Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Výrazné halové jevy na pražské obloze

Výrazné halové jevy na pražské obloze

Štefánikova hvězdárna a cirkumzenitální obloukV mrazivých ranních a dopoledních hodinách jsme měli dnes možnost v Praze i na dalších místech pozorovat jasné halové jevy - optické úkazy v atmosféře vznikající odrazem a lomem slunečních paprsků v drobných ledových krystalech vznášejících se v atmosféře.
Dnešnímu úkazu dominovala po stranách Slunce výrazná parhelia a vysoko na obloze nádherně duhově zbarvený cirkumzenitální oblouk. Úvodní snímek byl pořízen u Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně.

Ledové krystalky se vyskytují obvykle ve vysokém patře oblačnosti, nejčastěji v oblaku druhu cirrostratus, který má vzhled průsvitného bělavého závoje. Za nízkých teplot a dostatečné vlhkosti vzduchu se však drobné poletující ledové krystaly mohou vyskytovat i v přízemní vrstvě ovzduší, pak se jim díky třpytivému lesku ve slunečním světle říká přiléhavě "diamantový prach". Pravě takové krystaly daly vzniknout halovým jevům, které ozdobily dnešní pražskou oblohu.

Vedlejší slunce fotografovaná na Barrandově (foto P. Gaňa)Z dnešních výrazných halových jevů byly pozorovatelné po stranách Slunce barevné zářivé skvrny, tzv. vedlejší slunce (parhelia, viz. snímek, který pořídil Pavel Gaňa v Praze na Barrandově) a vysoko na obloze nad Sluncem nádherně duhově zbarvený cirkumzenitální oblouk. Oba jevy vznikají lomem paprsků při průchodem drobnými krystaly ve tvaru pravidelných šestibokých destiček orientovaných svými podstavami vodorovně. Tvar a druh halových jevů závisí na typu krystalu (kromě destiček se často vyskytují také šestiboké ledové sloupky), na jejich prostorové orientaci a na výšce Slunce nad obzorem. Druhů halových jevů existuje velké množství, kromě vedlejší sluncí a cirkumzenitálního oblouku bylo dnes množné pozorovat také části tzv. parhelického kruhu, bělavého pásu obepínajícího oblohu ve stejné výšce jako Slunce a dále tzv. boční slunce (paranthelia), která mají vzhled bělavých skvrn na parhelickém kruhu ve vzdálenosti 120° od kotouče Slunce.
Vedlejší slunce vznikají lomem paprsků při průchodu stěnami šestibokých ledových destiček a objevují se pak v závislosti na výšce Slunce po jeho stranách jako zářivé skvrny v minimální vzdálenosti 22°.

Jasný cirkumzenitální oblouk v Praze (foto T. Tržický)Cirkumzenitální oblouk naproti tomu vzniká díky paprskům, které vnikají do ledových destiček horní podstavou, lámou se a vystupují jednou ze stěn. Tento oblouk patří vůbec k nejkrásnějším halovým jevům s čistými spektrálními barvami, kde stejně jako v případě parhelií, směřuje červená barva oblouku vždy ke slunečnímu kotouči.

Halové jevy byly dnes v Praze pozorovatelné od východu Slunce zhruba do 10:30 hod.
Další fotografie a videa jsou umístěny v galerii na stránkách Optické úkazy v atmosféře.

Redakci astro.cz poslal snímky pan Jan Vodrážka, děkujeme - galerie snímků




O autorovi

Tomáš Tržický

Tomáš Tržický

Český popularizátor astronomie a úkazů v zemské atmosféře. Narozen v roce 1973, nyní člen Pražské pobočky České astronomické společnosti, dlouholetý spolupracovník (demonstrátor) Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně. Na astro.cz spravuje sekci Optické úkazy v atmosféře.



47. vesmírný týden 2018

47. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 19. 11. do 25. 11. 2018. Měsíc bude v úplňku. Večer je vidět Saturn a Mars. Na ranní obloze je nepřehlédnutelným objektem Venuše. Ráno máme ještě možnost vidět amatérsky objevenou kometu C/2018 V1 (Machholz-Iwamoto-Fujikawa). Mezinárodní vesmírná stanice přivítá dvě nákladní kosmické lodě. Očekáváme třetí let téhož prvního stupně rakety Falcon 9. Ve Valašském Meziříčí proběhne tradiční kosmonautický seminář. Před 20 roky byl vynesen první modul stanice ISS, Zarja.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

IC1805

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2018 obdržel snímek „IC 1805“, jehož autorem je Jan Klečka   Kdysi, v dávném šerosvitu lidské či snad dokonce helénské heroické doby, vládla v daleké Etiopii, spolu se svým manželem králem Kéfeem, královna Kassiopeia. Údajně trochu chlubivá,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 38P/Stephan-Oterma

Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa o efemeridové jasnosti 9.2 magnitudy se nacházela v souhvězdí Blíženců. Po obloze se pohybovala rychlostí 1.39 obloukové vteřiny za minutu ve vzdálenosti 0.837 au od Země a 1.591 au od Slunce.

Další informace »