Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Úplňková noc na Kraví hoře

Úplňková noc na Kraví hoře

Nepropásněte úplňkovou noc na Kraví hoře 20./21. července 2016!
Autor: HaP Brno

V noci ze středy 20. července na čtvrtek 21. července můžete na Kraví hoře oslavit úplněk. A ne ledasjaký. Bude to totiž 47 roků od okamžiku, kdy se našeho vesmírného souseda dotknula noha pozemšťana. Připraveny budou projekce v digitáriu, light painting v prostoru přilehlého parku nebo akvabely smáčející se v lunárním světle. Umožní-li to počasí, samozřejmě se podíváte na Měsíc. Úplňková noc začíná ve 21.00 a končí po druhé hodině ranní. Uskuteční se za každého počasí, vstupné (až na bazén) platit netřeba.

Náš vesmírný soused je často opomíjenou ozdobou oblohy. A přitom je Měsíc z planety Země zrozený. Před 4 miliardami 570 miliony roky se zformoval z trosek po srážce Prazemě s tělesem o velikosti dnešního Marsu. Byla to výhra v kosmické loterii! Jen díky němu u nás nedochází k prudkým výkyvům počasí, jak je zvykem na jiných planetách. Asistoval také v příchodu nás pozemšťanů – přílivy a odlivy pomohly vodním živočichům na souš. Zcela jistě v podobě obrovského štítu vychytal mnohé vražedné planetky. Není divu, že jej pozemšťané před půlstoletím navštívili. Stal se Mount Everestem našeho blízkého vesmíru. Jediným tělesem mimo planetu Zemi, kterého se dotknula lidská noha. 

Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Oslavě existence Měsíce bude věnována noc z 20. na 21. července 2016. Díky digitáriu Hvězdárny a planetária Brno, uskupení VISUALOVE a sportovně-rekreačnímu areálu zaplaví Kraví horu nejen přirozené měsíční světlo, ale také umělé světlo pozemské. Návštěvníci budou proplouvat městským parkem a sledovat jeho interakci s vodou, vzduchem i zemí. Většina expozic bude volně přístupná, s výjimkou krytého bazénu.

Praktické rady k Úplňkové noci

  • Akce začíná ve středu 20. července ve 21.00 a končí ve čtvrtek 21. července v 02.00.
  • Sledujte facebook.com/hvezdarna.brno, kde zveřejňujeme aktuální informace.
  • Dbejte pokynů organizátorů.
  • Slavíme za každého počasí.
  • Vstup zdarma, s výjimkou krytého bazénu (vstup 50 Kč bez možnosti rezervace).
  • Určitě se teple oblečte. Noci jsou chladné, padá rosa!
  • Začínáme ve středu 20. července ve 21.00 hodin, končíme po druhé hodině ranní.
  • V digitálním planetáriu se můžete podívat na představení Zpátky na Měsíc.
  • Na budovu hvězdárny promítneme dokument o Apollo 11.
  • V prostoru parku se na několika stanovištích připojíte k light-paintingu.
  • Smočit se můžete v zářící vodě v bazénech na koupališti.
  • Své postřehy sdílejte na Facebooku Hvězdárny a planetária Brno.

Pod vlivem úplňku

Magický vzhled úplňku za roztrhanou oblačností. Autor: Pavel Gabzdyl
Magický vzhled úplňku za roztrhanou oblačností.
Autor: Pavel Gabzdyl
Měsíc můžeme na pozemské obloze sledovat v roztodivných podobách. Někdy jej vidíme jako úzký srpek, jindy má podobu dorůstajícího půlměsíce. Ve vzácných chvílích dokonce zakryje Slunce, nebo vstoupí do pozemského stínu a zbarví se do červena. Nejvíce pozornosti ovšem mezi lidmi vzbuzuje úplněk. Je pravda, že měsíční cyklus se v této chvíli dostává přibližně do své druhé poloviny a že začíná po úplňku „ubývat“, jinak se ale neděje nic zvláštního.

Mnohem větší pozornost byla úplňku věnována v dobách, kdy se svítilo jen loučemi, ohněm v krbu nebo svíčkami. Před několika staletími bylo totiž měsíční světlo vzácným zbožím a rozhodně ho neměli rádi lupiči, kteří pod pláštěm tmy obírali pocestné. Za jasné úplňkové noci se navíc dalo cestovat, což bylo jindy velmi nebezpečné. Na některých místech se dokonce podél cest odstraňovala kůra ze stromů, aby bylo světlé obnažené dřevo lépe vidět při měsíčním světle.

Nemůžeme tvrdit, že pozemský život není s Měsícem spjat. Zvláště přílivy a odlivy způsobené slapovými silami našeho souputníka a Slunce jsou důležité pro celou řadu živočichů, kteří obývají pobřeží. Od velikých hejn bahňáků, kteří si za odlivu pochutnávají na červech a měkkýších, až po mořské želvy karety zelenavé, jež využívají přílivu ke kladení vajíček nebo korálů řídících se měsíčním úplňkem. Při přílivech a odlivech přitom sehrává největší úlohu právě působení Měsíce. Nebýt něj, byl by jejich rozsah o dvě třetiny menší. Zbylá třetina vzdouvání ohromné vodní masy připadá na slapové působení Slunce.

Měsíc tedy na nás přece jen působí. Nesmíme však zapomenout, že máme kolem sebe spoustu dalších, mnohem silnějších vlivů, které míchají kartami našeho života. Pokud tedy skutečně chceme žít pod vlivem Měsíce, měli bychom se více než lunárním šamanům věnovat spíše Měsíci samotnému. Měli bychom sledovat a chápat jeho proměny a užívat si na vlastní oči kouzlo nocí ozdobených Měsícem, které se staly inspirací pro mnoho básníků, skladatelů, spisovatelů či malířů. Měsíc nám totiž i v přesvětlených městech umožňuje okusit krásy přírody, které daleko přesahují rozměry našeho světa!

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna a planetárium Brno



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Úplněk, Akce , Hvězdárna a planetárium Brno, Pozorování 


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »