Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  V sobotu spatříme seskupení dvou nejjasnějších planet s Měsícem

V sobotu spatříme seskupení dvou nejjasnějších planet s Měsícem

Překrásná konjunkce Venuše, Měsíce a Jupiteru nad vodou.
Autor: Steve Pinker.

V sobotu 20. června 2015 večer,  tedy  jeden  den  před  letním  slunovratem,  nás čeká jedno z nejhezčích seskupení jasných objektů na obloze v průběhu celého letošního roku. Během soumraku a na jeho konci se nad západním obzorem setkají dvě nejjasnější planety - Venuše a Jupiter s  Měsícem. Na pozorování si přitom vystačíme pouhýma očima bez dalekohledu. Působivé uskupení bude na obloze zabírat plochu o průměru kolem 7°. Na jednotlivé objekty je pak dalekohled na pozorování vhodný.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 209 ze 17. 6. 2015.

Setkání tří nejjasnějších nočních těles

Nejjasnější z trojice objektů tohoto seskupení je samozřejmě mladý Měsíc. Jeho stále ještě úzký srpek pouhé čtyři dny po novu bude zářit s jasností -9,2 mag a naleznete jej nad západo-jihozápadem již dlouho před 22. hodinou. Za soumraku se bude čím dál více zdát, že je patrná i jeho neosvětlená část. Tento tzv. popelavý svit vzniká rozptylem slunečního světla v zemské atmosféře, která jej posílá k Měsíci a Měsíc jej zase vrací k pozorovatelům na Zemi.

Druhým nejjasnějším objektem formace bude planeta Venuše. V podobě „Večernice“ se představuje  na  večerním nebi  již několik měsíců a v den seskupení tomu budou pouhé dva týdny (6. 6. 2015), co prošla největší východní elongací, tedy úhlově nejdál od Slunce (na obloze 45° východně od naší mateřské hvězdy). V aktuální vzdálenosti 0,6 AU (AU = astronomická jednotka) od Země je mimo Měsíc nejjasnějším objektem večerního nebe o jasnosti -4,29 mag. V průběhu letošního jara se Venuše přibližovala na své dráze kolem Slunce k Zemi a zvětšovala svůj zdánlivý průměr, který ve druhé polovině června dosahuje hodnoty téměř půl obloukové minuty (27,6"). Již v malém dalekohledu si můžeme všimnout velice výrazné fáze planety připomínající Měsíc v první čtvrti.

Nejméně jasným objektem skupiny pak bude paradoxně největší planeta Sluneční soustavy – obří Jupiter s jasností -1,52 mag. Ta se nyní nachází 5,95 AU od Země a její úhlový průměr na obloze je 31,0". I Jupiter je tedy velmi pěkným objektem už pro malé či střední dalekohledy. Planeta, která se na své dráze kolem Slunce již několik měsíců  od  Země  vzdaluje,  prošla  opozicí  se  Sluncem 6. února 2015. Dalekohled nám pomůže v blízkosti největší planety najít i její čtyři Galileovské měsíce. Satelity CallistóEuropa budou v době úkazu východně a na západní straně od kotoučku planety spatříme měsíce Ganymedes.

Konjunkce Jupiteru, Venuše a Měsíce 20. června 2015. Autor: Stellarium, Karel Halíř.
Konjunkce Jupiteru, Venuše a Měsíce 20. června 2015.
Autor: Stellarium, Karel Halíř.

Kdy a odkud pozorovat?

Nejlepším kompromisním časem pozorování bude přibližně 22. hodina SELČ. Slunce v tom čase klesne již 6° pod ideální obzor a bude tak končit tzv. občanský soumrak a začínat soumrak nautický. Obloha sice bude ještě především nad západem, kde planety a Měsíc nalezneme, stále ještě hodně světlá, ale s ohledem na nápadnost objektů nebude obtížné uskupení spatřit. Pro pozorování vyberte místo s dobře odkrytým západním obzorem, ideálně vysoko na kopci nebo alespoň z vyšších pater budov, kde ve výhledu nic neruší.

Letní slunovrat a noční oblaka

Jen den po úkazu, v neděli 21. června, nastává letní slunovrat. Slunce vstupuje v 18:38 SELČ do znamení Raka (které se vlivem precese zemské osy promítá již do souhvězdí Blíženců) a den bude nejdelší, zatímco noc nejkratší. Mimo samotný fakt je letní slunovrat vrcholem přibližně měsíc a půl trvajícího období, kdy se z České republiky dají vyhlížet a pozorovat zvláštní noční oblaka označovaná zkráceně NLC. Slunce během noci neklesá příliš hluboko pod obzor a nasvěcuje prakticky celou noc vysoko položené závoje řídké oblačnosti v mezosféře, které pak zejména za soumraku a při rozbřesku vypadají jako nezvyklé stříbřité pavučiny rozkládající se zpravidla nízko nad severním obzorem.

Noční svítící oblaka nad Minskem v Bělorusku. Autor: Viktar Malyshchyts
Noční svítící oblaka nad Minskem v Bělorusku.
Autor: Viktar Malyshchyts

Fotogenická podívaná

Červnové úkazy si rozhodně vyfotografujte. Nevšední pohled na trojici jasných objektů na stále ještě světlé soumrakové obloze bude dozajista fotogenickým zážitkem. A stejně tak případná noční oblaka, k jejichž spatření a fotografování budeme mít šance přibližně do druhé dekády července. Své fotografické úlovky pak zájemci o zveřejnění mohou zasílat do čtenářské galerie na Astro.cz přes jednoduchý formulář.

Tiskové prohlášení můžete stáhnout ve formátu DOC nebo PDF na této stránce: www.astro.cz/tiskova-prohlaseni.

Karel Halíř
Ředitel Hvězdárny v Rokycanech
mail: halir@hvr.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Druhá půle června plná vzácných úkazů
[2] Začněte vyhlížet noční oblaka
[3] Zašlete svůj snímek do galerie Astro.cz
[4] Tisková porhlášení ČAS



O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: Venuše, Měsíc, Konjuknce, Konjunkce Venuse s Jupiterem, Jupiter, Noční svítící oblaka


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »