Šance na český rekord v pozorování mladého Měsíce
K pozorování Měsíce co nejblíže u Slunce jsou příhodná dvě období: krátce před novem (starý Měsíc) nebo po novu (mladý Měsíc). Starý Měsíc lovci rekordů vyhlížejí ráno, před východem Slunce, mladý naopak večer, krátce po západu naší denní hvězdy. Nejcennější metou lovců úzkého Měsíce je doba, která uběhla od novu. Světový rekord v této disciplíně drží Mohsen G. Mirsaeed z Teheránu, který 7. září 2002 pomocí obřího binaru (2x150) spatřil Měsíc jen 11 h 40 min po novu. Český rekord v pozorování úzkého srpku nadále drží Pavel Pithrat. Ten v poslední lednový den roku 1995 spatřil z Prahy Měsíc jen 17 hodin 23 minut po novu. Letos v březnu ovšem máme příležitost tento dvanáct let starý rekord překonat! V pondělí 19. března nastane nov ve 3 h 42 min SEČ, takže večer (Slunce zapadá v 18 h 10 min SEČ) budeme mít šanci spatřit zhruba patnáctihodinový srpek Měsíce, který zapadne za obzor asi hodinu po Slunci. Při pozorování z Brna zapadne Měsíc v 18:53 SEČ na azimutu 272° a při pozorování z Prahy v 19:03 SEČ na azimutu 271°.
Musíte počítat s tím, že spatřit Měsíc, kterého dělí od novu méně než dvacet hodin, je výkon skutečně obtížný. Jas takového srpku je tisíckrát menší než jas Měsíce v úplňku. Navíc musíme počítat s poměrně světlou oblohou a malou výškou nad obzorem. Jestli tedy chcete být při lovu úspěšní, měli byste si najít vyvýšené místo s výborným výhledem až k obzoru. Neocenitelnou pomůckou pro hledání úzkého srpku Měsíce je také lovecký triedr s velkým zorným polem. K zahlédnutí úzkého srpku je samozřejmě zapotřebí vycvičený zrak, vhodné počasí, a mnohdy i několik roků vytrvalosti, doplněné notnou dávkou štěstí.
Možná se ptáte, zda-li má tato honba za rekordy vůbec nějaký smysl. Pro muslimy ano, protože mladý Měsíc označuje začátek měsíců jejich lunárního kalendáře a postního měsíce ramadánu, kdy začíná jejich každodenní půst. Pro ostatní je to alespoň pozorovatelská nebo také fotografická výzva, odměněná pohledem na nevšedně tenký měsíční srpek.
Žebříček českých rekordů v lovu tenkého Měsíce najdete na stránce Prohlídky Měsíce.
O autorovi
Pavel Gabzdyl
Pavel Gabzdyl se narodil 23. dubna 1974 v Havířově. Je pracovníkem Hvězdárny a planetária Brno. O astronomii se začal zajímat už v útlém věku, kdy se věnoval pozorování především vzdálených vesmírných objektů. Po nějaké době se však jeho zájem upnul k Měsíci, který je jeho nejoblíbenějším objektem dodnes. Měsíční astronomii mohl totiž dokonale skloubit se svou druhou vášní – geologií. Tu vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně v letech 2002 - 2007 a dosáhl z ní magisterského titulu. V letech 1999 - 2000 pracoval jako popularizátor astronomie na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Od roku 2000 pracuje na Hvězdárně a planetáriu v Brně, kde se kromě verbální popularizace astronomie věnuje psaní populární literatury a tvorbě audiovizuálních pořadů. Je autorem několika populárních knih, většina z nich o našem kosmickém sousedovi. Patří mezi ně například „Měsíc v dalekohledu“ (1997), „Pod vlivem Měsíce“ (2002, v roce 2009 se dočkala audiovizuálního zpracování na brněnské hvězdárně), „Měsíc“ (2006, zevrubný průvodce Měsícem) nebo "Měsíční dvanáctka" (2012, ve spolupráci s Milanem Blažkem). Za internetový průvodce „Prohlídka Měsíce“ (mesic.astronomie.cz), získal v roce 2013 cenu Littera Astronomica.
