Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  V neděli 21. února nad Slezskem zazářil jasný bolid

V neděli 21. února nad Slezskem zazářil jasný bolid

Snímek bolidu pořízený digitální automatickou bolidovou kamerou ze stanice Kuchařovice u Znojma. Bolid je zde velmi nízko nad severovýchodním obzorem.
Autor: Astronomický ústav AV ČR

Protože se k nám stále dostávají další pozorování jasného bolidu, který i přes poměrně nepříznivé počasí spatřilo mnoho náhodných svědků především z jižní a střední části území ČR pozdě večer 21. února 2016, tak podáváme krátký popis a vysvětlení toho, co se tedy na noční obloze odehrálo.

Přesně ve 23:18:15 SEČ proletěl nad územím Slezska jasný bolid, který byl zřetelně vidět po dobu 4 sekund a to i na silně přezářené obloze Měsícem, který byl krátce před úplňkem a v tu dobu na obloze kulminoval. Kromě vizuálních pozorování mnoha náhodných svědků tohoto vzácného přírodního úkazu byl celý průlet bolidu velmi dobře zachycen také kamerami na pěti stanicích české části Evropské bolidové sítě, kde v době přeletu bolidu bylo jasno. Bohužel na stanicích položených nejblíže ke dráze bolidu, tedy Červené hoře u Libavé a Lysé hoře bylo v tu dobu beznadějně zataženo. Naše bolidová síť pokrývá území střední Evropy a její centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově. Všechny stanice jsou vybaveny automatickými celooblohovými kamerami, které jsou právě pro záznam přeletu takových bolidů (jasných meteorů) uzpůsobeny a zaznamenávají je jak fotograficky (digitálně a také na film), tak i fotoelektricky velmi přesnými fotometry.

Z našich záznamů jsme tedy určili všechny základní parametry popisující jak dráhu, kterou bolid proletěl v zemské atmosféře, tak i jeho dráhu, po které se před srážkou se Zemí pohyboval. Bolid začal svítit ve výšce 89,1 km poblíž obce Bolatice u Opavy a po dráze skloněné k zemskému povrchu 40,6 stupňů, která byla 87,1 km dlouhá a směřovala přibližně k severu, pohasl ve výšce 32,4 km poblíž polské obce Kamieň Slaski. Maximální jasnosti – 10,4 magnitudy (tzv. absolutní jasnost, tj. jasnost normovaná na vzdálenost 100 km) dosáhl ve výšce 43,6 km. Tento bolid způsobilo malé meziplanetární těleso, tzv. meteoroid, o hmotnosti 16 kg a velikosti asi 20 cm v průměru.

Průmět dráhy bolidu na zemský povrch se stanicemi bolidové sítě. Autor: Google/Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR.
Průmět dráhy bolidu na zemský povrch se stanicemi bolidové sítě.
Autor: Google/Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR.

Průmět dráhy bolidu na zemský povrch detailu. Odtud je vidět, že prakticky celá dráha bolidu kromě úplného začátku byla mimo území ČR, tedy nad jižním Polskem. Autor: Google/Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR.
Průmět dráhy bolidu na zemský povrch detailu. Odtud je vidět, že prakticky celá dráha bolidu kromě úplného začátku byla mimo území ČR, tedy nad jižním Polskem.
Autor: Google/Pavel Spurný, Astronomický ústav AV ČR.

Během průletu atmosférou tento meteoroid zřetelně fragmentoval a z naprosté většiny shořel v atmosféře. Pouze velmi malé, řádově několika gramové meteority mohly dopadnout na zemský povrch nedaleko na SV od místa pohasnutí. Do atmosféry vstoupil rychlostí 20,6 km/s a postupně se zbrzdil na konečnou rychlost 7 km/s. Před srážkou se Zemí se toto těleso pohybovalo po málo výstředné dráze (e = 0,585), která byla jen 9,0 stupňů skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy kolem Slunce. V přísluní se meteoroid dostával o málo blíže ke Slunci, než je dráha planety Venuše (q = 0,699 AU; 1 AU je střední vzdálenost Země od Slunce) a nejdále od Slunce se pohyboval v centrální oblasti hlavního pásu planetek mezi planetami Mars a Jupiter (Q = 2,67 AU). Jednalo se tedy původem o malou část asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek.

Za všechna zaslaná pozorování velmi děkujeme!

V Ondřejově, 24. 2. 2016

RNDr. Pavel Spurný, CSc.
Oddělení meziplanetární hmoty
Astronomický ústav AV ČR

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Meteory a meteorické roje na Astro.cz
[2] Formuláře na hlášení jasných bolidů Astronomického ústavu AV ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Štítky: Bolid 21. 2. 2016, Bolid


50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

kometa Wirtanen

Nové zpracování 60 snímků, zarovnáno na kometu a hvězdy.

Další informace »