Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  V sobotu spatříme seskupení dvou nejjasnějších planet s Měsícem

V sobotu spatříme seskupení dvou nejjasnějších planet s Měsícem

Překrásná konjunkce Venuše, Měsíce a Jupiteru nad vodou.
Autor: Steve Pinker.

V sobotu 20. června 2015 večer,  tedy  jeden  den  před  letním  slunovratem,  nás čeká jedno z nejhezčích seskupení jasných objektů na obloze v průběhu celého letošního roku. Během soumraku a na jeho konci se nad západním obzorem setkají dvě nejjasnější planety - Venuše a Jupiter s  Měsícem. Na pozorování si přitom vystačíme pouhýma očima bez dalekohledu. Působivé uskupení bude na obloze zabírat plochu o průměru kolem 7°. Na jednotlivé objekty je pak dalekohled na pozorování vhodný.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i. číslo 209 ze 17. 6. 2015.

Setkání tří nejjasnějších nočních těles

Nejjasnější z trojice objektů tohoto seskupení je samozřejmě mladý Měsíc. Jeho stále ještě úzký srpek pouhé čtyři dny po novu bude zářit s jasností -9,2 mag a naleznete jej nad západo-jihozápadem již dlouho před 22. hodinou. Za soumraku se bude čím dál více zdát, že je patrná i jeho neosvětlená část. Tento tzv. popelavý svit vzniká rozptylem slunečního světla v zemské atmosféře, která jej posílá k Měsíci a Měsíc jej zase vrací k pozorovatelům na Zemi.

Druhým nejjasnějším objektem formace bude planeta Venuše. V podobě „Večernice“ se představuje  na  večerním nebi  již několik měsíců a v den seskupení tomu budou pouhé dva týdny (6. 6. 2015), co prošla největší východní elongací, tedy úhlově nejdál od Slunce (na obloze 45° východně od naší mateřské hvězdy). V aktuální vzdálenosti 0,6 AU (AU = astronomická jednotka) od Země je mimo Měsíc nejjasnějším objektem večerního nebe o jasnosti -4,29 mag. V průběhu letošního jara se Venuše přibližovala na své dráze kolem Slunce k Zemi a zvětšovala svůj zdánlivý průměr, který ve druhé polovině června dosahuje hodnoty téměř půl obloukové minuty (27,6"). Již v malém dalekohledu si můžeme všimnout velice výrazné fáze planety připomínající Měsíc v první čtvrti.

Nejméně jasným objektem skupiny pak bude paradoxně největší planeta Sluneční soustavy – obří Jupiter s jasností -1,52 mag. Ta se nyní nachází 5,95 AU od Země a její úhlový průměr na obloze je 31,0". I Jupiter je tedy velmi pěkným objektem už pro malé či střední dalekohledy. Planeta, která se na své dráze kolem Slunce již několik měsíců  od  Země  vzdaluje,  prošla  opozicí  se  Sluncem 6. února 2015. Dalekohled nám pomůže v blízkosti největší planety najít i její čtyři Galileovské měsíce. Satelity CallistóEuropa budou v době úkazu východně a na západní straně od kotoučku planety spatříme měsíce Ganymedes.

Konjunkce Jupiteru, Venuše a Měsíce 20. června 2015. Autor: Stellarium, Karel Halíř.
Konjunkce Jupiteru, Venuše a Měsíce 20. června 2015.
Autor: Stellarium, Karel Halíř.

Kdy a odkud pozorovat?

Nejlepším kompromisním časem pozorování bude přibližně 22. hodina SELČ. Slunce v tom čase klesne již 6° pod ideální obzor a bude tak končit tzv. občanský soumrak a začínat soumrak nautický. Obloha sice bude ještě především nad západem, kde planety a Měsíc nalezneme, stále ještě hodně světlá, ale s ohledem na nápadnost objektů nebude obtížné uskupení spatřit. Pro pozorování vyberte místo s dobře odkrytým západním obzorem, ideálně vysoko na kopci nebo alespoň z vyšších pater budov, kde ve výhledu nic neruší.

Letní slunovrat a noční oblaka

Jen den po úkazu, v neděli 21. června, nastává letní slunovrat. Slunce vstupuje v 18:38 SELČ do znamení Raka (které se vlivem precese zemské osy promítá již do souhvězdí Blíženců) a den bude nejdelší, zatímco noc nejkratší. Mimo samotný fakt je letní slunovrat vrcholem přibližně měsíc a půl trvajícího období, kdy se z České republiky dají vyhlížet a pozorovat zvláštní noční oblaka označovaná zkráceně NLC. Slunce během noci neklesá příliš hluboko pod obzor a nasvěcuje prakticky celou noc vysoko položené závoje řídké oblačnosti v mezosféře, které pak zejména za soumraku a při rozbřesku vypadají jako nezvyklé stříbřité pavučiny rozkládající se zpravidla nízko nad severním obzorem.

Noční svítící oblaka nad Minskem v Bělorusku. Autor: Viktar Malyshchyts
Noční svítící oblaka nad Minskem v Bělorusku.
Autor: Viktar Malyshchyts

Fotogenická podívaná

Červnové úkazy si rozhodně vyfotografujte. Nevšední pohled na trojici jasných objektů na stále ještě světlé soumrakové obloze bude dozajista fotogenickým zážitkem. A stejně tak případná noční oblaka, k jejichž spatření a fotografování budeme mít šance přibližně do druhé dekády července. Své fotografické úlovky pak zájemci o zveřejnění mohou zasílat do čtenářské galerie na Astro.cz přes jednoduchý formulář.

Tiskové prohlášení můžete stáhnout ve formátu DOC nebo PDF na této stránce: www.astro.cz/tiskova-prohlaseni.

Karel Halíř
Ředitel Hvězdárny v Rokycanech
mail: halir@hvr.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Druhá půle června plná vzácných úkazů
[2] Začněte vyhlížet noční oblaka
[3] Zašlete svůj snímek do galerie Astro.cz
[4] Tisková porhlášení ČAS



O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: Venuše, Měsíc, Konjuknce, Konjunkce Venuse s Jupiterem, Jupiter, Noční svítící oblaka


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »