Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Progres nezadržitelně míří k Zemi. Uvidíme hořící trosky?

Progres nezadržitelně míří k Zemi. Uvidíme hořící trosky?

Zánik kosmické lodi v atmosféře.
Autor: ESA.

V úterý 28. dubna 2015 v  07:09:50 UT se uskutečnil z kosmodromu Bajkonur start zásobovací lodi Progres M-27M. Jejím úkolem bylo dopravit na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) 2,5 tuny zásob. Progressu se ovšem nerozevřely vysílací antény, což zablokovalo komunikaci s pozemním řídicím střediskem. Navíc se kvůli poruše nosné rakety Sojuz loď ocitla na nesprávné oběžné dráze, na níž se podle expertů bez povelů ze Země udrží jen několik dní. Neovladatelná zásobovací loď tak míří zpět do zemské atmosféry a někdy mezi 5. a 11. květnem chystá nezvyklou nebeskou show.

Výsledkem výše uvedených skutečností je, že lze mezi 5. až 7. květnem očekávat neřízený zánik lodi Progres v atmosféře Země. Většina shoří vysoko nad našimi hlavami, ale není vyloučeno, že menší kusy se dostanou až do nízké atmosféry a následně dopadnou na zemský povrch. Může k tomu dojít prakticky kdekoli mezi 51,6° severní a jižní zeměpisné šířky. Tento problém se tak týká i Evropy. V „ohrožení“ je oblast nacházející se jižně od přibližné linie tvořené městy Amsterdam, Berlín a Varšava. Podle odborníků by se však nemělo jednat o kusy těžší než jeden kilogram.

Před několika dny, na konci dubna, se loď pohybovala 260 kilometrů nad Zemí a letí rychlostí necelých 26 tisíc kilometrů za hodinu a rotuje kolem své osy rychlostí asi 360° za pět sekund. Středisko Joint Space Operations Centre na letecké základně Vandenberg navíc zjistilo, že se kolem lodi pohybuje 44 kusů úlomků, není však jisté, zda se jedná o úlomky z vlastní lodi nebo nosné rakety, která ji vynesla do vesmíru.

Určit v současném okamžiku klesání satelitu do zemské atmosféry je nemožné. Vlivů, které budou v následujících dnech na objekt působit, je příliš mnoho. Neovladatelná loď je ovšem samozřejmě pod neustálým dohledem a podle agentury Interfax vydají ruské úřady varování před možným pádem úlomků několik hodin předem a včetně určením přesnějšího místa dopadu případných úlomků.

Sice pouze s velice malou, ale přesto nenulovou, pravděpodobností bychom se tak i my ve střední Evropě mohli dočkat velice efektní podívané zániku lodi Progres. Vyšperkováno by to mohlo být, pokud by se zánik objektu strefil do nočních hodin. Ale to už je příliš mnoho přání najednou a budeme muset počkat na přesná data, která se snad dozvíme s dostatečným předstihem. Jakmile budou k dispozici, bude to samozřejmě podnět k vydání další z nepravidelných rychlých zpráv Hvězdárny v Rokycanech publikovaných pod označením „Dneska by to možná šlo“.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] The Guardian: Pád k Zemi (anglicky)
[2] NASA Space Flight: Ruský Progress M-27M ztracen
[3] BBC News

Převzato: Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech



O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: Progress, Zánik


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »