Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  TP 70: Seskupení tří planet na večerní obloze

TP 70: Seskupení tří planet na večerní obloze

Hned poté, co Slunce vstoupilo 21. června v 8 hodin 45 minut a 33 sekund středoevropského letního času do znamení Raka, nastal tak letní slunovrat a začalo astronomické léto, na letní obloze se pro nás už chystá hezké nebeské divadlo - seskupení tří planet.

Na večerní obloze můžeme nyní pozorovat čtyři planety. Těsně po západu Slunce to jsou na západě Merkur, Venuše a Saturn, více k jihu svítí jasný Jupiter. Když si počkáme do druhé poloviny noci na východ Marsu, spatříme tak v těchto nocích všech pět planet Sluneční soustavy pozorovatelných očima.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 70 ze dne 23. června 2005.

Kromě toho nás ve dnech 24.-27. června čeká pozorovatelská lahůdka - seskupení planet Venuše, Merkura a Saturnu. Bude vidět večer na soumrakové obloze nad západoseverozápadním obzorem. Planety zapadají po půl jedenácté středoevropského letního času (SELČ), tzn. že budou pozorovatelné na poměrně světlé obloze. Kolem 22. hodiny letního času jsou ve výšce už jen 5° nad obzorem, tedy velmi nízko. Podívaná se odehraje na pomezí souhvězdí Blíženců a Raka, ale orientovat se podle těchto souhvězdí na světlé západní obloze nebude možné, protože jejich hvězdy nebudou dobře vidět. Snadné bude spatřit Venuši, která bude nad západním obzorem tím nejjasnějším, co uvidíte. Na vyhledání Merkura a Saturnu (přestože i tyto planety jsou dostatečně jasné a očima pozorovatelné), bude ale vzhledem k nízké výšce nad obzorem (chvění vzduchu) i světlé letní noci lepší vzít na pomoc triedr. Merkur se ze začátku viditelnosti tohoto seskupení bude nacházet mírně vpravo pod Venuší a Saturn se bude nacházet mírně vlevo pod nimi.

Mezi všemi třemi planetami dojde postupně ke konjunkcím, tedy okamžikům nejtěsnějšího přiblížení na obloze. Na 25.6. připadá konjunkce Venuše se Saturnem, 26.6. dojde ke konjunkci Merkuru se Saturnem a 27.6. nastane konjunkce Venuše s Merkurem. Konjunkce Venuše s Merkurem bude velmi těsná, obě planety bude na obloze dělit vzdálenost jen pěti obloukových minut, takže v dalekohledu bude možné v období kolem této konjunkce spatřit obě planety najednou.

Nutno podotknout, že milovníci katastrofických zpráv si na své nepřijdou - nejedná se o událost ani mimořádnou, ani nebezpečnou. Planety se nám budou promítat na naši oblohu vedle sebe, ve skutečnosti je však ve Sluneční soustavě bude dělit obrovská vzdálenost. Na pozemský život nebude mít tento úkaz žádný pozorovatelný fyzikální vliv. "Zbývá" tedy pěkná podívaná na oblohu a ta jistě není k zahození!

Kdo promešká toto červnové seskupení planet, může si to nahradit 8. července 2005, kdy se k planetám Venuši a Merkuru přidá úzký srpek Měsíce. Objekty se téměř seřadí nad sebe. Nejvýše najdete Měsíc. Pod ním bude jasně svítit Venuše a mírně vlevo pod ní budeme muset pečlivě hledat výrazně slabší Merkur. S hledáním je třeba začít ihned za soumraku, protože seskupení zapadne již po 22:30 našeho (středoevropského letního) času podobně jako červnové seskupení tří planet. K setkání dojde mezi souhvězdími Lva a Raka, ale na světlé obloze nebudou jejich hvězdy dobře vidět. Lepším vodítkem pro nalezení trojice bude Měsíc.

Tiskove prohlaseni si muzete stahnout ve formatu Word




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »