Večerní dubnovou oblohu zdobí dvě planety

Spatřit planetu Merkur je poměrně obtížné. Obíhá totiž velmi blízko u Slunce a tudíž ji lze pozorovat jen v těch okamžicích, kdy se nachází na obloze úhlově nejdál od oslnivého slunečního kotouče, a to buďto východně (je vidět večer po západu Slunce, neboť zapadá až 2 hodiny po Slunci), nebo západně (tehdy vychází na ranní obloze dříve než Slunce). V dubnu navíc rovina ekliptiky (tedy rovina, na které pozorujeme většinu těles Sluneční soustavy) svírá největší úhel s obzorem, takže planetu budeme moci pozorovat na její poměry docela vysoko nad obzorem (na soumrakem již nerušené obloze bude až 16° vysoko).

Merkur je přibližně do 14. dubna pozorovatelný jen obtížně. Po západu Slunce se jeví jako v soumraku nevýrazná, byť poměrně jasná hvězda. Jako planetu ji odhalí až dalekohled, který ukáže jeho fázi podobnou Měsíci po první čtvrti. Ve 20:30 SELČ jej toho dne nalezneme asi 8° nad západním obzorem v souhvězdí Berana. Mimořádnou podívanou pak představí seskupení Merkuru, úzkého měsíčního srpku a Plejád (očima pozorovatelná otevřená hvězdokupa), ke kterému dojde 26. dubna. Pokud bude jasno, vyhledejte toho dne místo s odkrytým západním obzorem a kolem 20:50 SELČ by již neměl být sebemenší problém úkaz pozorovat. Merkur v té době bude mít 0,3 magnitudy a bude tedy v blízkosti Měsíce tím nejjasnějším objektem (od Měsíce bude ležet jakoby dole, a to necelé 2°). K Plejádám se Merkur přiblíží ještě více v dalších dnech a od centra kupy jej bude dělit 30. dubna jen 1,2°. Jeho fáze se bude čím dál více podobat Měsíci krátce po novu (úzký srpek) a v dalekohledech bude úhlově den ode dne větší (neboť se bude přibližovat k Zemi). V záři večerního Slunce se pak ztratí v první dekádě května a znovu jej spatříme až v říjnu na ranní obloze.

Pozorování Saturnu už není tak dramatické. Planeta leží v souhvězdí Lva a je proto v dubnu pozorovatelná ještě dlouho po západu Slunce. Doporučujeme použít dalekohled, nebo navštívit nejbližší hvězdárnu, která má otevřeno pro veřejnost i po 21. hodině (tehdy už je dostatečná tma), neboť při pozorování už menšími přístroji lze u planety pozorovat mimořádně tenké prstence. Celou scenérii pak ve větších přístrojích doplní rodina nejjasnějších Saturnových měsíců. Planetu bude možné pozorovat na večerní obloze přibližně až do konce července, kdy se ztratí na denním nebi. Více se dozvíte v dohledné době v připravovaném tiskovém prohlášení ČAS.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdářská ročenka 2009, P. Příhoda a kol, HaP Praha v koedici s AVČR, 2008
[2] Nebe ovládá Saturn
[3] ČAM za březen 2009: Saturn a měsíce