Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Úkazy na obloze v 19. týdnu (8.-14.5.2006)

Úkazy na obloze v 19. týdnu (8.-14.5.2006)

Úkazy na obloze v 19. týdnu (8. - 14. května 2006)

Měsíc je 13. května v 8 h 51 min v úplňku. V tomto týdnu prochází souhvězdími Lva, Panny, Vah a Štíra. 11.5. je v konjunkci s hvězdou Spika v souhvězdí Panny (nastává zákryt, z našeho území však nepozorovatelný), 12.5. se promítá poblíž planety Jupiter.

Planety viditelné okem: nejjasnější Venuše (-4,1 mag) září za ranního svítání nízko nad východem, pohybuje se na hranici souhvězdí Ryb a Velryby. Mars (1,5 mag, Blíženci) zapadá hodinu po půlnoci. Jupiter (-2,5 mag, Váhy) je nad obzorem po celou noc, Saturn (0,3 mag, Rak) je nejlépe viditelný v první polovině noci. Polohy nejjasnějších Jupiterových a Saturnových měsíců můžeme vyhledat např. ve Hvězdářské ročence na rok 2006, nejjasnější satelity těchto planet jsou pozorovatelné i malým hvězdářským dalekohledem.

Období viditelnosti ISS skončilo 8. května, následující období ranních přeletů začíná až počátkem června. Dalším zajímavým světelným úkazem způsobeným umělými kosmickými tělesy jsou záblesky družic Iridium. Informace o přeletech těchto družic jsou k dispozici např. na stránkách www.heavens-above.com, data přeletů nad územím ČR je možné rovněž získat dotazem na elektronické adrese zableskyiridium@seznam.cz.

73P_Schwasmann-Wachmann.jpg
Rozpadlé jádro komety 73P/Schwassmann-Wachmann 3 se blíží k Zemi a dosahuje nejvyšší jasnosti, maximální přiblížení jednotlivých fragmentů se očekává mezi 10. až 17. květnem. V tomto týdnu prochází kometa souhvězdími Lyry, Labutě a Lištičky, pozorování však bude rušit svit Měsíce v úplňku.
INFORMACE: /clanek/2405Mapka oblohy
atlas oblohy

Převzato: Hvězdárna v Úpici




O autorovi



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »