Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Úkazy na obloze ve 33. týdnu 2008

Úkazy na obloze ve 33. týdnu 2008

Středa 13. srpna ve 22:30 SELČ
Středa 13. srpna ve 22:30 SELČ
- od 11. do 17. srpna

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 13. srpna ve 22:30 SELČ. Zobrazeny jsou hvězdy do 5 mag, planety a Měsíc. Zdroj: SkyMap Online

Měsíc se v tomto týdnu pohybuje souhvězdími Hadonoše, Střelce, Kozoroha a Vodnáře. 13.8. se promítá poblíž Jupitera, 16.8. večer prochází jen 0,2 stupně jižně od planety Neptun; nastává zákryt obou těles, z našeho území však není pozorovatelný. 16.8. ve 23 h 16 min je Měsíc v úplňku.
Planety: Hned zvečera je viditelný velmi jasný Jupiter (jasnost -2,6 mag). Pohybuje se v souhvězdí Střelce, v polovině týdne zapadá o půl třetí ráno. Výhodné pozorovací podmínky nastávají v případě Neptuna (7,8 mag). 15.8. je v opozici se Sluncem - nad obzorem je celou noc, 14.8. se nejvíce přiblíží k Zemi, a to na vzdálenost 29,024 astronomické jednotky. K pozorování je nutné použít silnější triedr, vyhledávací mapku zašleme na požádání. V sousedním souhvězdí Vodnáře se pohybuje také Uran (5,8 mag).
Zajímavé úkazy: 12. srpna po poledni nastává maximum nejznámějšího roje meteorů, Perseid, který každoročně vrcholí v polovině srpna. Kolem tohoto data spatříme okem na obloze i několik desítek "padajících hvězd", pozorování však bude poněkud rušit Měsíc, nevýhodná je i denní doba maxima. Roj Perseid je aktivní od 17.7. do 24.8.
O víkendu nastává částečné zatmění Měsíce, u nás viditelné v celém svém průběhu. Částečná fáze zatmění začíná v sobotu 16.8. ve 21 h 36 min, největší fáze (střed zatmění) nastává 10 minut po třiadvacáté hodině. Zatmění skončí v neděli 17.8. v 0 h 44 min. Nejbližší další částečné zatmění Měsíce uvidíme z území naší republiky až 31. prosince 2009.
16. srpna prolétá v nejmenší vzdálenosti od Země 0,046 a.j. planetka (35107) 1991 VH, objevená v roce 1991.

Mapka oblohy
Atlas oblohy

Převzato: Hvězdárna v Úpici




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »