Úkazy na obloze v 5. týdnu

Měsíc se na obloze promítá do souhvězdí Panny, Vah a Štíra. 29.1. po půlnoci prochází poblíž hvězdy Spika, nejjasnějšího objektu v souhvězdí Panny. 30. ledna v 6 h 2 min je Měsíc v poslední čtvrti, 31. ledna v 5 h v odzemí (405 tisíc km).
Planety sluneční soustavy: Merkur v souhvězdí Kozoroha je pozorovatelný počátkem týdne za večerního soumraku nízko nad západojihozápadem. K jeho vyhledání je nutné použít triedr. Na ranní obloze září výrazná Venuše (jasnost -4,0 mag), v její blízkosti se pohybuje také planeta Jupiter (-1,9 mag); těsné přiblížení obou těles můžeme sledovat 1. února ráno za svítání. Obě planety se promítají do souhvězdí Střelce. Mars (-0,6 mag) v Býku je pozorovatelný celou noc s výjimkou jitra, Saturn (0,4 mag) v souhvězdí Lva v průběhu celé noci.
Zajímavé úkazy: Koncem týdne můžeme na obloze pozorovat večerní přelety Mezinárodní vesmírné stanice, nejjasnější z nich bude viditelný 3. února v době od 18 h 47 min do 18 h 49 min. Informace o viditelnosti ISS v dalších dnech lze získat např. odesláním dotazu na elektronickou adresu preletyiss@seznam.cz formou automatické odpovědi.
29. ledna v 9 h 49 min středoevropského času proletí v nejmenší vzdálenosti od Země (zhruba 540 tisíc km) asteroid 2007 TU24. Přelet bude pozorovatelný středně velkými hvězdářskými dalekohledy, a to nejlépe v noci z 29. na 30. ledna. Asteroid se bude v době největšího přiblížení pohybovat na hranici souhvězdí Persea a Kasiopeji, projde nevýrazným souhvězdím Žirafy a vstoupí do Velké medvědice.
V souhvězdí Persea je v triedru stále dobře viditelná kometa 17/P Holmes, najdeme ji poblíž hvězdy Algol.
3. února nastává maximum proměnné hvězdy Mira v souhvězdí Velryby, nejznámějšího zástupce dlouhoperiodických pulsujících hvězd. V době nejvyšší jasnosti dosahuje 2,0 mag, v minimu, které nastává 31.12., klesne její zdánlivá hvězdná velikost pod desátou magnitudu.

Mapka oblohy
Atlas oblohy

Převzato: Hvězdárna v Úpici