Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Progress nejspíš shoří v pátek. Ohňostroj asi neuvidíme...

Progress nejspíš shoří v pátek. Ohňostroj asi neuvidíme...

Zánik ATV-5 Jules Verne v atmosféře.
Autor: NASA/SETI.

Špičkoví specialisté na základě svých zkušeností tvrdí, že nejpravděpodobněji loď Progress beze stopy zanikne někdy na konci tohoto týdne nad Tichým oceánem. To způsobí nepatrnou trhlinu v ruské národní hrdosti a o něco větší problém u pojišťovny Roskosmos. Ale fyzicky zánik kosmické lodě s velice vysokou pravděpodobností nikomu neublíží. Dojde k tomu téměř jistě v pátek 8. května 2015, ale ze střední Evropy si ohňostroje nad hlavou s vysokou pravděpodobností neužijeme.

Řada novinových článků, které se objevily krátce po nevydařeném startu zásobovací kosmické lodě Progress M-27M na konci dubna letošního roku, varovala před následky jeho neřízeného návratu na zem. Tyto informace byly samozřejmě značně nadsazené. Za šedesát let kosmických letů nebyla dosud žádná osoba zasažena jakýmkoli kusem části vracejícího se satelitu nebo jiným předmětem vyslaným do vesmíru lidmi. Je nutné si uvědomit, že každodenně podstupujeme nepoměrně větší riziko tím, že využíváme auta, létáme letadly či vůbec vyjdeme ve městě na ulici do běžného dopravního provozu.

Pohybu lodě Progress po oběžné dráze, vedoucí neodvratně k jejímu zániku v hustých vrstvách naší atmosféry je pochopitelně i přesto věnována mimořádná pozornost. První prognózy hovořily s velkým rozptylem nejistoty o období dopadu mezi  7. až 11. květnem někde mezi 51,6° severní a jižní zeměpisné šířky (odpovídající sklonu oběžné dráhy). Od té doby se předpovědi výrazně zpřesnily.

Již 3. května vydal NORAD (Severoamerické velitelství protivzdušné obrany - North American Defense Command), specializující se mimo jiné i na sledování objektů na oběžné dráze Země, informaci, že Progress ukončí svůj let 9. května v 17:33 UT v oblasti centrálního Atlantiku přibližně 1600 km východně od Kuby.

Předpokládaná oblast zániku Progressu v atmosféře. Autor: NORAD.
Předpokládaná oblast zániku Progressu v atmosféře.
Autor: NORAD.

Další vývoj dráhy lodi, na níž má vliv mimo řady dalších faktorů i obtížně odhadnutelná aktuální hustota vysoké zemské atmosféry nebo intenzita slunečního větru, NORAD upravila již o den později tak, že ke střetu se zemí dojde již 8. května ve 13:13 UT při 167 oběhu. Případné zbytky by v takovém případě dopadly do Tichého oceánu u západního pobřeží USA.

Další upřesnění které pochází z 5. května posouvá čas zániku Progressu přibližně o hodinu dopředu na 12:17 UT (oběh č. 166). Informace z dnešního dne pak hovoří o dalším posunu času. Ubylo přibližně 20 minut a jsme na 11:56 UT. Do zániku tedy zbývají přibližně za dva dny a 15 hodin. I tento čas je ovšem stále zatížen vysokou nejistotou udávanou až ±14 hodin. Pokud by však platil, skončila by pouť zásobovací kosmické lodě nad východní Kanadou či severovýchodním pobřežím USA.

Aktuální situaci lze průběžně sledovat na stránkách NORAD.

Predikce zániku Progressu v atmosféře. Autor: NORAD.
Predikce zániku Progressu v atmosféře.
Autor: NORAD.

Na připojeném obrázku je graficky znázorněno jak se v průběhu posledních dnů upřesňoval čas dopadu lodi. Osy x udává datum upřesnění a na ose y je okamžik střetu (modrý bod) a nejistota předpovědi (modrá úsečka).

Byť tedy máme velice nízkou pravděpodobnost, že by se zánik lodi Progress odehrál nad střední Evropou, naděje umírá poslední a štěstí, jak známo, přeje pouze připraveným. Sledujte další informace!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Progres nezadržitelně míří k Zemi. Uvidíme hořící trosky?

Převzato: Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech



O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: Progress, Zánik


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »