Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Ranní obloze vévodí planeta Venuše

Ranní obloze vévodí planeta Venuše

Srpek Venuše v dalekohledu
Srpek Venuše v dalekohledu

Planeta Venuše dosahuje zítřejším dnem největšího jasu (-4,5 mag). Nachází se na ranní obloze v souhvězdí Lva. Ráno ji naleznete poměrně vysoko nad obzorem, protože leží v podzimní ranní ekliptice, která svírá s obzorem nejvyšší úhel.

Z pátku na sobotu (21./22. září) jsme se s Petrem Komárkem z Astronomické společnosti Pardubice vydali pozorovat na Šerlich v Orlických horách a mimo úžasný noční výstup na Velkou Deštnou jsme mohli zažít dva pěkné astronomické extrémy - velmi intenzivní zodiakální světlo a slabý stín, který jsme (ještě dlouho před zodiakem) díky jasu Venuše vrhali na stěnu Masarykovy chaty. Stín byl dobře patrný už ve vzdálenosti asi 2 metrů od stěny; velmi výrazný byl tak půl metru a blíže. Samotná Venuše v horských podmínkách byla tak jasná, že se očima nedala pozorovat jako bodový zdroj světla, ale spíše jako jasný oválek. V dalekohledu (refl. 10cm, f4) byl patrný pěkný srpeček a na neosvětlené části kotoučku jakýsi popelavý svit, na kterém jsme se oba shodli.

Dnes jsem navíc zkoušel Venuši hledat okem ve dne a i přes slabý cirrovitý závoj, který se nacházel v oblasti její polohy, jsem ji bez potíží našel. Jak Venuši ve dne najít? Následující návod je aktuální zhruba na celý týden (od 24. do 30. září). Stačí se kolem 10:10 - 10:30 postavit přesně na jih a rukou si odměřit 50 stupňů od obzoru k zenitu (natažená píď je asi 20 stupňů, natažená pěst asi 10 stupňů). Venuši naleznete jako jakýsi nehybný svítící bod na modré obloze. Pokud bude obloha úplně čistá, neměl by to být žádný velký problém. Doporučuji si druhou rukou zakrýt sluneční kotouč.

Ráno před svítáním naleznete v přímce tři jasné objekty - Venuši, jasnou hvězdu Regulus a planetu Saturn. Na večerní obloze po západu Slunce je v Panně (východně od Spiky) planeta Merkur. Ta 29. září dosahuje největší východní elongace (od Slunce bude na obloze necelých 26 stupňů daleko).




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2019 Y4 (ATLAS)

Další informace »