Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Ranní obloze vévodí planeta Venuše

Ranní obloze vévodí planeta Venuše

Srpek Venuše v dalekohledu
Srpek Venuše v dalekohledu

Planeta Venuše dosahuje zítřejším dnem největšího jasu (-4,5 mag). Nachází se na ranní obloze v souhvězdí Lva. Ráno ji naleznete poměrně vysoko nad obzorem, protože leží v podzimní ranní ekliptice, která svírá s obzorem nejvyšší úhel.

Z pátku na sobotu (21./22. září) jsme se s Petrem Komárkem z Astronomické společnosti Pardubice vydali pozorovat na Šerlich v Orlických horách a mimo úžasný noční výstup na Velkou Deštnou jsme mohli zažít dva pěkné astronomické extrémy - velmi intenzivní zodiakální světlo a slabý stín, který jsme (ještě dlouho před zodiakem) díky jasu Venuše vrhali na stěnu Masarykovy chaty. Stín byl dobře patrný už ve vzdálenosti asi 2 metrů od stěny; velmi výrazný byl tak půl metru a blíže. Samotná Venuše v horských podmínkách byla tak jasná, že se očima nedala pozorovat jako bodový zdroj světla, ale spíše jako jasný oválek. V dalekohledu (refl. 10cm, f4) byl patrný pěkný srpeček a na neosvětlené části kotoučku jakýsi popelavý svit, na kterém jsme se oba shodli.

Dnes jsem navíc zkoušel Venuši hledat okem ve dne a i přes slabý cirrovitý závoj, který se nacházel v oblasti její polohy, jsem ji bez potíží našel. Jak Venuši ve dne najít? Následující návod je aktuální zhruba na celý týden (od 24. do 30. září). Stačí se kolem 10:10 - 10:30 postavit přesně na jih a rukou si odměřit 50 stupňů od obzoru k zenitu (natažená píď je asi 20 stupňů, natažená pěst asi 10 stupňů). Venuši naleznete jako jakýsi nehybný svítící bod na modré obloze. Pokud bude obloha úplně čistá, neměl by to být žádný velký problém. Doporučuji si druhou rukou zakrýt sluneční kotouč.

Ráno před svítáním naleznete v přímce tři jasné objekty - Venuši, jasnou hvězdu Regulus a planetu Saturn. Na večerní obloze po západu Slunce je v Panně (východně od Spiky) planeta Merkur. Ta 29. září dosahuje největší východní elongace (od Slunce bude na obloze necelých 26 stupňů daleko).




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »