Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Úkazy na obloze ve 28. týdnu 2008

Úkazy na obloze ve 28. týdnu 2008

Středa 9. července ve 22:30 SELČ
Středa 9. července ve 22:30 SELČ
Úkazy na obloze ve 28. týdnu 2008 - od 7. do 13. července.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. července ve 22:30 SELČ. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online

Měsíc prochází souhvězdími Lva, Panny, Vah a Štíra. 10.7. je v konjunkci s hvězdou Spika, nejjasnější stálicí v souhvězdí Panny. Týž den v 6 h 35 min je v první čtvrti.
Planety sluneční soustavy: Merkur (jasnost v průběhu týdne stoupá z -0,1 na -0,7 mag) vychází kolem tři čtvrtě na čtyři ráno. Přechází ze souhvězdí Býka do Blíženců, spatříme ho za svítání nízko nad východoseverovýchodem. Planety Mars (1,6 mag) a Saturn (0,8 mag) svítí na večerní obloze v souhvězdí Lva nedaleko od sebe. Konjunkce obou planet nastává 11.7., vzájemná vzdálenost je jen 42 obloukových minut. Nejjasnější hvězda v jejich okolí je stálice Regulus. Nejvýraznější a nejlépe viditelnou planetou je Jupiter (-2,7 mag). 9.7. je v opozici se Sluncem, 10.7. ve 13 h prochází v nejmenší vzdálenosti od Země - 4,161 astronomické jednotky. Nad obzorem je celou noc. Jeho čtyři nejjasnější měsíce Io, Europa, Ganymed a Kallisto jsou viditelné již v triedru, jejich polohu vzhledem ke kotoučku planety můžeme vyhledat např. ve Hvězdářské ročence na rok 2008. Planety Uran a Neptun vycházejí pozdě večer. Promítají se do souhvězdí Vodnáře a Kozoroha, k jejich vyhledání potřebujeme malý dalekohled a identifikační mapku. Zájemcům ji zašleme na vyžádání zdarma.
Astronomické zajímavosti: 7.7. prochází v nejmenší vzdálenosti od Země (2,132 astronomcké jednotky) planetka Eros, 13.7. planetka 2003 YE45 (0,043 astronomické jednotky).
V tomto týdnu jsou dobře viditelné ranní přelety Mezinárodní vesmírné stanice ISS, nejjasnější z nich 8.7. (4:29-4:35), 10.7. (3:42-3:47) a 12.7. (2:55-2:59). Aktualizované informace včetně mapky s trajektorií letu po obloze získáte odesláním dotazu na adresu preletyiss@seznam.cz formou automatické odpovědi.


Mapka oblohy
Atlas oblohy

Převzato: Hvězdárna v Úpici




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »