Velká sluneční skvrna

Dne 25. dubna 2005 se na okraji slunečního disku objevila mimořádně velká sluneční skvrna. Tato skvrna, která se zatím zvětšila 3krát a má velmi dynamický vývoj, má označení 756 a její průměr odpovídá asi 5 průměrům Země (tj. více než 50.000 km). Snímek sluneční fotosféry pořídila sonda SOHO 29. dubna 2005 v 00:00 UT (02:00 SELČ).

Tato sluneční skvrna je dostatečně veliká, abychom ji mohli pozorovat "pouhým" okem. Proto neváhejte, vezměte svářečský filtr nebo brýle, které jste používali při zatmění Slunce a pohlédněte k mraky nezastíněnému Slunci. A na slunečním kotoučku uvidíte malou "pihu", která zdobí jinak téměř čisté Slunce.

V čínských kronikách se objevují záznamy o pozorování skvrn pouhým okem od roku 28 př.n.l., první zmínky o tomto způsobu pozorování existují z roku 350 př.n.l.

Zdroj: www.spaceweather.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí

O autorovi

Miroslava Hromadová

členka České astronomické společnosti

Další články autora (212)

Krátké novinky

24.04.2026 05:00 Josef Chlachula

Téma - Statistika vesmíru

Časopis ČSU Statistika & My 2026/4 přináší řadu zajímavých článků z astronomie a kosmonautiky včetně rozhovoru s předsedkyní ČASu Soňou Ehlerovou.

23.04.2026 20:34 Martin Gembec

Kometa C/2025 R3 v koronografu SOHO

V zorném poli koronografu LASCO C3 už je vidět kometa C/2025 R3 (PanSTARRS). Ta nyní projde jakoby mezi Sluncem a Zemí ve vzdálenosti přibližně poloviny cesty ke Slunci, tedy 75 mil. km. Můžeme očekávat, že uvidíme její pěkný iontový ohon. Aktuální snímek zde: https://soho.nascom.nasa.gov/data/realtime/c3/512/

08.04.2026 14:40 Martin Gembec

Neobvyklý zákryt Slunce z Artemis II

Posádka mise Artemis II posílá na Zemi unikátní snímky Země i Měsíce. Jeden z nejpozoruhodnějších je zvláštní zatmění, kdy Měsíc zakryl Slunce, ale srpek Země ležící vlevo mimo záběr osvětlil část jeho povrchu. Vpravo od Měsíce je vidět tři planety, které jsou úhlově blízko Slunci. Saturn, Mars a Merkur (jasnější tečky).

Fotografie z mise najdete v odkazu na Flickr, po rozkliknutí novinky uvidíte zmiňovaný záběr Měsíce.

09.02.2026 12:00 Soňa Ehlerová

Chat s astronomkou 2026

V rámci Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě (11.2.) pořádají astronomky Astronomického ústavu Akademie věd České republiky Chat s astronomkou.

03.02.2026 10:30 Martin Gembec

Mise Artemis II v únoru neodstartuje

Test WDR, plnění rakety SLS pohonnými látkami, v noci na 3. února ukázal, že jsou tam ještě příliš veliké úniky vodíku, které se nestihnou napravit. NASA administrátor Jared Issacman proto 3. 2. ráno našeho času potvrdil, že se směřuje k březnovým startovním oknům. Ta začínají v noci z 6. na 7. 3. a další možnosti jsou 8., 9., 10. a 12. 3. nad ránem v SEČ. Je třeba připomenout, že NASA jde v první řadě o bezpečnost, ne o to, že by nedokázali raketu natankovat. Kapalný vodík je zkrátka vždy problém, pokud jde o jeho úniky. Zdroj: https://www.nasa.gov/blogs/artemis/

více novinek »

Otestujte své znalosti

Pro nenasytné dychtivce...

Keplerovo muzeum

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »