Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Večerní dubnovou oblohu zdobí dvě planety

Večerní dubnovou oblohu zdobí dvě planety

Večerní planety v roce 2005. Autor: Jimmy Westlake
Večerní planety v roce 2005.
Autor: Jimmy Westlake
Na večerní obloze po západu Slunce budeme moci v dubnu obdivovat hned dvě planety Sluneční soustavy. Jakmile Slunce zmizí za obzorem, objeví se na západě za soumraku Merkur. Jeho pozorovací podmínky budou v tomto roce vůbec nejlepší. Druhou planetou je stále více obdivovaný Saturn, kterého najdeme na jihovýchodní části oblohy v souhvězdí Lva.

Merkur
Merkur
Spatřit planetu Merkur je poměrně obtížné. Obíhá totiž velmi blízko u Slunce a tudíž ji lze pozorovat jen v těch okamžicích, kdy se nachází na obloze úhlově nejdál od oslnivého slunečního kotouče, a to buďto východně (je vidět večer po západu Slunce, neboť zapadá až 2 hodiny po Slunci), nebo západně (tehdy vychází na ranní obloze dříve než Slunce). V dubnu navíc rovina ekliptiky (tedy rovina, na které pozorujeme většinu těles Sluneční soustavy) svírá největší úhel s obzorem, takže planetu budeme moci pozorovat na její poměry docela vysoko nad obzorem (na soumrakem již nerušené obloze bude až 16° vysoko).

Merkur je přibližně do 14. dubna pozorovatelný jen obtížně. Po západu Slunce se jeví jako v soumraku nevýrazná, byť poměrně jasná hvězda. Jako planetu ji odhalí až dalekohled, který ukáže jeho fázi podobnou Měsíci po první čtvrti. Ve 20:30 SELČ jej toho dne nalezneme asi 8° nad západním obzorem v souhvězdí Berana. Mimořádnou podívanou pak představí seskupení Merkuru, úzkého měsíčního srpku a Plejád (očima pozorovatelná otevřená hvězdokupa), ke kterému dojde 26. dubna. Pokud bude jasno, vyhledejte toho dne místo s odkrytým západním obzorem a kolem 20:50 SELČ by již neměl být sebemenší problém úkaz pozorovat. Merkur v té době bude mít 0,3 magnitudy a bude tedy v blízkosti Měsíce tím nejjasnějším objektem (od Měsíce bude ležet jakoby dole, a to necelé 2°). K Plejádám se Merkur přiblíží ještě více v dalších dnech a od centra kupy jej bude dělit 30. dubna jen 1,2°. Jeho fáze se bude čím dál více podobat Měsíci krátce po novu (úzký srpek) a v dalekohledech bude úhlově den ode dne větší (neboť se bude přibližovat k Zemi). V záři večerního Slunce se pak ztratí v první dekádě května a znovu jej spatříme až v říjnu na ranní obloze.

Saturn naklání prstence. Autor: Efrain Morales Rivea
Saturn naklání prstence.
Autor: Efrain Morales Rivea
Pozorování Saturnu už není tak dramatické. Planeta leží v souhvězdí Lva a je proto v dubnu pozorovatelná ještě dlouho po západu Slunce. Doporučujeme použít dalekohled, nebo navštívit nejbližší hvězdárnu, která má otevřeno pro veřejnost i po 21. hodině (tehdy už je dostatečná tma), neboť při pozorování už menšími přístroji lze u planety pozorovat mimořádně tenké prstence. Celou scenérii pak ve větších přístrojích doplní rodina nejjasnějších Saturnových měsíců. Planetu bude možné pozorovat na večerní obloze přibližně až do konce července, kdy se ztratí na denním nebi. Více se dozvíte v dohledné době v připravovaném tiskovém prohlášení ČAS.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdářská ročenka 2009, P. Příhoda a kol, HaP Praha v koedici s AVČR, 2008
[2] Nebe ovládá Saturn
[3] ČAM za březen 2009: Saturn a měsíce




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



38. vesmírný týden 2025

38. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 9. do 21. 9. 2025. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je na ranní obloze. V pátek 19. 9. odpoledne zakryje na denní obloze Venuši. Saturn je vidět celou noc, další planety ráno. Slunce je poměrně klidné. Kromě zjasňující komety Lemmon na ranní obloze se objevila na jižním nebi blízko Slunci ještě další kometa SWAN. Aleš Svoboda pokračuje ve výcviku a píše o tom na Kosmonautix.cz. V USA se stále obtížně rodí rozpočet NASA na další rok. Vědci možná i proto oznámili unikátní objev zatím nejnadějnějších stop na Marsu, které by mohly souviset s dávným životem. K ISS se má vydat nová, prodloužená verze nákladní lodi Cygnus, verze XL. Uplynulo 95 let od narození významného astronauta Thomase Stafforda.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Úplné zatmění Měsíce 2025

Koláž snímků z průběhu zatmění Měsíce pohledem malého refraktoru.

Další informace »