Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  V neděli 21. února nad Slezskem zazářil jasný bolid

V neděli 21. února nad Slezskem zazářil jasný bolid

Snímek bolidu pořízený digitální automatickou bolidovou kamerou ze stanice Kuchařovice u Znojma. Bolid je zde velmi nízko nad severovýchodním obzorem.
Autor: Astronomický ústav AV ČR

Protože se k nám stále dostávají další pozorování jasného bolidu, který i přes poměrně nepříznivé počasí spatřilo mnoho náhodných svědků především z jižní a střední části území ČR pozdě večer 21. února 2016, tak podáváme krátký popis a vysvětlení toho, co se tedy na noční obloze odehrálo.

Přesně ve 23:18:15 SEČ proletěl nad územím Slezska jasný bolid, který byl zřetelně vidět po dobu 4 sekund a to i na silně přezářené obloze Měsícem, který byl krátce před úplňkem a v tu dobu na obloze kulminoval. Kromě vizuálních pozorování mnoha náhodných svědků tohoto vzácného přírodního úkazu byl celý průlet bolidu velmi dobře zachycen také kamerami na pěti stanicích české části Evropské bolidové sítě, kde v době přeletu bolidu bylo jasno. Bohužel na stanicích položených nejblíže ke dráze bolidu, tedy Červené hoře u Libavé a Lysé hoře bylo v tu dobu beznadějně zataženo. Naše bolidová síť pokrývá území střední Evropy a její centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Všechny stanice jsou vybaveny automatickými celooblohovými kamerami, které jsou právě pro záznam přeletu takových bolidů (jasných meteorů) uzpůsobeny a zaznamenávají je jak fotograficky (digitálně a také na film), tak i fotoelektricky velmi přesnými fotometry.

Z našich záznamů jsme tedy určili všechny základní parametry popisující jak dráhu, kterou bolid proletěl v zemské atmosféře, tak i jeho dráhu, po které se před srážkou se Zemí pohyboval. Bolid začal svítit ve výšce 89,1 km poblíž obce Bolatice u Opavy a po dráze skloněné k zemskému povrchu 40,6 stupňů, která byla 87,1 km dlouhá a směřovala přibližně k severu, pohasl ve výšce 32,4 km poblíž polské obce Kamieň Slaski. Maximální jasnosti – 10,4 magnitudy (tzv. absolutní jasnost, tj. jasnost normovaná na vzdálenost 100 km) dosáhl ve výšce 43,6 km. Tento bolid způsobilo malé meziplanetární těleso, tzv. meteoroid, o hmotnosti 16 kg a velikosti asi 20 cm v průměru.

Průmět dráhy bolidu na zemský povrch se stanicemi bolidové sítě. Autor: Google/Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR.
Průmět dráhy bolidu na zemský povrch se stanicemi bolidové sítě.
Autor: Google/Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR.

Průmět dráhy bolidu na zemský povrch detailu. Odtud je vidět, že prakticky celá dráha bolidu kromě úplného začátku byla mimo území ČR, tedy nad jižním Polskem. Autor: Google/Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR.
Průmět dráhy bolidu na zemský povrch detailu. Odtud je vidět, že prakticky celá dráha bolidu kromě úplného začátku byla mimo území ČR, tedy nad jižním Polskem.
Autor: Google/Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR.

Během průletu atmosférou tento meteoroid zřetelně fragmentoval a z naprosté většiny shořel v atmosféře. Pouze velmi malé, řádově několika gramové meteority mohly dopadnout na zemský povrch nedaleko na SV od místa pohasnutí. Do atmosféry vstoupil rychlostí 20,6 km/s a postupně se zbrzdil na konečnou rychlost 7 km/s. Před srážkou se Zemí se toto těleso pohybovalo po málo výstředné dráze (e = 0,585), která byla jen 9,0 stupňů skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy kolem Slunce. V přísluní se meteoroid dostával o málo blíže ke Slunci, než je dráha planety Venuše (q = 0,699 AU; 1 AU je střední vzdálenost Země od Slunce) a nejdále od Slunce se pohyboval v centrální oblasti hlavního pásu planetek mezi planetami Mars a Jupiter (Q = 2,67 AU). Jednalo se tedy původem o malou část asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek.

Za všechna zaslaná pozorování velmi děkujeme!

V Ondřejově, 24. 2. 2016

RNDr. Pavel Spurný, CSc.
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Meteory a meteorické roje na Astro.cz
[2] Formuláře na hlášení jasných bolidů Astronomického ústavu AV ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Štítky: Bolid 21. 2. 2016, Bolid


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »