Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Progress nejspíš shoří v pátek. Ohňostroj asi neuvidíme...

Progress nejspíš shoří v pátek. Ohňostroj asi neuvidíme...

Zánik ATV-5 Jules Verne v atmosféře.
Autor: NASA/SETI.

Špičkoví specialisté na základě svých zkušeností tvrdí, že nejpravděpodobněji loď Progress beze stopy zanikne někdy na konci tohoto týdne nad Tichým oceánem. To způsobí nepatrnou trhlinu v ruské národní hrdosti a o něco větší problém u pojišťovny Roskosmos. Ale fyzicky zánik kosmické lodě s velice vysokou pravděpodobností nikomu neublíží. Dojde k tomu téměř jistě v pátek 8. května 2015, ale ze střední Evropy si ohňostroje nad hlavou s vysokou pravděpodobností neužijeme.

Řada novinových článků, které se objevily krátce po nevydařeném startu zásobovací kosmické lodě Progress M-27M na konci dubna letošního roku, varovala před následky jeho neřízeného návratu na zem. Tyto informace byly samozřejmě značně nadsazené. Za šedesát let kosmických letů nebyla dosud žádná osoba zasažena jakýmkoli kusem části vracejícího se satelitu nebo jiným předmětem vyslaným do vesmíru lidmi. Je nutné si uvědomit, že každodenně podstupujeme nepoměrně větší riziko tím, že využíváme auta, létáme letadly či vůbec vyjdeme ve městě na ulici do běžného dopravního provozu.

Pohybu lodě Progress po oběžné dráze, vedoucí neodvratně k jejímu zániku v hustých vrstvách naší atmosféry je pochopitelně i přesto věnována mimořádná pozornost. První prognózy hovořily s velkým rozptylem nejistoty o období dopadu mezi  7. až 11. květnem někde mezi 51,6° severní a jižní zeměpisné šířky (odpovídající sklonu oběžné dráhy). Od té doby se předpovědi výrazně zpřesnily.

Již 3. května vydal NORAD (Severoamerické velitelství protivzdušné obrany - North American Defense Command), specializující se mimo jiné i na sledování objektů na oběžné dráze Země, informaci, že Progress ukončí svůj let 9. května v 17:33 UT v oblasti centrálního Atlantiku přibližně 1600 km východně od Kuby.

Předpokládaná oblast zániku Progressu v atmosféře. Autor: NORAD.
Předpokládaná oblast zániku Progressu v atmosféře.
Autor: NORAD.

Další vývoj dráhy lodi, na níž má vliv mimo řady dalších faktorů i obtížně odhadnutelná aktuální hustota vysoké zemské atmosféry nebo intenzita slunečního větru, NORAD upravila již o den později tak, že ke střetu se zemí dojde již 8. května ve 13:13 UT při 167 oběhu. Případné zbytky by v takovém případě dopadly do Tichého oceánu u západního pobřeží USA.

Další upřesnění které pochází z 5. května posouvá čas zániku Progressu přibližně o hodinu dopředu na 12:17 UT (oběh č. 166). Informace z dnešního dne pak hovoří o dalším posunu času. Ubylo přibližně 20 minut a jsme na 11:56 UT. Do zániku tedy zbývají přibližně za dva dny a 15 hodin. I tento čas je ovšem stále zatížen vysokou nejistotou udávanou až ±14 hodin. Pokud by však platil, skončila by pouť zásobovací kosmické lodě nad východní Kanadou či severovýchodním pobřežím USA.

Aktuální situaci lze průběžně sledovat na stránkách NORAD.

Predikce zániku Progressu v atmosféře. Autor: NORAD.
Predikce zániku Progressu v atmosféře.
Autor: NORAD.

Na připojeném obrázku je graficky znázorněno jak se v průběhu posledních dnů upřesňoval čas dopadu lodi. Osy x udává datum upřesnění a na ose y je okamžik střetu (modrý bod) a nejistota předpovědi (modrá úsečka).

Byť tedy máme velice nízkou pravděpodobnost, že by se zánik lodi Progress odehrál nad střední Evropou, naděje umírá poslední a štěstí, jak známo, přeje pouze připraveným. Sledujte další informace!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Progres nezadržitelně míří k Zemi. Uvidíme hořící trosky?

Převzato: Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech



O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: Progress, Zánik


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »