Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Viděli jste Jasný bolid 8. dubna večer? Přinášíme podrobnosti

Viděli jste Jasný bolid 8. dubna večer? Přinášíme podrobnosti

Výřez z celooblohového snímku bolidu z 8. dubna 2018 pořízeného automatickou digitální bolidovou kamerou české bolidové sítě na rakouské stanici Martinsberg. Světlé pozadí oblohy je způsobeno soumrakem
Autor: Astronomický ústav AV ČR.

Z hlediska popsání a objasnění tohoto vzácného přírodního úkazu je důležité, že byl zaznamenán prakticky všemi přístroji Evropské bolidové sítě, které jsou pro tento účel určené a jsou umístěné na 17 stanicích Evropské bolidové sítě, které leží především na území České republiky (14), ale také na Slovensku (2) a Rakousku (1). Díky těmto záznamům bylo možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předchozí dráhu ve Sluneční soustavě a dokonce i složení a strukturu původního tělesa (meteoroidu). A to vše i přesto, že jeho dráha v atmosféře byla daleko nad JZ Maďarskem a Chorvatskem a nejbližší naše kamery byly od bolidu vzdáleny 250 – 300 km.

ento bolid byl i přes velkou vzdálenost velmi dobře fotograficky zachycen automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami především na jižních stanicích v rakouském Martinsbergu a u nás v Kuchařovicích, Kunžaku a Veselí nad Moravou. Tyto stanice jsou součástí Evropské bolidové sítě, která pokrývá území střední Evropy a jejíž centrum je v Astronomickém ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově.

Na přiloženém obrázku (nahoře) je pohled na celou světelnou dráhu bolidu, jak ho zaznamenala kamera na rakouské stanici Martinsberg. Bolid letěl nízko nad JZ obzorem na ještě ne zcela temné obloze. Přerušování světelné stopy bolidu (16krát za sekundu) je způsobeno elektronickou clonou a umožňuje nám určit rychlost bolidu a její změnu (brždění) po celé jeho světelné dráze v atmosféře. Kromě fotografických záznamů v přímém světle se nám podařilo zaznamenat videokamerami z Kunžaku také spektrum bolidu, což nám poskytuje základní informace o složení původního meteoroidu.

Fragmentaci tělesa během jeho relativně dlouhého průletu atmosférou se nám podařilo zaznamenat rychlonaváděcím systémem taktéž za stanice Kunžak. Z fotografických záznamů z výše uvedených čtyř stanic nejlépe položených vzhledem ke dráze bolidu se nám i přes jeho velkou vzdálenost podařilo určit všechny parametry jeho průletu atmosférou s vysokou přesností a spolehlivostí. Navíc přesný průběh svícení bolidu byl zaznamenán velmi rychlými fotometry (jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu), které jsou taktéž součástí našich kamer na všech našich stanicích.

Co se tedy přesně odehrálo?

Přesně v 20 hodin 47 minut a 34 sekund středoevropského letního času vstoupil do zemské atmosféry relativně velký meteoroid o hmotnosti přibližně 80 kilogramů a začal svítit ve výšce necelých 90 km nad nejzápadnější částí maďarského jezera Balaton (viz obrázek níže).  Těleso se na začátku pohybovalo relativně malou rychlostí 16.5 km/s  a světelnou dráhu dlouhou 125 km a skloněnou k zemskému povrchu necelých 30 stupňů uletělo za přibližně 8 sekund. Během letu bolid dosáhl jasnosti srovnatelné s jasností Měsíce v úplňku a pohasl relativně nízko, necelých 27 km vysoko východně od města Ludbreg již na území Chorvatska.

Průmět atmosférické dráhy bolidu z 8. dubna 2018 na zemský povrch (žlutá šipka). Skutečná délka vyfotografované atmosférické dráhy je 125 km a bolid jí uletěl přibližně za 8 sekund. Autor: Google/AsÚ AV ČR.
Průmět atmosférické dráhy bolidu z 8. dubna 2018 na zemský povrch (žlutá šipka). Skutečná délka vyfotografované atmosférické dráhy je 125 km a bolid jí uletěl přibližně za 8 sekund.
Autor: Google/AsÚ AV ČR.

Během letu se rozpadal a velká většina jeho hmoty se během průletu spotřebovala. Přesto však zlomek jeho původní hmotnosti mohl dopadnout na zemský povrch ve formě menšího počtu malých meteoritů výhradně již na území Chorvatska. Před srážkou se Zemí tento úlomek meziplanetární hmoty (meteoroid) o velikosti většího balvanu obíhal Slunce po velmi málo výstředné dráze, která se jen málo lišila od dráhy zemské. Jednalo se původem o malou část asteroidu pocházejícího pravděpodobně z vnitřní části hlavního pásu planetek.

Kontakty a další informace:

Dr. Pavel Spurný
Astronomický ústav AV ČR, vedoucí bolidové sítě
Email: pavel.spurny@asu.cas.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Významné bolidy zachycené Evropskou bolidovou sítí
[2] Formuláře na hlášení jasných bolidů Astronomického ústavu AV ČR

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Spurný

Pavel Spurný

Pavel Spurný (* 22. ledna 1958, Dačice) je český astronom, pracovník Astronomického ústavu Akademie věd České republiky v Ondřejově. Zabývá se výzkumem meziplanetární hmoty – je světově uznávaným odborníkem na meteory. Je hlavním koordinátorem bolidové sítě pro sledování meteorů v Evropě a rovněž se staral o podobnou síť v západní Austrálii. Více o autorovi.

Štítky: Evropská bolidová síť, Bolid, Bolid 8. dubna 2018


43. vesmírný týden 2019

43. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 21. 10. do 27. 10. 2019. V neděli se vrací Středoevropský čas. Měsíc mění fázi od poslední čtvrti k novu. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je rekordně nízká. Proběhl první čistě ženský výstup do volného kosmu z paluby ISS. Před 50 lety se narodil čínský amatérský astronom, který je spoluobjevitelem komety Ikeya-Zhang, jež nás potěšila na jaře 2002.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíční momentka

Neni co dodat :-)

Další informace »