Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Sledujte prstencové zatmění Slunce po internetu

Sledujte prstencové zatmění Slunce po internetu

Prstencové zatmění Slunce (autor: Stefan Seip)
Prstencové zatmění Slunce (autor: Stefan Seip)
V pondělí 26. ledna 2009 nastane první ze dvou letošních zatmění Slunce. Ani jedno z nich nebude z našeho území pozorovatelné, ale díky moderním možnostem a internetu lze nejen první z nich pozorovat pomocí webcastů.

Letošní lednové sluneční zatmění bude prstencové, pozorovatelné převážně z Tichomoří a pás annularity (tedy oblast, odkud je zatmění vidět jako prstencové) tak zcela mine většinu pevniny. Jako prstencové si jej vychutnají především v Malajsii a Indonésii, a to v době krátce před západem Slunce. Částečnou fázi pak spatří na jihu Afriky včetně Madagaskaru, na přilehlé polovině Antarktidy, v Indii, v Číně a v Austrálii. Maximální fáze bude mít velikost 93 % a délka až 7 minut a 51 vteřin (ovšem na otevřeném moři).

Při prstencovém zatmění Slunce je Měsíc v těch místech své dráhy, kde se nachází od Země nejdále (tedy v odzemí) a Slunce se proto jeví větší. V maximální fázi úkazu pak náš přirozený souputník nezakryje Slunce celé, ale při pozorování přes bezpečný sluneční filtr je možné spatřit namísto slunečního kotouče zvláštní světelný prstýnek.

Pokud se chcete na úkaz podívat online po internetu, budete mít možnost v dopoledních hodinách, kdy bude právě vrcholit v souostroví Velkých Sund. Webcast poběží například od 9 do 12 hodin na čínských stránkách http://hichannel.hinet.net/event/2009ase/. Dále pak na webu National Space Agency.

Letos však pozemšťany čeká ještě jedna podívaná v podobě úplného zatmění Slunce. Bohužel od nás nebudeme moci pozorovat ani částečnou fázi úkazu, nicméně kdo se vydá například do Indie nebo Číny, spatří 22. července letošního roku nejdelší zatmění Slunce v tomto století. Jako nejdelší bude pozorovatelné jižně od japonských ostrovů (6 minut 39 sekund), v Číně se pak jeho délka bude pohybovat od 5 do 6 minut v závislosti na poloze pozorovatele na území zmíněného státu.

Z území České republiky bude pozorovatelné zatmění Slunce až 4. ledna 2011. Ačkoliv bude jen částečné, půjde o mimořádný úkaz, při kterém nad naším územím Měsíc zakryje asi 79 % slunečního průměru.

Doporučujeme:
[1] Animace průběhu zatmění 26. ledna 2009 na Zemi
[2] Mapka průběhu zatmění 26. ledna 2009
[3] Rozcestník na další webcasty




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



48. vesmírný týden 2023

48. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 11. do 3. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala i slabá polární záře. Kometa 12P se na obloze přibližuje k hvězdě Vega v Lyře. Počet startů Falconů směřuje letos k číslu 100. Startovat bude také Sojuz s nákladní lodí Progress MS-25 k ISS. Před 100 lety se narodil čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polárna žiara

Polárna žiara

Další informace »