Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Úkazy na obloze ve 28. týdnu 2008

Úkazy na obloze ve 28. týdnu 2008

Středa 9. července ve 22:30 SELČ
Středa 9. července ve 22:30 SELČ
Úkazy na obloze ve 28. týdnu 2008 - od 7. do 13. července.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. července ve 22:30 SELČ. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online

Měsíc prochází souhvězdími Lva, Panny, Vah a Štíra. 10.7. je v konjunkci s hvězdou Spika, nejjasnější stálicí v souhvězdí Panny. Týž den v 6 h 35 min je v první čtvrti.
Planety sluneční soustavy: Merkur (jasnost v průběhu týdne stoupá z -0,1 na -0,7 mag) vychází kolem tři čtvrtě na čtyři ráno. Přechází ze souhvězdí Býka do Blíženců, spatříme ho za svítání nízko nad východoseverovýchodem. Planety Mars (1,6 mag) a Saturn (0,8 mag) svítí na večerní obloze v souhvězdí Lva nedaleko od sebe. Konjunkce obou planet nastává 11.7., vzájemná vzdálenost je jen 42 obloukových minut. Nejjasnější hvězda v jejich okolí je stálice Regulus. Nejvýraznější a nejlépe viditelnou planetou je Jupiter (-2,7 mag). 9.7. je v opozici se Sluncem, 10.7. ve 13 h prochází v nejmenší vzdálenosti od Země - 4,161 astronomické jednotky. Nad obzorem je celou noc. Jeho čtyři nejjasnější měsíce Io, Europa, Ganymed a Kallisto jsou viditelné již v triedru, jejich polohu vzhledem ke kotoučku planety můžeme vyhledat např. ve Hvězdářské ročence na rok 2008. Planety Uran a Neptun vycházejí pozdě večer. Promítají se do souhvězdí Vodnáře a Kozoroha, k jejich vyhledání potřebujeme malý dalekohled a identifikační mapku. Zájemcům ji zašleme na vyžádání zdarma.
Astronomické zajímavosti: 7.7. prochází v nejmenší vzdálenosti od Země (2,132 astronomcké jednotky) planetka Eros, 13.7. planetka 2003 YE45 (0,043 astronomické jednotky).
V tomto týdnu jsou dobře viditelné ranní přelety Mezinárodní vesmírné stanice ISS, nejjasnější z nich 8.7. (4:29-4:35), 10.7. (3:42-3:47) a 12.7. (2:55-2:59). Aktualizované informace včetně mapky s trajektorií letu po obloze získáte odesláním dotazu na adresu preletyiss@seznam.cz formou automatické odpovědi.


Mapka oblohy
Atlas oblohy

Převzato: Hvězdárna v Úpici




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »