Zeslábnutí komety o 10 mag během nějakých 40 dnů je ovšem minimálně velmi podezřelé. Jisté je nyní akorát to, že kometa rozhodně není viditelná vizuálně a v posledních týdnech měla s jejím zachycením velké problémy i špičková technika. Kdo ví, jestli kometa není momentálně už i z jejího dosahu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy

Převzato: Společnost pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: C/1996 Q1 (Tabur), C/1988 A1 (Liller), C/2015 F3 (SWAN), Kometa SWAN, Zánik


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »