Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zanikla kometa C/2015 F3 (SWAN)?
Marek Biely Vytisknout článek

Zanikla kometa C/2015 F3 (SWAN)?

Kometa C/2015 F3 (SWAN) na snímku Michaela Jägera krátce po objevu na konci března
Autor: Michael Jäger

Dne 21. března letošního roku byla objevena kometa C/2015 F3 (SWAN). O několik dnů později vyšla její předběžná dráha, jež se postupem času už víceméně neměnila. Zjistilo se, že kometa je již po průletu perihelem a že jej přežila. V následujících týdnech se ovšem začaly dít podivné věci.

Kometa proletěla perihelem letos 9. března, a to ve vzdálenosti 0,83 AU od Slunce. Pro většinu komet by tato vzdálenost od naší mateřské hvězdy nepředstavovala větší problém pro přežití, u komety C/2015 F3 (SWAN) tomu však bylo jinak. Dráha této komety je velice podobná dvěma jasným kometám minulosti - C/1988 A1 (Liller) a C/1996 Q1 (Tabur). Všechny tři komety tak byly kdysi dávno nejspíše jedním obřím tělesem. První jmenovaná průlet perihelem přežila, té druhé se to ale nepovedlo i přesto, že zjasnila až k 5 mag. Kometa C/2015 F3 (SWAN) měla v maximu jasnosti přibližně 10 mag, jednalo se tedy téměř jistě o menší těleso, než v případě vlasatice C/1996 Q1 (Tabur). Mnoho astronomů se tedy divilo přežití komety v dané vzdálenosti od Slunce. Dlouho se ovšem divit nemuseli.

Jen měsíc po maximu jasnosti, tedy ve druhé polovině dubna, se z komety stal tak difúzní objekt, že skoro neměla centrální kondenzaci. Velké množství vědců tohle přičítalo poměrně blízké vzdálenosti komety od Země; skutečnost je však taková, že kometa se Zemi nikdy nepřiblížila více než Slunci. Tato myšlenka tím pádem asi neměla opodstatnění. I přes vysokou difúznost si objekt stále držel jasnost kolem 10 mag, tedy v případě, když pozorovatel uviděl celou komu komety. Pak se ovšem stalo něco nečekaného. Stupeň kondenzace komety zůstával blízký nule, přitom začala dramaticky klesat její plošná jasnost. Do poloviny května kometa zeslábla z vizuálního dosahu a na počátku června jí některá měření dávala jasnost okolo 20 mag.

Takto kometa vypadala v polovině května. Najdete ji?

Kometa C/2015 F3 (SWAN) na fotce od Alexandra Baranskyho Autor: Alexander Baransky
Kometa C/2015 F3 (SWAN) na fotce od Alexandra Baranskyho
Autor: Alexander Baransky


Jestli se opravdu jednalo o zánik komety nebo nikoliv, už pravděpodobně nikdy nezjistíme. Zeslábnutí komety o 10 mag během nějakých 40 dnů je ovšem minimálně velmi podezřelé. Jisté je nyní akorát to, že kometa rozhodně není viditelná vizuálně a v posledních týdnech měla s jejím zachycením velké problémy i špičková technika. Kdo ví, jestli kometa není momentálně už i z jejího dosahu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy

Převzato: Společnost pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: C/1996 Q1 (Tabur), C/1988 A1 (Liller), C/2015 F3 (SWAN), Kometa SWAN, Zánik


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »