Superúplněk 14. listopadu 2016

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 227 z 13. 11. 2016.

Takzvaný superúplněk, nebo superměsíc (anglicky Supermoon), je astronomický jev daný tím, že Měsíc neobíhá kolem Země po kružnici, nýbrž po elipse a díky tomu je od nás při úplňku pokaždé jinak daleko. Pokud se zároveň sejde okamžik, kdy je Zemi nejblíže s okamžikem, kdy nastává úplněk, potom hovoříme o velkém úplňku (superúplňku). Taková situace nastává přibližně jednou za 14 měsíců, ale ne každý superúplněk je stejně velký. Poslední opravdu velký  byl  k  vidění  19. března 2011,  ale  letošní  listopadový  úplněk  bude  nejenom  největší v letošním roce, ale dokonce za posledních 68 let.

Úplněk připadá 14. listopadu na 14:52 SEČ. Asi dvě hodiny poté, před 17. hodinou vyjde u nás Měsíc nad severovýchodní obzor. Nejvýše na obloze bude až krátce po půlnoci, kdy bude nad jihem v souhvězdí Býka. Nejvíce nás upoutá svým vysokým jasem (superúplněk je asi o 30 % jasnější, než když je Měsíc v "mikroúplňku"). Naopak toho, že je trochu větší, si okem nevšimneme a jde to poznat jen porovnáním s jinými úplňky na fotografii (viz porovnání největšího a nejmenšího úplňku roku 2011).

Úplňky nejsou vždy zcela stejné. Měsíc se totiž vůči nám na své dráze poněkud kolébá (librace) a tyto pohyby mají vliv  na to,  že dokonce můžeme ze Země vidět trochu více, než polovinu jeho povrchu (sem tam vidíme tedy i kousek odvrácené polokoule).

Přestože na fotografii se nám bude Měsíc jevit stejně velký večer po jeho východu, stejně jako během noci, jinak to vnímá náš mozek. Všichni jsme asi zažili ten pocit, kdy vycházející úplněk byl neskutečně velký. Je to tím, že mozek má tendenci srovnávat jej s jemu dobře známými objekty, jako jsou kopce, nebo ještě lépe nějaké domy. Kdybychom si v takové chvíli vzali  ruličku  od  toaletního  papíru  nebo  si  alespoň  jinak  na  chvíli  odstraníme z dohledu okolní objekty nebo obzor, bude se Měsíc jevit malý, podobně, jako vysoko na nebi, kde toto pomyslné srovnání chybí. A pokud se nám to jeví i tak neuvěřitelné, je potřeba si to prostě vyfotografovat a porovnat.

Měsíc se na Zemi projevuje svým světlem,  na  které  reagují  různé organismy.  Ani  člověk  není  úplně  netečný a často nám v noci jasný svit Měsíce „nedá spát“. Hlavním silovým účinkem jsou slapy. Díky tomu nastává příliv a odliv. V době úplňku je Slunce, Země a Měsíc v přímce a nastává tzv. skočný příliv, který je největší, podobně jako potom při novu (jednou za 14 dní). Při superúplňku jsou tyto síly logicky ještě trochu větší. Nepohybuje se však  pouze  oceánská  voda.  Tyto  pohyby  se dějí i v zemské kůře. V Evropě jsou tyto pohyby zaznamenávány v rozpětí asi 30 cm.

Poznámka redakce: Těšíme na vaše fotografie tohoto neobvykle velkého úplňku. V naší čtenářské galerii se objeví, jakmile využijete formulář. Pokud se sejde hodně snímk, vytvoříme speciální fotogalerii. Zdařilé záběry rovněž nezapomeňte zaslat do České astrofotografie měsíce.

Video: Science@NASA / Rok 2016 končí třemi superúplňky
(anglicky, autor: NASA)

Kontakt a další informace:

Mgr. Martin Gembec
Zástupce vedoucího redaktora Astro.cz a člen Klubu astronomů Liberecka
Email: martin.gembec@gmail.com
Tel: 601 569 826

Pavel Suchan
Tiskový tajemník České astronomické společnosti
Email: suchan@astro.cz
Tel: 737 322 815

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] KaL: Měsíc v přízemí a odzemí
[2] Fourmilab: Inconstant Moon
[3] ScienceCast: Supermoon (z roku 2011)
[4] Měsíční prohlídka: Velký Měsíc
[5] Tisková prohlášení České astronomické společnosti