Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  V úterý 25. října nastane částečné zatmění Slunce

V úterý 25. října nastane částečné zatmění Slunce

Částečné zatmění Slunce 25. října pozorovatelné z našeho území. Tabulka ukazuje časy a velikosti zatmění pro krajská města České republiky.
Autor: Jan Veselý a Václav Pavlík, Planetum

Kolem poledne v úterý 25. října 2022 se nad územím České republiky odehraje částečné zatmění Slunce. Měsíc při něm zakryje necelou polovinu průměru slunečního disku. Celý úkaz potrvá více jak dvě hodiny a pozorovat jej bude možné přes bezpečný filtr pouhýma očima. Zatmění bude největší nad naším územím až do roku 2026. Mnoho českých hvězdáren a astronomických spolků připravuje mimořádná pozorování úkazu.

Zatmění Slunce vzniká v momentě, kdy se Měsíc ve fázi novu ocitne na přímce mezi Sluncem a Zemí a při pohledu ze Země zakryje sluneční disk nebo jeho část. V případě, že Měsíc zakryje celé Slunce, hovoříme o úplném zatmění Slunce a při jeho pozorování jsme svědky doslova dech beroucího představení. Speciální případ nastává tehdy, je-li Měsíc v době zatmění na své výstředné dráze kolem Země od naší planety dál, je na obloze úhlově menší a Slunce tedy nezakryje po celé ploše – pak pozorujeme tzv. prstencové zatmění Slunce. V obou případech je zatmění pozorovatelné pouze v úzkém pásu na Zemi, kde se velkou rychlostí pohybuje měsíční stín. Na velké ploše mimo tento pás je pak zatmění pozorovatelné jako částečné a zákryt Slunce je tím větší, čím blíže se pozorovatel nachází k pásu úplného či prstencového zatmění.

Měsíc se 25. října ve 12:48 SELČ (tedy aktuálně platného času) ocitá v novu. Protože tentokrát stín Měsíce, který sluneční zatmění způsobuje, Zemi mine, bude toto zatmění pouze částečné. To bude viditelné z části Evropy, severovýchodní Afriky a Asie. U nás toto zatmění uvidíme kolem poledne s maximální fází přibližně 0,43 - Měsíc se tedy zakousne do Slunce skoro do poloviny, ale procento zakrytého povrchu Slunce bude výrazně menší. Zatmění se u nás odehraje asi 25 stupňů vysoko nad jihovýchodem až jihem.

Na 50. stupni severní šířky a 15. stupni východní délky (u města Kouřim na Kolínsku) se Měsíc dotkne slunečního kotouče v 11:13 SELČ. Maximální fáze zatmění nastane ve 12:17 a zatmění skončí ve 13:23. Bude tedy trvat 2 hodiny a 10 minut. Měsíc se zanoří do 42 % průměru slunečního disku (max. fáze zatmění) a bude zakryto 30 % viditelného povrchu Slunce.

Průběh úkazu na území České republiky

Liší se v minutách a také v procentech zakrytého slunečního průměru (časy jsou v SELČ, teda aktuálně používaném čase):

Karlovy Vary – začátek 11:11, střed 12:14, konec 13:19, délka 2 h 7 min, max. fáze 40 %
České Budějovice – začátek 11:14, střed 12:17, konec 13:22, délka 2 h 9 min, max. fáze 40 %
Liberec – začátek 11:12, střed 12:17, konec 13:23, délka 2 h 11 min, max. fáze 43 %
Praha – začátek 11:12:35, střed 12:16:41, konec 13:22:04, délka 2 h 10 min, max. fáze 42 %
Ostrava – začátek 11:14:34, střed 12:21:43, konec 13:29:44, délka 2 h 15 min, max. fáze 46 %
Brno – začátek 11:14:30, střed 12:20:09, konec 13:26:52, délka 2 h 12 min, max. fáze 43 %

Při pozorování slunečního zatmění je třeba dbát na bezpečnost. Nezakrytá část Slunce bude stále dost intenzivním zdrojem světla a bez použití vhodných pomůcek může při přímém pozorování hrozit trvalé poškození zraku. Doporučujeme použít speciální brýle pro pozorování zatmění, které jsou k dostání na hvězdárnách, folii Baader AstroSolar k zakoupení například u firmy SUPRA (www.supra-dalekohledy.cz/clanky/pozorovani-slunce/), případně svářečský filtr stupně 13 a vyššího. Více o bezpečném pozorování Slunce očima i dalekohledem na https://www.astro.cz/na-obloze/slunce/bezpecnost-pri-pozorovani-slunce.html.  

Pro plný zážitek z pozorování doporučujeme navštívit některou z hvězdáren. České hvězdárny i různé astronomické spolky po celé republice budou pořádat mimořádná pozorování úkazu. Otevřeno pro školy a veřejnost bude mít i ondřejovská hvězdárna Astronomického ústavu AV ČR. Přehled najdete na https://www.astro.cz/na-obloze/slunce/zatmeni-slunce/zatmeni-slunce-v-letech-2021-2030/castecne-zatmeni-slunce-25-rijna-2022.html#akcecr.

Poslední u nás pozorovatelné částečné zatmění Slunce proběhlo 10. června 2021 – šlo o menší částečné zatmění, při němž Měsíc ukrojil přibližně 17 procent průměru slunečního kotouče. Nejbližší další zatmění Slunce z našeho území uvidíme 29. března 2025 a bude opět částečné.

Mnohem vzácnější je úplné zatmění Slunce. Nejbližší u nás proběhne 7. října 2135. Naposledy bylo v Evropě možné pozorovat úplné zatmění v roce 1999, kdy pás totality protnul prakticky celý náš kontinent (v ČR bylo vidět ale pořád jen jako částečné). Poměrně jedinečné období nastane ve Španělsku v letech 2026–2028. V srpnu 2026 tam nastane úplné zatmění Slunce ve večerních hodinách, 2. srpna 2027 později ráno na jihu země a 26. ledna 2028 nastane prstencové zatmění, které při západu Slunce spatří opět obyvatelé Španělska. První dvě budou viditelná v ČR jako částečná. Pozoruhodné bude zatmění 12. srpna 2026, které u nás nízko nad západním obzorem dosáhne velikosti téměř 90 %.


Pavel Suchan
Česká astronomická společnost a Astronomický ústav Akademie věd ČR
suchan@astro.cz, 737 322 815

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové prohlášení (PDF)
[2] Tiskové prohlášení (DOC)
[3] Vše o tomto zatmění, rozcestník, akce hvězdáren pro veřejnost, průběh zatmění
[4] Zatmění Slunce v letech 2021–2030 u nás a ve světě



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Tiskové prohlášení, Částečné zatmění Slunce 25. 10. 2022


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »