Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Vyhlížejte měsíční kruhy

Vyhlížejte měsíční kruhy

Halo kolem Měsíce 22. ledna 2013. Autor: Brian Larmay.
Halo kolem Měsíce 22. ledna 2013.
Autor: Brian Larmay.
V zimním období, zejména při vysokých lednových a únorových úplňcích se může člověk za skoro jasného počasí nabažit neobvyklými atmosférickými jevy. Jde o tzv. halové jevy. Často se vyskytují za vhodného počasí i u Slunce; zejména pak na horách, když českou kotlinu okupuje inverze a jen nad ní je obloha téměř bez obláčku. Ovšem jen téměř - jak kolem Slunce, tak právě i u Měsíce musí být určitý typ řídké oblačnosti, na kterém majestátný obrazec vzniká.

Právě tento víkend, kdy má udeřit nejsilnější lednová zima, bude rovněž příležitost pro vyhlížení tzv. halového kruhu kolem Měsíce. Měsíc se totiž v neděli 27. ledna ocitá v úplňku, noci by mohly být poměrně jasné a "vadit" by na nich měly hlavně řídké závoje tzv. cirrů. To jsou oblaka ležící ve výšce okolo 11 km nad zemí a tvoří je pravidelné šestihranné ledové krystalky.

Pokud vrstvou této oblačnosti prochází světlo vzdálenejšího jasného tělesa - Slunce či Měsíce ve dnech kolem úplňku - světlo se na krystalkách láme a rovněž rozkládá na jednotlivé barvy. Výsledkem je, že kolem Měsíce (Slunce) se najednou rozprostře krásný kruh v úhlové vzdálenosti 22° (tedy asi 44 měsíčních úplňků) na všechny strany od luny. Při velké intenzitě je obruč zbarvená do červena zevnitř (červená se láme nejvíce) a do modra z vnějšku. Kruh je zevniř poměrně ostře ohraničen, zatímco vnější okraj tmavně plynule. Nalevo a napravo od Měsíce rovněž mohou ležet jakási kuželovitá barevná zjasnění, kterým se říká boční Měsíc (boční Slunce). V příhodných chvílích - za výskytu dalších atmosférických podmínek - se objeví i jiné jevy jako opačně orientované oblouky, sloupy. Halový kruh je ale takový nejběžnější a nejlépe pozorovatelný jev.

Halových jevů je celá škála a vyšlo by to v podstatě na celou encyklopedii. Tolik místa tu nemáme a navíc si o tom můžete pročíst na celé řadě kvalitních a přehledných webových stránkách z Česka i ze zahraničí. Tou nejlepší českou stránkou je ukazy.astro.cz, kde je zevrubný přehled vůbec všech atmosférických jevů a dokonce rozsáhlá fotogalerie, do níž můžete přispět i vy. Navíc - pokud jste si z tohoto článku neudělali úplný obrázek, co si pod halovými jevy představit, tamní galerie vás maximálně uspokojí.

Nezapomeňte proto o víkendu vyhlížet Měsíc a doufat, že se v jeho blízkosti vyskytne vysoká řídká oblačnost. A pokud se vám (nejen) halový kruh podaří vyfotit, určitě se o své fotografie podělte. Třeba právě prostřednictvím galerie na ukazy.astro.cz. Snímky ale můžete zaslat i nám, publikujeme je na našich stránkách.

Převzato: Hvězdárna v Úpici




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Úplněk, Halo


28. vesmírný týden 2025

28. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc, Antares a ISS

Na správném místě, ve správný čas bohužel jen s mobilem. (O průletu ISS jsem předem nevěděl)

Další informace »