Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  TP 70: Seskupení tří planet na večerní obloze

TP 70: Seskupení tří planet na večerní obloze

Hned poté, co Slunce vstoupilo 21. června v 8 hodin 45 minut a 33 sekund středoevropského letního času do znamení Raka, nastal tak letní slunovrat a začalo astronomické léto, na letní obloze se pro nás už chystá hezké nebeské divadlo - seskupení tří planet.

Na večerní obloze můžeme nyní pozorovat čtyři planety. Těsně po západu Slunce to jsou na západě Merkur, Venuše a Saturn, více k jihu svítí jasný Jupiter. Když si počkáme do druhé poloviny noci na východ Marsu, spatříme tak v těchto nocích všech pět planet Sluneční soustavy pozorovatelných očima.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 70 ze dne 23. června 2005.

Kromě toho nás ve dnech 24.-27. června čeká pozorovatelská lahůdka - seskupení planet Venuše, Merkura a Saturnu. Bude vidět večer na soumrakové obloze nad západoseverozápadním obzorem. Planety zapadají po půl jedenácté středoevropského letního času (SELČ), tzn. že budou pozorovatelné na poměrně světlé obloze. Kolem 22. hodiny letního času jsou ve výšce už jen 5° nad obzorem, tedy velmi nízko. Podívaná se odehraje na pomezí souhvězdí Blíženců a Raka, ale orientovat se podle těchto souhvězdí na světlé západní obloze nebude možné, protože jejich hvězdy nebudou dobře vidět. Snadné bude spatřit Venuši, která bude nad západním obzorem tím nejjasnějším, co uvidíte. Na vyhledání Merkura a Saturnu (přestože i tyto planety jsou dostatečně jasné a očima pozorovatelné), bude ale vzhledem k nízké výšce nad obzorem (chvění vzduchu) i světlé letní noci lepší vzít na pomoc triedr. Merkur se ze začátku viditelnosti tohoto seskupení bude nacházet mírně vpravo pod Venuší a Saturn se bude nacházet mírně vlevo pod nimi.

Mezi všemi třemi planetami dojde postupně ke konjunkcím, tedy okamžikům nejtěsnějšího přiblížení na obloze. Na 25.6. připadá konjunkce Venuše se Saturnem, 26.6. dojde ke konjunkci Merkuru se Saturnem a 27.6. nastane konjunkce Venuše s Merkurem. Konjunkce Venuše s Merkurem bude velmi těsná, obě planety bude na obloze dělit vzdálenost jen pěti obloukových minut, takže v dalekohledu bude možné v období kolem této konjunkce spatřit obě planety najednou.

Nutno podotknout, že milovníci katastrofických zpráv si na své nepřijdou - nejedná se o událost ani mimořádnou, ani nebezpečnou. Planety se nám budou promítat na naši oblohu vedle sebe, ve skutečnosti je však ve Sluneční soustavě bude dělit obrovská vzdálenost. Na pozemský život nebude mít tento úkaz žádný pozorovatelný fyzikální vliv. "Zbývá" tedy pěkná podívaná na oblohu a ta jistě není k zahození!

Kdo promešká toto červnové seskupení planet, může si to nahradit 8. července 2005, kdy se k planetám Venuši a Merkuru přidá úzký srpek Měsíce. Objekty se téměř seřadí nad sebe. Nejvýše najdete Měsíc. Pod ním bude jasně svítit Venuše a mírně vlevo pod ní budeme muset pečlivě hledat výrazně slabší Merkur. S hledáním je třeba začít ihned za soumraku, protože seskupení zapadne již po 22:30 našeho (středoevropského letního) času podobně jako červnové seskupení tří planet. K setkání dojde mezi souhvězdími Lva a Raka, ale na světlé obloze nebudou jejich hvězdy dobře vidět. Lepším vodítkem pro nalezení trojice bude Měsíc.

Tiskove prohlaseni si muzete stahnout ve formatu Word




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »