Venuše, Plejády, kometa a zvířetníkové světlo
Polovina dubna nabízí zajímavé astronomické divadlo již po západu Slunce. Jakmile totiž naše mateřská hvězda zapadne, můžeme být svědky oslnivého jasu planety Venuše poblíž hvězdokupy Plejády a za lepších podmínek uvidíme zvířetníkové světlo a dalekohledy Enckeovu kometu.
Dnes večer dojde k zajímavému astronomickému setkání na obloze - planeta Venuše bude procházet necelé 2 stupně jižně od otevřené hvězdokupy M45 - Plejády v souhvězdí Býka. Venuše je v současnosti nejjasnější objekt na večerní obloze a leží ve vzdálenosti asi 107 milionů km od Země. Její průměr je jen o něco menší než ten zemský. Oproti tomu již okem pozorovatelná hvězdokupa je nepoměrně dále - leží asi 380 světelných let daleko od Země a průměr kupy se odhaduje na 20 světelných let. Někteří lidé ji dokonce nazývají Malým vozem, ovšem tento název patří zcela jinému uskupení hvězd - souhvězdí severního zemského pólu, jehož oficiální název je Malá medvědice (latinsky Ursa minor).
Pro zajímavost - naposledy k pozorovatelnému přiblížení Venuše k Plejádám došlo 3. dubna roku 2004, tedy před více jak 3 lety. Tehdy byla Venuše v Plejádách, dnes je bude pouze míjet (zde si můžete prohlédnout obrázek z roku 2004 a zde je snímek z letošního přiblížení).
Zároveň právě nyní nastávají nejlepší podmínky pro pozorování Enckeovy komety v tomto roce. Jde o kometu s nejmenší známou periodou oběhu kolem Slunce - pouze 3,3 roku (více o kometě zde). Byť má kometa již asi 9,5 magnitudy (objekt pro větší triedry), leží téměř na ekliptice, a to v souhvězdí Berana (zhruba mezi Sluncem a Venuši). Pro astronomy je zajímavá tím, že pravděpodobně právě z ní pochází úštěpek hmoty, který způsobil v roce 1908 škody nad Tunguzkou v Rusku jako "Tunguzký meteorit".Ty, co se vydají hledat kometu do hor, může překvapit i "parazitní" zvířetníkové (nebo též zodiakální) světlo. Jedná se o nazlátlý kužel slabého světla, které je u obzoru největší a s větší výškou nad obzorem slábne (někde nad Plejádami). Zvířetníkové se nejmenuje proto, že by mělo souvislost se zemskou faunou, ale pro svou polohu na obloze - prochází totiž znameními zvěrokruhu. Jde o odražené sluneční světlo o meziplanetární hmotu a od nás jej můžeme pozorovat v obdobích rovnodennosti (na jaře po západu Slunce, na podzim před východem Slunce). Pro Enckeovu kometu je tedy jedinou výhodou to, že Měsíc je právě v tomto období krátce před novem. Kometa však nabídne jednu podívanou, a to od 26. do 30. dubna 2007, kdy proletí v zorném poli korónografu LASCO C3 družice SOHO. Pro spatření zvířetníkového světla i komety je zapotřebí odkrytý a pouličním osvětlením nerušený západní obzor (nejlépe někde v horách).
Mapka pro vyhledání Venuše zde. Více o Enckeově kometě zde. Aktuální snímky z družice SOHO zde.
O autorovi
Petr Horálek
Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.
