Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Vyhlížejte meteory z roje Lyrid

Vyhlížejte meteory z roje Lyrid

Jasná Lyrida nad stromy.
Autor: Space.com

Meteorický roj Lyridy nepatří mezi ty nejznámější, ale přesto si zasluhuje oprávněné místo na žebříčku 10 nejatraktivnějších rojů během roku. Díky poloze svého radiantu, který je v čase maxima v ranních hodinách téměř v nadhlavníku, patří mezi ty nejlépe pozorovatelné od nás, ze středních severních zeměpisných šířek, vůbec. Letošní maximum roje připadá na noc ze 22. na 23. dubna. V časných hodinách 23. dubna spatříme až 18 meteorů za hodinu. Některé by mohly být opravdu jasné.

Lyrida zachycená z kosmu na palubě ISS. Autor: NASA/ISS.
Lyrida zachycená z kosmu na palubě ISS.
Autor: NASA/ISS.
Lyridy jsou prvním výraznějším rojem v jarních měsících, kterého si lze při pozorování noční oblohy povšimnout. Obvyklá zenitová frekvence roje se pohybuje okolo 12 pomalých meteorů narážejících do zemské atmosféry rychlostí 49 km/s. A navíc příjemnou skutečností je, že občas jsou meteory tohoto roje velmi jasné. Průměrný jas meteorů roje je ale kolem +2 mag, což je jasnost hvězd ve Velkém voze.

Prach z daleké komety

Mateřskou kometou roje je objekt s označením C/1861 G1 (Thatcher) s oběžnou dobou 415 let. Ta se nyní nachází daleko od vnitřní oblasti Sluneční soustavy. Naposledy se ke Slunci přiblížila v roce 1861, znovu se jí dočkají naši potomci až v roce 2276. Proud částic této komety značně ovlivňuje svou gravitací planeta Saturn, takže v některých letech můžeme být překvapivě svědky i krátkých meteorických „spršek“ s vysokou krátkodobou hodinovou frekvencí meteorů. Naposledy bylo něco podobného zaznamenáno roku 1982, kdy astronomové napočítali frekvenci kolem 90 meteorů za hodinu. Běžnější je však zenitová frekvence okolo 10-18 meteorů za hodinu.

Kdy a kde pozorovat?

Radiant Lyrid nad Mléčnou dráhou. Autor: Petr Horálek
Radiant Lyrid nad Mléčnou dráhou.
Autor: Petr Horálek
Pozorovat roj lze během několika nocí kolem maxima. Jeho aktivita začíná v polovině dubna a končí kolem 27. dubna. Maximum připadá na noci kolem 22. a 23. dubna. Nejvhodnější je roj pozorovat ve druhé polovině noci a ráno před svítáním, kdy je radiant nejvýše nad obzorem. Na pozorování si vyberte místo dál od měst s dobrým výhledem do oblohy nad hlavou. Pozorovat můžete vleže pouhým ležením na zemi, například v teplém spacáku. Žádný dalekohled není třeba, meteory jsou viditelné očima a vylétají náhodně po celé obloze (pochopitelně ze směru souhvězdí Lyry, odkud vlivem perspektivy začínají svou dráhu).

Podmínky pro letošní Lyridy jsou poměrně příznivé. Maximum je předpovězeno na noc ze středy 22. na čtvrtek 23. dubna 2015 krátce po půlnoci. Navíc Měsíc, který je mezi novem a první čtvrtí, bude poměrně brzy mizet pod obzorem a ve druhé polovině noci tak nebude sledování roje rušit. To je pak naopak čas, kdy se radiant bude dostávat nejvýš nad obzor, respektive až téměř k zenitu. Bude-li dobré počasí najděte si čas a určitě se podívejte.

Vyfoťte si meteory

Meteory si můžete rovněž zkusit vyfotografovat. Stačí k tomu fotoaparát na stativu s možností dlouhé expozice a pokud možno se širokoúhlým objektivem. Na fotoaparátu si nastavíte dlouhou expozici (řádově několik desítek sekund) a zmáčknete spoušť. Meteory vylétají náhodně po celé obloze, takže musíte pokud opakovat tak dlouho, dokud se vám nepoštěstí a nějaké meteor právě v době expozice neproletí zorným polem vašeho aparátu. Více informací v našem návodu na fotografování oblohy. Pokud se vám podaří nějaký meteor z Lyrid zachytit a budete se chtít o svůj snímek podělit, nezapomeňte nám jej zaslat do galerie. V případě většího množství snímků vytvoříme speciální článek o pozorování úkazu čtenáři Astro.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] O kometě 1861/G1 (Thatcher) na Wikipedii
[2] IMO.net - informace o meteorických rojích
[3] Rady Astro.cz - Jak fotografovat (nejen) meteory

Převzato: Zpravodaj Hvězdárny v Rokycanech



O autorovi

Karel Halíř

Karel Halíř

Astronom a popularizátor astronomie, ředitel Hvězdárny v Rokycanech a aktivní člen Zákrytové a astrometrické sekce ČAS. Pravidelně podává pod hlavičkou společnosti informace o těch nejzajímavějších úkazech nejen ze světa zákrytů hvězd Měsícem nebo planetkami. Informace rozesílá především formou zákrytových zpravodajů nebo populárním nepravidelným zpravodajem "Dneska by to možná šlo...". Pro odběr zpravodajů a alertů jej kontaktujte na stránkách rokycanské hvězdárny.

Štítky: Lyridy


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »