Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Úplňková noc na Kraví hoře

Úplňková noc na Kraví hoře

Nepropásněte úplňkovou noc na Kraví hoře 20./21. července 2016!
Autor: HaP Brno

V noci ze středy 20. července na čtvrtek 21. července můžete na Kraví hoře oslavit úplněk. A ne ledasjaký. Bude to totiž 47 roků od okamžiku, kdy se našeho vesmírného souseda dotknula noha pozemšťana. Připraveny budou projekce v digitáriu, light painting v prostoru přilehlého parku nebo akvabely smáčející se v lunárním světle. Umožní-li to počasí, samozřejmě se podíváte na Měsíc. Úplňková noc začíná ve 21.00 a končí po druhé hodině ranní. Uskuteční se za každého počasí, vstupné (až na bazén) platit netřeba.

Náš vesmírný soused je často opomíjenou ozdobou oblohy. A přitom je Měsíc z planety Země zrozený. Před 4 miliardami 570 miliony roky se zformoval z trosek po srážce Prazemě s tělesem o velikosti dnešního Marsu. Byla to výhra v kosmické loterii! Jen díky němu u nás nedochází k prudkým výkyvům počasí, jak je zvykem na jiných planetách. Asistoval také v příchodu nás pozemšťanů – přílivy a odlivy pomohly vodním živočichům na souš. Zcela jistě v podobě obrovského štítu vychytal mnohé vražedné planetky. Není divu, že jej pozemšťané před půlstoletím navštívili. Stal se Mount Everestem našeho blízkého vesmíru. Jediným tělesem mimo planetu Zemi, kterého se dotknula lidská noha. 

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Oslavě existence Měsíce bude věnována noc z 20. na 21. července 2016. Díky digitáriu Hvězdárny a planetária Brno, uskupení VISUALOVE a sportovně-rekreačnímu areálu zaplaví Kraví horu nejen přirozené měsíční světlo, ale také umělé světlo pozemské. Návštěvníci budou proplouvat městským parkem a sledovat jeho interakci s vodou, vzduchem i zemí. Většina expozic bude volně přístupná, s výjimkou krytého bazénu.

Praktické rady k Úplňkové noci

  • Akce začíná ve středu 20. července ve 21.00 a končí ve čtvrtek 21. července v 02.00.
  • Sledujte facebook.com/hvezdarna.brno, kde zveřejňujeme aktuální informace.
  • Dbejte pokynů organizátorů.
  • Slavíme za každého počasí.
  • Vstup zdarma, s výjimkou krytého bazénu (vstup 50 Kč bez možnosti rezervace).
  • Určitě se teple oblečte. Noci jsou chladné, padá rosa!
  • Začínáme ve středu 20. července ve 21.00 hodin, končíme po druhé hodině ranní.
  • V digitálním planetáriu se můžete podívat na představení Zpátky na Měsíc.
  • Na budovu hvězdárny promítneme dokument o Apollo 11.
  • V prostoru parku se na několika stanovištích připojíte k light-paintingu.
  • Smočit se můžete v zářící vodě v bazénech na koupališti.
  • Své postřehy sdílejte na Facebooku Hvězdárny a planetária Brno.

Pod vlivem úplňku

Magický vzhled úplňku za roztrhanou oblačností. Autor: Pavel Gabzdyl
Magický vzhled úplňku za roztrhanou oblačností.
Autor: Pavel Gabzdyl
Měsíc můžeme na pozemské obloze sledovat v roztodivných podobách. Někdy jej vidíme jako úzký srpek, jindy má podobu dorůstajícího půlměsíce. Ve vzácných chvílích dokonce zakryje Slunce, nebo vstoupí do pozemského stínu a zbarví se do červena. Nejvíce pozornosti ovšem mezi lidmi vzbuzuje úplněk. Je pravda, že měsíční cyklus se v této chvíli dostává přibližně do své druhé poloviny a že začíná po úplňku „ubývat“, jinak se ale neděje nic zvláštního.

Mnohem větší pozornost byla úplňku věnována v dobách, kdy se svítilo jen loučemi, ohněm v krbu nebo svíčkami. Před několika staletími bylo totiž měsíční světlo vzácným zbožím a rozhodně ho neměli rádi lupiči, kteří pod pláštěm tmy obírali pocestné. Za jasné úplňkové noci se navíc dalo cestovat, což bylo jindy velmi nebezpečné. Na některých místech se dokonce podél cest odstraňovala kůra ze stromů, aby bylo světlé obnažené dřevo lépe vidět při měsíčním světle.

Nemůžeme tvrdit, že pozemský život není s Měsícem spjat. Zvláště přílivy a odlivy způsobené slapovými silami našeho souputníka a Slunce jsou důležité pro celou řadu živočichů, kteří obývají pobřeží. Od velikých hejn bahňáků, kteří si za odlivu pochutnávají na červech a měkkýších, až po mořské želvy karety zelenavé, jež využívají přílivu ke kladení vajíček nebo korálů řídících se měsíčním úplňkem. Při přílivech a odlivech přitom sehrává největší úlohu právě působení Měsíce. Nebýt něj, byl by jejich rozsah o dvě třetiny menší. Zbylá třetina vzdouvání ohromné vodní masy připadá na slapové působení Slunce.

Měsíc tedy na nás přece jen působí. Nesmíme však zapomenout, že máme kolem sebe spoustu dalších, mnohem silnějších vlivů, které míchají kartami našeho života. Pokud tedy skutečně chceme žít pod vlivem Měsíce, měli bychom se více než lunárním šamanům věnovat spíše Měsíci samotnému. Měli bychom sledovat a chápat jeho proměny a užívat si na vlastní oči kouzlo nocí ozdobených Měsícem, které se staly inspirací pro mnoho básníků, skladatelů, spisovatelů či malířů. Měsíc nám totiž i v přesvětlených městech umožňuje okusit krásy přírody, které daleko přesahují rozměry našeho světa!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna a planetárium Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Úplněk, Akce , Hvězdárna a planetárium Brno, Pozorování 


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »