Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Vědci mají přesnější data o přilétající kometě Tsuchinshan–ATLAS

Vědci mají přesnější data o přilétající kometě Tsuchinshan–ATLAS

Aktuální snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) pořízený ráno 24. 9. 2024 z Argentiny pomocí dalekohledu FRAM na Observatoři Pierra Augera. Barevný snímek vznikl složením tří snímků, které byly pořízeny třemi různými barevnými filtry.
Autor: Martin Mašek/Fyzikální ústav AV ČR

Vědci zlepšili odhad pozorovatelnosti nové komety C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS). Podle jejich propočtů bude nejvíce viditelná ve druhé polovině letošního října. Kometu objevila 22. února 2023 jihoafrická observatoř systému ATLAS. Nezávisle na tom ji 9. ledna 2023 zaregistrovala i data čínské observatoře Tsuchinshan (v překladu Purpurová hora).

Již brzy po objevu bylo vědcům jasné, že se kometa C/2023 A3 může zařadit do rodiny „velkých komet“. Existovala ale i jistá šance, že by mohla poblíž Slunce zaniknout a nebyla by viditelná vůbec.

Joseph N. Marcus ze St. Luis v USA zveřejnil 10. září letošního roku v elektronickém telegramu č. 5445 Mezinárodní astronomické unie propočty, podle kterých by mohla kometa dodatečně zjasnit vlivem „dopředného rozptylu“ při velkém fázovém úhlu. Tento efekt lze přirovnat ke zjasnění světlometů protijedoucího auta v mlze. Díky tomu by mohla být kometa výrazně jasnější, než předpověď původně uváděla. Efekt ale nastává pouze u prachových částic a projevuje se ve větší míře jen u komet s velkým poměrem prachu k plynu v jejich atmosféře.

Obsah prachu v kometě

Aby vědci zjistili, jak moc je tato kometa prachová, pozoroval ji Martin Mašek z Fyzikálního ústavu AV ČR pomocí robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. Pozorování potvrdilo značný prachový obsah, a tedy i správnost Marcusovy předpovědi. Z posledních pozorování zároveň vyplývá, že zánik komety je krajně nepravděpodobný. Vědci tak předvídají, že kometa bude poměrně jasně viditelná.

„Zda splní parametry ‚velké komety‘ nelze s jistotou říct, protože by musela být pohodlně viditelná okem, včetně alespoň 10° dlouhého ohonu, i na nikoli úplně tmavé obloze. Poslední kometou, která tyto parametry na naší obloze splnila, byla v roce 1997 kometa C/1995 O1 (Hale-Bopp),“ upřesňuje Jakub Černý ze Společnosti pro meziplanetární hmotu.

Dvě období pozorovatelnosti

Podle předpovězené jasnosti, včetně zahrnutí efektu dopředného rozptylu, lidé budou moci pozorovat kometu ve dvou obdobích. V prvních sedmi dnech října bude C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS) jen nízko nad obzorem před východem Slunce; přibližně v 6:30 SELČ se bude nacházet v podobné poloze a jasnosti, za jakých lze pozorovat planetu Merkur. Měla by postupně zjasňovat z 2 mag 1. října až k -1 mag dne 7. října. K pozorování komety za těchto podmínek pomůže dobrý výhled na východní obzor, čistý obzor bez mlhy a vzdálené oblačnosti. Vyšší nadmořská výška je výhodou. Devátého října dosáhne maximální jasnosti, přibližně jako planeta Venuše. V této době však bude jen několik stupňů od Slunce a nebude pozorovatelná.

Na přehledové mapce vidíme vpravo část Velké medvědice, obrazec Velkého vozu, jeho oj ukazuje na jasnou hvězdu Arkturus v souhvězdí Pastýře a od něj vlevo dolů se bude na večerní obloze kolem poloviny října 2024 promítat kometa C/2023 A3. Autor: Jakub Černý
Na přehledové mapce vidíme vpravo část Velké medvědice, obrazec Velkého vozu, jeho oj ukazuje na jasnou hvězdu Arkturus v souhvězdí Pastýře a od něj vlevo dolů se bude na večerní obloze kolem poloviny října 2024 promítat kometa C/2023 A3.
Autor: Jakub Černý

Mnohem příznivější pro pozorování komety bude další období. Kometa se postupně bude vzdalovat od Slunce a okolo 11. října se objeví na večerní obloze za soumraku, kde by kolem 19:00 SELČ mohla mít zápornou jasnost (tzn., že bude velmi jasná) a poměrně jasný ohon. Každým dnem se bude na noční oblohu dostávat stále výš. Dvanáctého října bude Zemi nejblíže. Lidé ji budou moci pozorovat vlevo od Arctura, jasné hvězdy, kterou snadno najdou, protože k ní míří zahnutá oj Velkého vozu (ocas Velké Medvědice), viz přiložená mapka. Jasnost komety bude klesat, ovšem viditelnost ohonu by se mohla zlepšovat. Období hlavní viditelnosti bude trvat zhruba do 20. října, po kterém zeslábne z dosahu pouhého oka.

Na detailnější mapce vidíme polohu komety den po dni v souhvězdí hlavy Hada a Hadonoše. Jasný Arkturus z Pastýře je u pravého kraje mapky. Autor: Jakub Černý
Na detailnější mapce vidíme polohu komety den po dni v souhvězdí hlavy Hada a Hadonoše. Jasný Arkturus z Pastýře je u pravého kraje mapky.
Autor: Jakub Černý

Více informací:

Jakub Černý
Společnost pro meziplanetární hmotu (při České astronomické společnosti)
+420 774 721 260
kaos@kommet.cz

Petra Köppl
Fyzikální ústav AV ČR
+420 702 206 680
koppl@fzu.cz

Pavel Suchan
Astronomický ústav AV ČR
+420 737 322 815
suchan@astro.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tisková zpráva Fyzikálního ústavu AV ČR



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan–ATLAS), 2023 A3


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »