Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Ranní obloze vévodí planeta Venuše

Ranní obloze vévodí planeta Venuše

Srpek Venuše v dalekohledu
Srpek Venuše v dalekohledu

Planeta Venuše dosahuje zítřejším dnem největšího jasu (-4,5 mag). Nachází se na ranní obloze v souhvězdí Lva. Ráno ji naleznete poměrně vysoko nad obzorem, protože leží v podzimní ranní ekliptice, která svírá s obzorem nejvyšší úhel.

Z pátku na sobotu (21./22. září) jsme se s Petrem Komárkem z Astronomické společnosti Pardubice vydali pozorovat na Šerlich v Orlických horách a mimo úžasný noční výstup na Velkou Deštnou jsme mohli zažít dva pěkné astronomické extrémy - velmi intenzivní zodiakální světlo a slabý stín, který jsme (ještě dlouho před zodiakem) díky jasu Venuše vrhali na stěnu Masarykovy chaty. Stín byl dobře patrný už ve vzdálenosti asi 2 metrů od stěny; velmi výrazný byl tak půl metru a blíže. Samotná Venuše v horských podmínkách byla tak jasná, že se očima nedala pozorovat jako bodový zdroj světla, ale spíše jako jasný oválek. V dalekohledu (refl. 10cm, f4) byl patrný pěkný srpeček a na neosvětlené části kotoučku jakýsi popelavý svit, na kterém jsme se oba shodli.

Dnes jsem navíc zkoušel Venuši hledat okem ve dne a i přes slabý cirrovitý závoj, který se nacházel v oblasti její polohy, jsem ji bez potíží našel. Jak Venuši ve dne najít? Následující návod je aktuální zhruba na celý týden (od 24. do 30. září). Stačí se kolem 10:10 - 10:30 postavit přesně na jih a rukou si odměřit 50 stupňů od obzoru k zenitu (natažená píď je asi 20 stupňů, natažená pěst asi 10 stupňů). Venuši naleznete jako jakýsi nehybný svítící bod na modré obloze. Pokud bude obloha úplně čistá, neměl by to být žádný velký problém. Doporučuji si druhou rukou zakrýt sluneční kotouč.

Ráno před svítáním naleznete v přímce tři jasné objekty - Venuši, jasnou hvězdu Regulus a planetu Saturn. Na večerní obloze po západu Slunce je v Panně (východně od Spiky) planeta Merkur. Ta 29. září dosahuje největší východní elongace (od Slunce bude na obloze necelých 26 stupňů daleko).




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »