Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Úkazy na obloze ve 28. týdnu 2008

Úkazy na obloze ve 28. týdnu 2008

Středa 9. července ve 22:30 SELČ
Středa 9. července ve 22:30 SELČ
Úkazy na obloze ve 28. týdnu 2008 - od 7. do 13. července.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. července ve 22:30 SELČ. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online

Měsíc prochází souhvězdími Lva, Panny, Vah a Štíra. 10.7. je v konjunkci s hvězdou Spika, nejjasnější stálicí v souhvězdí Panny. Týž den v 6 h 35 min je v první čtvrti.
Planety sluneční soustavy: Merkur (jasnost v průběhu týdne stoupá z -0,1 na -0,7 mag) vychází kolem tři čtvrtě na čtyři ráno. Přechází ze souhvězdí Býka do Blíženců, spatříme ho za svítání nízko nad východoseverovýchodem. Planety Mars (1,6 mag) a Saturn (0,8 mag) svítí na večerní obloze v souhvězdí Lva nedaleko od sebe. Konjunkce obou planet nastává 11.7., vzájemná vzdálenost je jen 42 obloukových minut. Nejjasnější hvězda v jejich okolí je stálice Regulus. Nejvýraznější a nejlépe viditelnou planetou je Jupiter (-2,7 mag). 9.7. je v opozici se Sluncem, 10.7. ve 13 h prochází v nejmenší vzdálenosti od Země - 4,161 astronomické jednotky. Nad obzorem je celou noc. Jeho čtyři nejjasnější měsíce Io, Europa, Ganymed a Kallisto jsou viditelné již v triedru, jejich polohu vzhledem ke kotoučku planety můžeme vyhledat např. ve Hvězdářské ročence na rok 2008. Planety Uran a Neptun vycházejí pozdě večer. Promítají se do souhvězdí Vodnáře a Kozoroha, k jejich vyhledání potřebujeme malý dalekohled a identifikační mapku. Zájemcům ji zašleme na vyžádání zdarma.
Astronomické zajímavosti: 7.7. prochází v nejmenší vzdálenosti od Země (2,132 astronomcké jednotky) planetka Eros, 13.7. planetka 2003 YE45 (0,043 astronomické jednotky).
V tomto týdnu jsou dobře viditelné ranní přelety Mezinárodní vesmírné stanice ISS, nejjasnější z nich 8.7. (4:29-4:35), 10.7. (3:42-3:47) a 12.7. (2:55-2:59). Aktualizované informace včetně mapky s trajektorií letu po obloze získáte odesláním dotazu na adresu preletyiss@seznam.cz formou automatické odpovědi.


Mapka oblohy
Atlas oblohy

Převzato: Hvězdárna v Úpici




O autorovi



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »