Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Pozoruhodné atmosférické úkazy o prázdninách a výhled na září

Pozoruhodné atmosférické úkazy o prázdninách a výhled na září

Bohatý den na atmosférické úkazy v Pardubicích 5. července 2016.
Autor: Adam Malíř.

Prázdninový výběr pozoruhodných snímků a zářijový výhled pozorování zahájíme souhrnem pozorovací sezóny nočních svítících oblaků. Během letošní sezóny ozvláštnily nejméně 11 nocí. Další snímky představí třeba rudou duhu nebo nás vrátí zpět do maxima srpnových Perseid. Září pak slibuje nejen duhy na ranní rose, ale blížící se podzim statisticky přeje halovým jevům nebo polárním zářím.

Ohlédnutí za červencem a srpnem

Prázdninové měsíce nabídly bohatou škálu různých optických jevů v atmosféře. Ukázku toho, co je možné zachytit během jediného dne, nabízí hned úvodní složenina snímků. Svou úrodu fotografií z 5. července na ní představuje Adam Malíř z Pardubic.

Sezóna nočních svítících oblaků

Přehled výskytu nočních svítících oblaků pozorovaných z ČR v letech 2012 - 2016. Autor: Tomáš Tržický
Přehled výskytu nočních svítících oblaků pozorovaných z ČR v letech 2012 - 2016.
Autor: Tomáš Tržický
Noční svítící oblaky (NLC) jsou od nás každoročně pozorovány v červnu a červenci a ani letošní pozorovací sezóna nebyla výjimkou. I přes menší počet jasnějších úkazů byly tyto mezosférické oblaky pozorovány v průběhu minimálně 11 nocí. Také letos měly převahu úkazy pozorované ve druhé polovině noci za ranního soumraku. Přiložená tabulka zachycuje pozorování nočních svítících oblaků v jednotlivých nocích června a července v letech 2012 až 2016. První letošní pozorovatelný úkaz NLC z území ČR byl zaznamenán ráno 18. června, poslední pak již ráno 19. července. Zdrojem pro tento souhrn byla vizuální pozorování a snímky z webových kamer (Humlnet, ČHMÚ, Hydronet aj.).

Jasné a rozsáhlé noční svítící oblaky ráno 12. července 2016 zachycené z Lučence. Byly pozorovatelné navzdory nasouvající se vysoké a střední oblačnosti, jejíž tmavé siluety jsou na snímku v popředí. Autor: Juraj Hanula
Jasné a rozsáhlé noční svítící oblaky ráno 12. července 2016 zachycené z Lučence. Byly pozorovatelné navzdory nasouvající se vysoké a střední oblačnosti, jejíž tmavé siluety jsou na snímku v popředí.
Autor: Juraj Hanula
Vybraný snímek mimořádně jasného úkazu nočních svítících oblaků pořídil nad ránem 12. července 2016 z Lučence na Slovensku Juraj Hanula. Snímek je působivý nejen intenzitou jasu mezosférických oblaků, ale též množstvím drobných detailů v jejich struktuře. Dle autorova popisu dosahovaly noční svítící oblaky výšky až 15° nad horizontem a rozkládaly se od severního až po východní obzor. Zrovna tuto noc však bylo nad Českou republikou zataženo.

 

Gloriola 30. července

Gloriola z 30. července 2016, Bánov pri Nových Zámkoch. Snímek vznikl při východě Slunce na vstvě mlhy nad polem. Autor: Ernest Šorokšári
Gloriola z 30. července 2016, Bánov pri Nových Zámkoch. Snímek vznikl při východě Slunce na vstvě mlhy nad polem.
Autor: Ernest Šorokšári
Na Slovensku zůstaneme také u další fotografie. Ernest Šorokšári z Bánov u Nových Zámků na ní zachytil gloriolu kolem svého stínu vrženého do mlhy.  Tento jev vzniká zpětným ohybem slunečních paprsků na drobných kapičkách mlhy nebo níže ležící oblačnosti (jev je častěji vidět z letadel kolem vlastního stínu na nižší vrstvě oblačnosti). Poloměr soustředných barevných prstenců glorioly závisí na velikosti kapiček mlhy. Čím menší jsou kapičky, tím je větší poloměr barevných ohybových prstenců. Důležitá je především stejnoměrná velikost kapek. Obsahuje-li oblast s mlhou či oblak různě velké kapky, není gloriola pozorovatelná.

Rudá duha 31. července

Červená duha při západu Slunce 31. července 2016 poblíž Bakova nad Jizerou. Snímáno s polarizačním filtrem. Autor: Tomáš Tržický
Červená duha při západu Slunce 31. července 2016 poblíž Bakova nad Jizerou. Snímáno s polarizačním filtrem.
Autor: Tomáš Tržický
Při západu Slunce 31. července jsem měl možnost pozorovat výrazně zbarvenou rudou duhu nedaleko Bakova nad Jizerou. Slunce prosvítalo průrvou v oblacích nad severozápadním obzorem a na opačné straně oblohy se tak ve večerní přeháňce mohl zaskvět prakticky půlkruhový duhový oblouk. Tato nevšední duha vděčí svému zbarvení rozptylu slunečních paprsků, které byly při své dlouhé pouti atmosférou zbaveny své krátkovlnné modré složky. Výsledná duha – stejně jako zapadající sluneční kotouč – zazářily téměř výhradně v červenavém světle. U této duhy byly patrné i sady podružných duhových oblouků a to na vnitřní straně primární duhy. Pro zvýraznění duhy byl při snímání použit polarizační filtr.

Perseidy

Rojení Perseid nad Královou Studňou Autor: Petr Horálek
Rojení Perseid nad Královou Studňou
Autor: Petr Horálek
Srpnový meteorický roj Perseidy asi není třeba blíže představovat. Letošní maximum nastalo v noci z 11. na 12. srpna a překvapilo vysokou aktivitou. To dokazuje i snímek od Petra Horálka, který se tentokrát maximum roje vypravil fotografovat do slovenského parku tmavé oblohy Veľká Fatra a to do lokality Králova Studňa. Zdařilá a pracná složenina zachycuje nebeskou podívanou v plné „širokoúhlé“ kráse. Třešničkou na dortu je pak zelenavý přísvit vlastního záření atmosféry (airglow) v levé spodní části snímku, který vzniká v obdobných výškách, kde zanikají zrnka meziplanetární hmoty při průletu atmosférou.

Výhled na září

Duha v rose

Duha ve vodních kapkách na orosené pavučině. Autor: Tomáš Tržický
Duha ve vodních kapkách na orosené pavučině.
Autor: Tomáš Tržický
Duhu známe sice především jako atmosférický jev, ovšem nic nebrání ani spatření duhy v kapkách rosy na zemi. Podobně jako při dešťové přeháňce a současném svitu Slunce můžeme zapátrat po duze v úhlu zhruba 42° od protislunečního bodu, který označuje stín naší hlavy vržený na orosený povrch. Přímo na vodních kapkách v trávě lze duhu pozorovat jen jako velmi slabý oblouk, mnohem větší šanci ke spatření pestrých duhových barev však nabízejí třeba orosené pavučiny. Procházka jitřní rosou pozdního léta tak může být o zážitek bohatší.

Snímek duhy na oroseném poli v Černotíně. Autor: Jiří Kaňovský
Snímek duhy na oroseném poli v Černotíně.
Autor: Jiří Kaňovský
Protože duhu můžeme pozorovat na kapkách nacházejících se na povrchu pláště pomyslného kužele, jehož vrchol je v našem oku a jehož osa směřuje od Slunce do protislunečního bodu, pak průnik tohoto kužele se zemským povrchem (např. orosenou loukou) je hyperbola. Nic to však nemění na tom, že z hlediska pozorovatele uvidíme duhu stále jako kružnici, resp. její část. Na snímku Jiřího Kaňovského z Černotína označuje šipka místa na oroseném poli se slabě viditelnou duhou. Ještě výrazněji duhu spatříme, pokud si vezmeme na pomoc polarizační filtr. Světlo duhy je totiž výrazně lineárně polarizované.

Další tipy

Na co dalšího se můžeme těšit? Pomalu se blížící podzim obvykle přináší větší šanci spatřit v řasovité oblačnosti halové jevy. Také polární záře bývají častěji pozorovatelné na jaře a na podzim - třeba nás zvolna klesající sluneční aktivita dokáže ještě příjemně překvapit tak, jako před rokem.

A pokochat se můžete též vítěznými snímky soutěže o zařazení do kalendáře na rok 2017, kterou pořádala Světová meteorologická organizace (WMO).

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Optické úkazy v atmosféře - čtenářská galerie
[2] Čtenářská galerie astro.cz
[3] Fotogalerie: Noční svítící oblaky 2016
[4] Fotogalerie: Perseidy 2016



O autorovi

Tomáš Tržický

Tomáš Tržický

Český popularizátor astronomie a úkazů v zemské atmosféře. Narozen v roce 1973, nyní člen Pražské pobočky České astronomické společnosti, dlouholetý spolupracovník (demonstrátor) Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně. Na astro.cz spravuje sekci Optické úkazy v atmosféře.

Štítky: Atmosférické jevy


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »