Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nová jasná kometa objevena na snímcích přístroje SWAN

Nová jasná kometa objevena na snímcích přístroje SWAN

Kometa s předběžným označením SWAN 25B na snímku z dálkově ovládaného dalekohledu na farmě Tivoli v Namibii.
Autor: Michael Jäger, Gerald Rhemann

Na obloze můžeme nyní pozorovat jasnou kometu C/2025 A6 (Lemmon) a také se hodně mluvilo o mezihvězdné kometě 3I/ATLAS. Mezitím tu máme náhle další, ještě jasnější kometu, jejíž objev ohlásil známý hledač komet Vladimir Bezugly, který si jí všiml na snímcích přístroje SWAN kosmické observatoře SOHO. Aktuálně se jedná o nejjasnější kometu, protože dosahuje asi 7 mag. Kometa aktuálně není viditelná na naší obloze, přesto první poobjevový snímek ze Země pořídil liberecký astronom Martin Mašek.

Předběžné výpočty dráhy naznačují, že se bude od Slunce úhlově vzdalovat a prolétne poměrně blízko Zemi ve vzdálenosti 0,25 au v druhé polovině října. Pokud se ukáže, že náhlé zjasnění komety způsobil její rozpad, může kometa opět zeslábnout a zmizet z oblohy úplně. Náhlý objev komety opět ukázal, že v určité oblasti oblohy blízko Slunci lze najít jasnou kometu, kterou nemohou najít specializované přehlídky oblohy.

Komety si všiml 11. září 2025 amatérský astronom Vladimir Bezugly z Dnipra na Ukrajině. Na snímcích ultrafialového detektoru SWAN vypadala jako světlá skvrnka postupně se vzdalující od Slunce východním směrem podél ekliptiky. Na snímcích přístroje SWAN, pořízených od 9. září, můžeme objekt předběžně označený SWAN25B sledovat vlevo od tmavé skvrny, což je zakryté okolí Slunce. 

Animace části pole přístroje SWAN s vyznačeným objektem SWAN25B. Animace pokrývá období od 7. srpna do 8. září 2025 a na závěr tedy vidíme snímky z doby objevu komety. Autor: ESA/NASA/LATMOS SOHO/SWAN.
Animace části pole přístroje SWAN s vyznačeným objektem SWAN25B. Animace pokrývá období od 7. srpna do 8. září 2025 a na závěr tedy vidíme snímky z doby objevu komety.
Autor: ESA/NASA/LATMOS SOHO/SWAN.

Přístroj SWAN je vhodným k objevování komet úhlově příliš blízko Slunci. A to i přesto, že jeho rozlišení je asi 1° na pixel. Důvodem je, že snímá v ultrafialovém oboru spektra a v něm září široké okolí hlavy komety díky disociaci vodních molekul. A právě tak můžeme snímat kometu v čarách ionizovaného vodíku (podobně, jako Slunce v čáře H-alfa).

Na obrázku vidíme několik dříve detekovaných komet v přístroji SWAN, které Vladimir Bezugly objevil nebo spoluobjevil. Autor: ESA/NASA/LATMOS SOHO/SWAN
Na obrázku vidíme několik dříve detekovaných komet v přístroji SWAN, které Vladimir Bezugly objevil nebo spoluobjevil.
Autor: ESA/NASA/LATMOS SOHO/SWAN

Jakkoli je přístroj SWAN ideální pro objev komet nedaleko Slunce, k potvrzení objevu jsou nutné snímky z pozemských observatoří. A právě proto Vladimir kontaktoval Martina Maška z Fyzikálního ústavu AV ČR, zda by mohl pořídit snímky, které by případný objev potvrdily. Jméno tohoto astronoma si jistě vybavíte díky objevu po něm pojmenované komety loni o Vánocích. Martin naplánoval snímání dané oblasti oblohy pomocí robotického dalekohledu FRAM nedaleko Cerro Paranal v Chile. Martin Mašek k tomu na diskuzní síti Comet Mailing list poznamenal: “Byl jsem velmi příjemně překvapen, když se na snímcích objevila tak jasná kometa s velmi dlouhým ohonem. — Očekával jsem, jak je často obvyklé, pouze slabý mlhavý obláček.” Sám objevitel Vladimir Bezugly k tomu poznamenal: “Kam moje paměť sahá, tohle je jedna z nejjasnějších komet, jaké kdy byly na snímcích přístroje SWAN nalezeny”.

Kometa provizorně označená SWAN25B na unikátním prvním snímku z pozemské observatoře. Autor: FRAM/FZÚ/Martin Mašek
Kometa provizorně označená SWAN25B na unikátním prvním snímku z pozemské observatoře.
Autor: FRAM/FZÚ/Martin Mašek

Předběžné výpočty dráhy komety a odhad dalšího vývoje 

Pokud bychom vycházeli pouze z pozemských pozorování, oblouk dráhy by byl krátký a nepřesnost obrovská. Kometu se však podařilo dohledat také na snímcích přístroje STEREO A HI1 z přelomu srpna a září, který má mnohem vyšší rozlišení než SWAN na SOHO (STEREO A je sonda pohybující se nyní jakoby před naší Zemí podél její dráhy a je určena k pozorování Slunce a jeho okolí).

Astronom Sam Deen spočítal předběžnou dráhu a zjistil, že kometa pravděpodobně prošla perihelem ve vzdálenosti kolem 0,5 au od Slunce dne 12. 9. 2025. Dále zjistil, že kometa se má během října poměrně hodně přiblížit Zemi, a to na vzdálenost 0,25 au! Pokud bude předběžně spočtená dráha potvrzena, máme tu ještě jednu zajímavost. Sam Deen zjistil, že Země by na začátku října měla projít proudem meteoroidů, které kometa uvolnila. To znamená, že není vyloučeno pozorování meteorického roje ve dnech 4. až 6. října. Pozorovatelé na Zemi by mohli vidět zvýšený počet padajících meteorů, ale je to značně nejisté.

Trojúhelníkový tvar hlavy komety patrný na snímku pořízeném pomocí dálkově ovládaného dalekohledu Autor: Jost Jahn
Trojúhelníkový tvar hlavy komety patrný na snímku pořízeném pomocí dálkově ovládaného dalekohledu
Autor: Jost Jahn

Je tu ještě jedna věc, kterou je třeba vzít v úvahu. Upozornil na ni například astronom Michael Mattiazzo. Vzhledem k neobvykle velkému jasu komety SWAN25B je možné, že kometa prochází rozpadem. Pokud by se to potvrdilo, kometa by v dalších dnech mohla začít výrazně slábnout. Zjasnění, neboli outburst komety, to je něco, s čím se u komet setkáváme často kolem průletu perihelem. A zvláště u komet letících tak blízko Slunci. Nápovědou, zda se kometa rozpadá, bývají záběry hlavy komety ve tvaru trojúhelníku. Známým příkladem je například kometa C/1996 Q1 (Tabur). Zatím toho o kometě SWAN25B mnoho nevíme a nemá ještě ani označení z Minor Planet Center. Teprve další pozorování ukáží, jak to s ní bude.

Kdybychom nebyli ve střední Evropě, ale na jižní polokouli, kde sklon ekliptiky vůči obzoru je strmější, měli bychom nízko nad západním obzorem možnost pozorovat na večerní obloze Marsu hvězdy Spica v Panně. A právě sem se nyní promítá i nově objevená kometa.

Kometa SWAN25B a jasná hvězda Spica vlevo nahoře Autor: Michael Mattiazzo
Kometa SWAN25B a jasná hvězda Spica vlevo nahoře
Autor: Michael Mattiazzo

Předběžně spočtená dráha naznačuje, že kometa by měla být od října lépe viditelná i ze střední Evropy, nejlépe od druhé poloviny října nad jižním obzorem. Až dostane oficiální označení od MPC, určitě se k její viditelnosti ještě vrátíme. Samozřejmě pokud se mezitím nerozpadne…

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Comets Mailing List comets-ml@groups.io, září 2025
[2] Skyhuntblog, Trygve Prestgard
[3] Earthsky, Eddie Irizarry



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Kometa SWAN


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »