Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  USA ohromila polární záře

USA ohromila polární záře

Polární záře 24. října 2011 z Minnesoty. Autor: Travis Novitsky
Polární záře 24. října 2011 z Minnesoty.
Autor: Travis Novitsky
V noci ze 24. na 25. října se obyvatelé na rozsáhlém území USA mohli kochat velmi výraznou polární září. Dynamické aurorální závoje a typické barvy úkazu se za bezměsíčné noci podařilo pozorovat ve více než třiceti státech USA včetně Arizony a Californie, které leží blíže k rovníku než Česká republika.

Polární záře byla způsobena koronální hmotou uvolněnou ze Slunce o dva dny dříve, která k zemské magnetosféře dorazila v pondělí 24. října okolo 18:00 UT (20 hodin našeho času). Země je před takovým oblakem chráněna přirozenou magnetickou blánou zvanou magnetosféra, takže nabité částice v koronální hmotě jsou v čelním směru k Zemi doslova zaraženy a "obeplouvají" naší planetu kolem magnetosféry. Část tohoto oblaku se ale přesouvá po magnetických smyčkách k zemským pólům, kde je magnetosféra nejslabší, neboť magnetické pole Země zde ústí a částice tak pronikají přímo do zemské atmosféry. Vzhledem k rychlosti a tudíž i tlaku tohoto oblaku na myšlenou stěnu magnetosféry se tato magnetická membrána značně stlačila a záře tak pronikla do nižších zeměpisných šířek. Obyvatelé USA navíc mají tu nespornou výhodu, že magnetický pól je od zemského rotačního pólu k nim více nakloněn oproti Evropě, takže má v USA úkaz o něco větší šance ke spatření než ve starém kontinentu. Navíc maximum úkazu nastalo v době, kdy už k nám není aurorální ovál vhodně natočen. Více o principu vzniku jevu se můžete dočíst i v posledních článcích slunečního fyzika Michala Švandy.

Aurorální ovál nad Kanadou a USA z družice DMPS. Zdroj: NOAA
Aurorální ovál nad Kanadou a USA z družice DMPS. Zdroj: NOAA
Barvy polární záře vznikají vlastním zářením molekul zemské atmosféry důsledkem dodání energie ze srážek s nabitými částicemi. Protože je nejvíce ve vzduchu zastoupen dusík a kyslík, jsou právě na těchto prvcích pozorovány typické sytě rudé a fosforově zelené odstíny. Úkaz vzniká nejčastěji ve výšce okolo 100 km. Na snímku je zobrazen záběr z družice DMPS náležící Národní oceánské a atmosférické správě (NOAA), která monitoruje v infračerveném a viditelném světle meteorologické, oceánografické a solárně-geofyzikální jevy. Na obrázku pořízeném 25. října 2011 v 1:30 UT (3:30 SELČ) je krásně rozeznatelný okraj aurorálního oválu zasahujícího pod jižní americko-kanadskou hranici. Fotograficky se úkaz podařilo zachytit až v Arizoně, která leží pod 40° severní šířky.

Nic až tak neobvyklého

Polární záře 26. září 2011. Autor: M. Druckmüller
Polární záře 26. září 2011.
Autor: M. Druckmüller
Ačkoliv byla záře pro obyvatele USA milým překvapením, nešlo o až tak neobvyklou situaci. Slunce se nyní dostává ke špičce své aktivity, kterou astronomové předpovídají na dvě následující léta, takže dochází k výrazným slunečním erupcím poměrně často. Navíc lze pouhým okem či dalekohledem, v obou případech přes bezpečný filtr, na Slunci obdivovat stále více slunečních skvrn, které celkový nástup sluneční aktivity doprovázejí. Ostatně není to tak dávno, co - byť jen v zlomku krásy pondělního úkazu - polární záře zavítala i na severní český obzor. Došlo k tomu prakticky před měsícem, v noci ze 26. na 27. září. První slabší záře se "vyplížila" nad obzor kolem 20:45 SELČ, druhá pak po 23. hodině. V případě druhého, silnějšího maxima pak mohli šťastlivci pozorovat poměrně dynamické změny ve struktuře záře asi půl hodiny. V České republice se tak spolu s jěště jedním srpnovým případem objevily první polární záře po dlouhých 6 a půl letech (naposledy u nás byla očima vidět 21. ledna 2005). Na dechberoucí podívanou, se kterou to "vybalila" záře předchozí - 20. listopadu 2003 - si však ještě budeme muset počkat.

Štěstí přeje připraveným

Spatřit polární záři v České republice je dosti vzácné a o to těžší při vědomí, že celá paráda může nastat za zrovna velmi nepříznivého počasí. Polární záře patří mezi úkazy, které se nadají nikdy dostatečně dopředu předpovědět, a tak musí člověk sledovat především sluneční aktivitu. Naštěstí je dnes již přehršel stránek obsahujících aspoň statistické údaje vycházející z bezprostředního a neustálého sledování Slunce i stavu geomagnetického pole, z nichž si člověk může okamžitě udělat představu o tom, zda a do jaké míry by mohla být v následujících dnech polární záře pozorovatelná.

Jednou z nejnavštěvovanějších stránek tohoto zaměření je Spaceweather.com pod správou Dr. Tonyho Phillipse, amerického popularizátora astronomie a pracovníka NASA. Při návštěvě stránek je ke sledování sluneční aktivity a možnosti polární záře podstatný levý sloupec. V něm je pak nejdůležitější kolekce údajů o síle poslední výrazné erupce (stupně B, C, M, X - poslední stupně znamenají velmi silné erupce) a poté sekce Geomagnetic Storms s tabulkami v dolní části sloupce. Ty udávají procentuální šanci viditelnosti polárních září z polárních zeměpisných šířek (High latitudes) a středních zeměpisných šířek (Mid-latitudes). Údaje vychází z měření NOAA. Pokud je vysoké číslo (několik desítek procent) v políčku "Severe" pro "Mid-latitudes", můžeme očekávat záře i u nás. Vládnete-li aspoň trochu angličtinou, pak si při návštěvě stránek stačí pročíst hlavní články dne. O vyšší sluneční aktivitě i možnosti polárních září je tam vždy aspoň krátká zmínka a stránky jsou několikrát denně aktualizovány.

Při šanci vzniku polárních září pak můžete ještě bedlivě sledovat náš Monitor polárních září a v případě silné geomagnetické bouře se následně za jasného počasí už jít jen kochat tímto jedinečným úkazem.

Doporučujeme:
[1] Spaceweater.com ze 27. října 2011 - odkazy na fotografie
[2] Ukazy.astro.cz - Polární záře
[3] Monitor polárních září na Astro.cz




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zelený záblesk

Při pozorování západu Slunce nad inverzní pokličkou se podařilo vyfotit zelený záblesk a také skvrnu na Slunci.

Další informace »