Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Zanikla kometa C/2015 F3 (SWAN)?
Marek Biely Vytisknout článek

Zanikla kometa C/2015 F3 (SWAN)?

Kometa C/2015 F3 (SWAN) na snímku Michaela Jägera krátce po objevu na konci března
Autor: Michael Jäger

Dne 21. března letošního roku byla objevena kometa C/2015 F3 (SWAN). O několik dnů později vyšla její předběžná dráha, jež se postupem času už víceméně neměnila. Zjistilo se, že kometa je již po průletu perihelem a že jej přežila. V následujících týdnech se ovšem začaly dít podivné věci.

Kometa proletěla perihelem letos 9. března, a to ve vzdálenosti 0,83 AU od Slunce. Pro většinu komet by tato vzdálenost od naší mateřské hvězdy nepředstavovala větší problém pro přežití, u komety C/2015 F3 (SWAN) tomu však bylo jinak. Dráha této komety je velice podobná dvěma jasným kometám minulosti - C/1988 A1 (Liller) a C/1996 Q1 (Tabur). Všechny tři komety tak byly kdysi dávno nejspíše jedním obřím tělesem. První jmenovaná průlet perihelem přežila, té druhé se to ale nepovedlo i přesto, že zjasnila až k 5 mag. Kometa C/2015 F3 (SWAN) měla v maximu jasnosti přibližně 10 mag, jednalo se tedy téměř jistě o menší těleso, než v případě vlasatice C/1996 Q1 (Tabur). Mnoho astronomů se tedy divilo přežití komety v dané vzdálenosti od Slunce. Dlouho se ovšem divit nemuseli.

Jen měsíc po maximu jasnosti, tedy ve druhé polovině dubna, se z komety stal tak difúzní objekt, že skoro neměla centrální kondenzaci. Velké množství vědců tohle přičítalo poměrně blízké vzdálenosti komety od Země; skutečnost je však taková, že kometa se Zemi nikdy nepřiblížila více než Slunci. Tato myšlenka tím pádem asi neměla opodstatnění. I přes vysokou difúznost si objekt stále držel jasnost kolem 10 mag, tedy v případě, když pozorovatel uviděl celou komu komety. Pak se ovšem stalo něco nečekaného. Stupeň kondenzace komety zůstával blízký nule, přitom začala dramaticky klesat její plošná jasnost. Do poloviny května kometa zeslábla z vizuálního dosahu a na počátku června jí některá měření dávala jasnost okolo 20 mag.

Takto kometa vypadala v polovině května. Najdete ji?

Kometa C/2015 F3 (SWAN) na fotce od Alexandra Baranskyho Autor: Alexander Baransky
Kometa C/2015 F3 (SWAN) na fotce od Alexandra Baranskyho
Autor: Alexander Baransky


Jestli se opravdu jednalo o zánik komety nebo nikoliv, už pravděpodobně nikdy nezjistíme. Zeslábnutí komety o 10 mag během nějakých 40 dnů je ovšem minimálně velmi podezřelé. Jisté je nyní akorát to, že kometa rozhodně není viditelná vizuálně a v posledních týdnech měla s jejím zachycením velké problémy i špičková technika. Kdo ví, jestli kometa není momentálně už i z jejího dosahu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy

Převzato: Společnost pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Pracuje ve školství. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz a kommet.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: C/1996 Q1 (Tabur), C/1988 A1 (Liller), C/2015 F3 (SWAN), Kometa SWAN, Zánik


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »