Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Výrazné halové jevy na pražské obloze

Výrazné halové jevy na pražské obloze

Štefánikova hvězdárna a cirkumzenitální obloukV mrazivých ranních a dopoledních hodinách jsme měli dnes možnost v Praze i na dalších místech pozorovat jasné halové jevy - optické úkazy v atmosféře vznikající odrazem a lomem slunečních paprsků v drobných ledových krystalech vznášejících se v atmosféře.
Dnešnímu úkazu dominovala po stranách Slunce výrazná parhelia a vysoko na obloze nádherně duhově zbarvený cirkumzenitální oblouk. Úvodní snímek byl pořízen u Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně.

Ledové krystalky se vyskytují obvykle ve vysokém patře oblačnosti, nejčastěji v oblaku druhu cirrostratus, který má vzhled průsvitného bělavého závoje. Za nízkých teplot a dostatečné vlhkosti vzduchu se však drobné poletující ledové krystaly mohou vyskytovat i v přízemní vrstvě ovzduší, pak se jim díky třpytivému lesku ve slunečním světle říká přiléhavě "diamantový prach". Pravě takové krystaly daly vzniknout halovým jevům, které ozdobily dnešní pražskou oblohu.

Vedlejší slunce fotografovaná na Barrandově (foto P. Gaňa)Z dnešních výrazných halových jevů byly pozorovatelné po stranách Slunce barevné zářivé skvrny, tzv. vedlejší slunce (parhelia, viz. snímek, který pořídil Pavel Gaňa v Praze na Barrandově) a vysoko na obloze nad Sluncem nádherně duhově zbarvený cirkumzenitální oblouk. Oba jevy vznikají lomem paprsků při průchodem drobnými krystaly ve tvaru pravidelných šestibokých destiček orientovaných svými podstavami vodorovně. Tvar a druh halových jevů závisí na typu krystalu (kromě destiček se často vyskytují také šestiboké ledové sloupky), na jejich prostorové orientaci a na výšce Slunce nad obzorem. Druhů halových jevů existuje velké množství, kromě vedlejší sluncí a cirkumzenitálního oblouku bylo dnes množné pozorovat také části tzv. parhelického kruhu, bělavého pásu obepínajícího oblohu ve stejné výšce jako Slunce a dále tzv. boční slunce (paranthelia), která mají vzhled bělavých skvrn na parhelickém kruhu ve vzdálenosti 120° od kotouče Slunce.
Vedlejší slunce vznikají lomem paprsků při průchodu stěnami šestibokých ledových destiček a objevují se pak v závislosti na výšce Slunce po jeho stranách jako zářivé skvrny v minimální vzdálenosti 22°.

Jasný cirkumzenitální oblouk v Praze (foto T. Tržický)Cirkumzenitální oblouk naproti tomu vzniká díky paprskům, které vnikají do ledových destiček horní podstavou, lámou se a vystupují jednou ze stěn. Tento oblouk patří vůbec k nejkrásnějším halovým jevům s čistými spektrálními barvami, kde stejně jako v případě parhelií, směřuje červená barva oblouku vždy ke slunečnímu kotouči.

Halové jevy byly dnes v Praze pozorovatelné od východu Slunce zhruba do 10:30 hod.
Další fotografie a videa jsou umístěny v galerii na stránkách Optické úkazy v atmosféře.

Redakci astro.cz poslal snímky pan Jan Vodrážka, děkujeme - galerie snímků




O autorovi

Tomáš Tržický

Tomáš Tržický

Český popularizátor astronomie a úkazů v zemské atmosféře. Narozen v roce 1973, nyní člen Pražské pobočky České astronomické společnosti, dlouholetý spolupracovník (demonstrátor) Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně. Na astro.cz spravuje sekci Optické úkazy v atmosféře.



39. vesmírný týden 2021

39. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 9. do 3. 10. 2021. Měsíc bude kolem poslední čtvrti a v neděli zakryje jednu jasnější hvězdu. Aktivita Slunce je nízká. Očekáváme start další z družic série Landsat z kalifornského kosmodromu Vandenberg. Probíhají přípravy na misi Sojuz MS-19, která má k ISS vynést i režiséra a herečku. Před padesáti lety odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 19.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Bolid nad Laka

  Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2021 obdržel snímek „Bolid nad Laka“, jehož autorem je Lukáš Veselý     Bolid nad Laka, to je poněkud tajemný název snímku, který astrofotograf Lukáš Veselý zaslal do soutěže Česká astrofotografie měsíce a vyhrál s ním

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2019 O3 (Palomar).

Snímek komety C/2019 O3 (Palomar). Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa se na obloze pohybovala souhvězdím Draka. Vzdálenost od Země 8.796 au, od Slunce 8.896 au. Rychlost pohybu po obloze 0.16 arcsec/min, jasnost podle efemeridy 17.7 mag.

Další informace »