Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Úkazy na obloze ve 20. týdnu

Úkazy na obloze ve 20. týdnu

- od 14. do 20. května 2007.


Slunce přechází ze souhvězdí Berana do Býka.

Měsíc prochází 15. května v 17 h přízemím (359 tisíc km), 16. května ve 21 h 26 min je v novu. V tomto týdnu se promítá do souhvězdí Ryb, Berana, Býka a Blíženců. 17.5. večer spatříme jeho úzký srpek poblíž Merkuru, těsně kolem Venuše projde Měsíc 19.5. Následující noc nastává konjunkce Měsíce s hvězdou Pollux v Blížencích.

Planety pozorovatelné okem: Merkur svítí za večerního soumraku nízko nad severozápadem. Nejlépe je viditelný koncem týdne, kdy zapadá kolem půl jedenácté a má jasnost -0,6 mag. Promítá se do souhvězdí Býka. Velmi jasná Venuše (-4,2 mag, najdeme ji v souhvězdí Blíženců) zapadá až o půl jedné. V neděli 20.5. zapadá nejpozději, 31 minut po půlnoci, tedy až 3 h 45 min po Slunci. Ve druhé polovině noci je viditelný Jupiter (-2,6 mag, Hadonoš) a od půl čtvrté v souhvězdí Ryb také Mars (jasnost 0,9 mag). Saturn zapadá dvě hodiny po půlnoci (0,5 mag, Lev), nejlépe je pozorovatelný hned zvečera.

Mapka oblohy
Atlas oblohy

Převzato: Hvězdárna v Úpici




O autorovi



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »