Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Venuše, Plejády, kometa a zvířetníkové světlo

Venuše, Plejády, kometa a zvířetníkové světlo

Polovina dubna nabízí zajímavé astronomické divadlo již po západu Slunce. Jakmile totiž naše mateřská hvězda zapadne, můžeme být svědky oslnivého jasu planety Venuše poblíž hvězdokupy Plejády a za lepších podmínek uvidíme zvířetníkové světlo a dalekohledy Enckeovu kometu.

Dnes večer dojde k zajímavému astronomickému setkání na obloze - planeta Venuše bude procházet necelé 2 stupně jižně od otevřené hvězdokupy M45 - Plejády v souhvězdí Býka. Venuše je v současnosti nejjasnější objekt na večerní obloze a leží ve vzdálenosti asi 107 milionů km od Země. Její průměr je jen o něco menší než ten zemský. Oproti tomu již okem pozorovatelná hvězdokupa je nepoměrně dále - leží asi 380 světelných let daleko od Země a průměr kupy se odhaduje na 20 světelných let. Někteří lidé ji dokonce nazývají Malým vozem, ovšem tento název patří zcela jinému uskupení hvězd - souhvězdí severního zemského pólu, jehož oficiální název je Malá medvědice (latinsky Ursa minor).

Pro zajímavost - naposledy k pozorovatelnému přiblížení Venuše k Plejádám došlo 3. dubna roku 2004, tedy před více jak 3 lety. Tehdy byla Venuše v Plejádách, dnes je bude pouze míjet (zde si můžete prohlédnout obrázek z roku 2004 a zde je snímek z letošního přiblížení).

Zároveň právě nyní nastávají nejlepší podmínky pro pozorování Enckeovy komety v tomto roce. Jde o kometu s nejmenší známou periodou oběhu kolem Slunce - pouze 3,3 roku (více o kometě zde). Byť má kometa již asi 9,5 magnitudy (objekt pro větší triedry), leží téměř na ekliptice, a to v souhvězdí Berana (zhruba mezi Sluncem a Venuši). Pro astronomy je zajímavá tím, že pravděpodobně právě z ní pochází úštěpek hmoty, který způsobil v roce 1908 škody nad Tunguzkou v Rusku jako "Tunguzký meteorit".Ty, co se vydají hledat kometu do hor, může překvapit i "parazitní" zvířetníkové (nebo též zodiakální) světlo. Jedná se o nazlátlý kužel slabého světla, které je u obzoru největší a s větší výškou nad obzorem slábne (někde nad Plejádami). Zvířetníkové se nejmenuje proto, že by mělo souvislost se zemskou faunou, ale pro svou polohu na obloze - prochází totiž znameními zvěrokruhu. Jde o odražené sluneční světlo o meziplanetární hmotu a od nás jej můžeme pozorovat v obdobích rovnodennosti (na jaře po západu Slunce, na podzim před východem Slunce). Pro Enckeovu kometu je tedy jedinou výhodou to, že Měsíc je právě v tomto období krátce před novem. Kometa však nabídne jednu podívanou, a to od 26. do 30. dubna 2007, kdy proletí v zorném poli korónografu LASCO C3 družice SOHO. Pro spatření zvířetníkového světla i komety je zapotřebí odkrytý a pouličním osvětlením nerušený západní obzor (nejlépe někde v horách).

Mapka pro vyhledání Venuše zde. Více o Enckeově kometě zde. Aktuální snímky z družice SOHO zde.




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní mléčná dráha během novoluní v Beranu s božími muky

Další informace »