Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Uvidíme letos jasnou kometu?

Uvidíme letos jasnou kometu?

C-2002 T7.jpg
Objeví-li se na obloze kometa pozorovatelná pouhým okem, vždy to vzbudí mezi širokou veřejností značnou pozornost. K Zemi se nyní přibližuje kometa s označením C/2002 T7 (LINEAR). Její jasnost dosahuje 7 mag, což znamená, že pouhým okem zatím pozorovatelná není. Kometu lze spatřit v dalekohledu a lze ji najít na večerní obloze (po západu Slunce) - nachází se poblíž Venuše, která je po Měsíci nejjasnějším objektem noční oblohy. Dnes, tj. 19. února, byla kometa vzdálena od Země 2,006 AU (AU = astronomická jednotka = 150 000 000 km). Od Slunce ji dělí vzdálenost 1,404 AU.

V průběhu následujících tří měsíců se bude kometa stále přibližovat ke Slunci i k Zemi a bude stále jasnější. Dne 23. dubna se přiblíží ke Slunci nejvíce, a to na vzdálenost 0,614 AU (= 92 milióny km). K Zemi se nejvíce přiblíží 19. 5. 2004 na vzdálenost 0,265 AU (= 40 miliónů km). Dosáhne pravděpodobně předpokládané jasnosti 1 mag a bude dobře pozorovatelná i pouhým okem. V té době však bude pozorovatelná pouze na jižní polokouli. U nás přestane být viditelná počátkem března, kdy se začne ztrácet ve večerním soumraku a její pozorování bude pro blízkost Slunce stále obtížnější. Období viditelnosti komety v dalekohledu tedy pomalu končí. Lze ji nalézt mezi souhvězdími Pegasa a Ryb. Kometa C/2002 T7 (LINEAR) byla objevena 14. října 2002 pomocí automatického systému LINEAR (The Lincoln Near Earth Asteroid Research).

Další jasná kometa s označením C/2001 Q4 (NEAT) byla objevena již 24. 8. 2001 pomocí systému NEAT (Near Earth Asteroid Tracking). Jedná se o kometu, která bude v květnu letošního roku viditelná pouhým okem. Počátkem května se kometa "přesune" z jižní na severní polokouli (v té době se bude nacházet v souhvězdí Jednorožce). Dne 7. 5. 2004 se přiblíží k Zemi na vzdálenost 0,32 AU (= 48 miliónů km). Její jasnost by mohla dosáhnout až 1 mag, tzn. že by měla být dobře pozorovatelná i pouhým okem. Jasnost komety se však již během května bude zmenšovat.




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2023

48. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 11. do 3. 12. 2023. Měsíc bude v úplňku. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala i slabá polární záře. Kometa 12P se na obloze přibližuje k hvězdě Vega v Lyře. Počet startů Falconů směřuje letos k číslu 100. Startovat bude také Sojuz s nákladní lodí Progress MS-25 k ISS. Před 100 lety se narodil čestný člen České astronomické společnosti Vojtěch Letfus.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »