Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  TP 70: Seskupení tří planet na večerní obloze

TP 70: Seskupení tří planet na večerní obloze

Hned poté, co Slunce vstoupilo 21. června v 8 hodin 45 minut a 33 sekund středoevropského letního času do znamení Raka, nastal tak letní slunovrat a začalo astronomické léto, na letní obloze se pro nás už chystá hezké nebeské divadlo - seskupení tří planet.

Na večerní obloze můžeme nyní pozorovat čtyři planety. Těsně po západu Slunce to jsou na západě Merkur, Venuše a Saturn, více k jihu svítí jasný Jupiter. Když si počkáme do druhé poloviny noci na východ Marsu, spatříme tak v těchto nocích všech pět planet Sluneční soustavy pozorovatelných očima.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 70 ze dne 23. června 2005.

Kromě toho nás ve dnech 24.-27. června čeká pozorovatelská lahůdka - seskupení planet Venuše, Merkura a Saturnu. Bude vidět večer na soumrakové obloze nad západoseverozápadním obzorem. Planety zapadají po půl jedenácté středoevropského letního času (SELČ), tzn. že budou pozorovatelné na poměrně světlé obloze. Kolem 22. hodiny letního času jsou ve výšce už jen 5° nad obzorem, tedy velmi nízko. Podívaná se odehraje na pomezí souhvězdí Blíženců a Raka, ale orientovat se podle těchto souhvězdí na světlé západní obloze nebude možné, protože jejich hvězdy nebudou dobře vidět. Snadné bude spatřit Venuši, která bude nad západním obzorem tím nejjasnějším, co uvidíte. Na vyhledání Merkura a Saturnu (přestože i tyto planety jsou dostatečně jasné a očima pozorovatelné), bude ale vzhledem k nízké výšce nad obzorem (chvění vzduchu) i světlé letní noci lepší vzít na pomoc triedr. Merkur se ze začátku viditelnosti tohoto seskupení bude nacházet mírně vpravo pod Venuší a Saturn se bude nacházet mírně vlevo pod nimi.

Mezi všemi třemi planetami dojde postupně ke konjunkcím, tedy okamžikům nejtěsnějšího přiblížení na obloze. Na 25.6. připadá konjunkce Venuše se Saturnem, 26.6. dojde ke konjunkci Merkuru se Saturnem a 27.6. nastane konjunkce Venuše s Merkurem. Konjunkce Venuše s Merkurem bude velmi těsná, obě planety bude na obloze dělit vzdálenost jen pěti obloukových minut, takže v dalekohledu bude možné v období kolem této konjunkce spatřit obě planety najednou.

Nutno podotknout, že milovníci katastrofických zpráv si na své nepřijdou - nejedná se o událost ani mimořádnou, ani nebezpečnou. Planety se nám budou promítat na naši oblohu vedle sebe, ve skutečnosti je však ve Sluneční soustavě bude dělit obrovská vzdálenost. Na pozemský život nebude mít tento úkaz žádný pozorovatelný fyzikální vliv. "Zbývá" tedy pěkná podívaná na oblohu a ta jistě není k zahození!

Kdo promešká toto červnové seskupení planet, může si to nahradit 8. července 2005, kdy se k planetám Venuši a Merkuru přidá úzký srpek Měsíce. Objekty se téměř seřadí nad sebe. Nejvýše najdete Měsíc. Pod ním bude jasně svítit Venuše a mírně vlevo pod ní budeme muset pečlivě hledat výrazně slabší Merkur. S hledáním je třeba začít ihned za soumraku, protože seskupení zapadne již po 22:30 našeho (středoevropského letního) času podobně jako červnové seskupení tří planet. K setkání dojde mezi souhvězdími Lva a Raka, ale na světlé obloze nebudou jejich hvězdy dobře vidět. Lepším vodítkem pro nalezení trojice bude Měsíc.

Tiskove prohlaseni si muzete stahnout ve formatu Word




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »