Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Sledujte prstencové zatmění Slunce po internetu

Sledujte prstencové zatmění Slunce po internetu

Prstencové zatmění Slunce (autor: Stefan Seip)
Prstencové zatmění Slunce (autor: Stefan Seip)
V pondělí 26. ledna 2009 nastane první ze dvou letošních zatmění Slunce. Ani jedno z nich nebude z našeho území pozorovatelné, ale díky moderním možnostem a internetu lze nejen první z nich pozorovat pomocí webcastů.

Letošní lednové sluneční zatmění bude prstencové, pozorovatelné převážně z Tichomoří a pás annularity (tedy oblast, odkud je zatmění vidět jako prstencové) tak zcela mine většinu pevniny. Jako prstencové si jej vychutnají především v Malajsii a Indonésii, a to v době krátce před západem Slunce. Částečnou fázi pak spatří na jihu Afriky včetně Madagaskaru, na přilehlé polovině Antarktidy, v Indii, v Číně a v Austrálii. Maximální fáze bude mít velikost 93 % a délka až 7 minut a 51 vteřin (ovšem na otevřeném moři).

Při prstencovém zatmění Slunce je Měsíc v těch místech své dráhy, kde se nachází od Země nejdále (tedy v odzemí) a Slunce se proto jeví větší. V maximální fázi úkazu pak náš přirozený souputník nezakryje Slunce celé, ale při pozorování přes bezpečný sluneční filtr je možné spatřit namísto slunečního kotouče zvláštní světelný prstýnek.

Pokud se chcete na úkaz podívat online po internetu, budete mít možnost v dopoledních hodinách, kdy bude právě vrcholit v souostroví Velkých Sund. Webcast poběží například od 9 do 12 hodin na čínských stránkách http://hichannel.hinet.net/event/2009ase/. Dále pak na webu National Space Agency.

Letos však pozemšťany čeká ještě jedna podívaná v podobě úplného zatmění Slunce. Bohužel od nás nebudeme moci pozorovat ani částečnou fázi úkazu, nicméně kdo se vydá například do Indie nebo Číny, spatří 22. července letošního roku nejdelší zatmění Slunce v tomto století. Jako nejdelší bude pozorovatelné jižně od japonských ostrovů (6 minut 39 sekund), v Číně se pak jeho délka bude pohybovat od 5 do 6 minut v závislosti na poloze pozorovatele na území zmíněného státu.

Z území České republiky bude pozorovatelné zatmění Slunce až 4. ledna 2011. Ačkoliv bude jen částečné, půjde o mimořádný úkaz, při kterém nad naším územím Měsíc zakryje asi 79 % slunečního průměru.

Doporučujeme:
[1] Animace průběhu zatmění 26. ledna 2009 na Zemi
[2] Mapka průběhu zatmění 26. ledna 2009
[3] Rozcestník na další webcasty




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



42. vesmírný týden 2018

42. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 15. 10. do 21. 10. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše se blíží úhlově Slunci, ale je viditelná ve dne, nedaleko možná i s Merkurem. Jupiter mizí v záři Slunce, Saturn je večer nízko na jihozápadě a Mars v okolí jižního obzoru. Uran a Neptun jsou vidět téměř celou noc. Na obloze je i několik zajímavých komet. Startuje ambiciózní evropsko-japonská mise BepiColombo k planetě Merkur. Nečekaná nehoda potkala kosmickou loď Sojuz MS-10. Start byl přerušen a posádka je v pořádku. Před 15 roky letěl na palubě Šenčou 5 první Číňan Yang Liwei.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mračna v souhvězdí Kefea (VdB150, VdB152)

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2018 obdržel snímek „Temná mračna v souhvězdí Kefea“ Evžena Brunnera     Souhvězdí Kefea je souhvězdím na první pohled nenápadným. Mnoho z „neastronomů“ možná ani neví, že existuje. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M31

Notoricky známá galaxie v Andromédě přes menší dalekohled SW 80/600ED a modifikovanou starou zrcadlovkou Canon 1100D.

Další informace »