Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Výzva k pozorování srpku Měsíce

Výzva k pozorování srpku Měsíce

Měsíční srpek 31. 12. 2016 v HDR verzi snažící se přiblížit pohledu okem přes triedr
Autor: Martin Gembec

S nástupem obnovené tlakové výše přijde sice další vlna smogových situací, ovšem na horách by mělo zůstat jasno. Pokud se přidá dobrá dohlednost, čeká nás zajímavé období, které vyzývá k pozorování srpku Měsíce těsně před novem (ráno 26. ledna), nebo těsně po novu (večer 28. a 29. ledna). Večerní oblohu dozdobí také blízké setkání planet Venuše a Marsu. Ráno je zase vysoko nad jihem Jupiter a nízko na jihovýchodě Saturn a Merkur.

Pozorování večerního srpku bude jistě možné i v oblastech mimo hory, ale pouze pokud zůstane jasno. V takovém případě si počkejme až do 29. ledna. V neděli večer bude ještě srpek nízko na jihozápadě, ale bude už viditelný bez obtíží a nepochybně si všimneme i krásného popelavého svitu, tedy světla odraženého od Země, které nasvěcuje noční stranu Měsíce. Podobná situace nastala na Silvestra 2016.

Měsíc, Venuše a Mars večer 31. prosince 2016 Autor: Martin Gembec
Měsíc, Venuše a Mars večer 31. prosince 2016
Autor: Martin Gembec

Detailní snímek takové podoby Měsíce je v úvodu článku a jedná se o tzv. HDR verzi, kdy bylo do sebe složeno několik snímků s různou délkou expozice. Oko dokáže vnímat velký rozsah jasů a proto je nejhezčí pohled na takto mladý srpek přímo v dalekohledu, zatímco fotograficky lze dobře zachytit buď jasný srpek, nebo popelavou část.

Měsíc před novem 26. ledna

Jak je naznačeno v úvodu, nejbližší zajímavé pozorování nás čeká ráno 26. ledna, kdy bude „starý“ Měsíc před novem viditelný nízko nad jihovýchodním obzorem. K pozorování si nebude nutné výrazně přivstat, protože optimální doba k hledání nastává před sedmou ranní. Rozhodně je důležité se vybavit malým dalekohledem, nejlépe triedrem s velkým zorným polem. Nejsnáze si asi všimneme planety Saturn, která se bude jevit jako jasnější hvězda směrem k jihu a bude ze všech hledaných objektů ležet nejvýše. Konjunkce Měsíce se Saturnem nastala již 24. ledna a zachytil ji také jeden z našich čtenářů, Ján Pliška ze Strážskeho na Slovensku.

Konjunkcia Mesiaca so Saturnom Autor: Ján Pliška
Konjunkcia Mesiaca so Saturnom
Autor: Ján Pliška

Pokud podmínky dovolí, potom blíže obzoru směrem k východu bude další „hvězda“, planeta Merkur. Jasnost Saturnu je 0,5 mag a Merkur bude mít dokonce –0,2 mag, takže oba objekty se budou vzhledem k okolní svítající obloze jevit podobně jasné. Vzhledem k tomu, že Merkur bude 19 stupňů doleva dolů od Saturnu, zkuste odhadnout jeho polohu vůči Saturnu tak, že naměříte dvě pěsti na natažené ruce. Šířka pěsti je zhruba 10°. Nu a to nejdůležitější, tedy srpek Měsíce, se bude promítat ještě další čtyři stupně vlevo od Merkuru, takže jej krásně uvidíme v zorném poli triedru 10×50.

Měsíc, Merkur a Saturn 26. 1. 2017, simulace ze Stellaria
Měsíc, Merkur a Saturn 26. 1. 2017, simulace ze Stellaria

Extrémní pozorování srpku 28. ledna večer

Nadpis jasně naznačuje, že to nebude pozorování pro běžného smrtelníka. Ba možná to nebude pozorování, které bude reálné i pro protřelého pozorovatele oblohy. Situace, jaká nastává v neděli 28. ledna večer, je totiž vlastně docela vzácná. Měsíc bude totiž v novu týž den v 1:07 SEČ a večer tedy nastává možnost jej spatřit pouze cca 16 hodin po novu. Hon na tzv. mladý sprek Měsíce je docela známý mezi nadšenými amatérskými astronomy. Jak můžeme dohledat na webu Prohlídka Měsíce Pavla Gabzdyla, existují k tomu dokonce české i světové rekordy. Letošní konstelace je natolik extrémní, že případný úspěšný pozorovatel může dokonce stanovit český rekord. Ideální období k hledání Měsíce fotograficky, nebo s pomocí dalekohledu, nastává krátce po západu Slunce, tedy již kolem 17. hodiny. 

Venuše a Měsíc 28. ledna 2017, simulace ze Stellaria
Venuše a Měsíc 28. ledna 2017, simulace ze Stellaria

Měsíční srpek v pondělí 29. ledna a dál

Od pondělního večera bude spreček Měsíce dobře viditelný na večerní obloze. Ještě kolem 18. hodiny bude pět stupňů vysoko nad jihozápadem. Tou dobou bude již obloha poměrně tmavá a Měsíc pěkně vynikne, ale vyhledat jej budeme moci již o hodinu dříve, kdy bude zase díky větší výšce pěkný i ve větším zvětšení.

V dalších dnech bude popelavý svit slábnout a srpek se bude rozšiřovat. Měsíc také na obloze mine Neptun, když 30. ledna bude jen něco přes dva stupně od něj a uprostřed mezi nimi bude hvězda lambda Aquarii.

Měsíc a Neptun 30. ledna 2017, simulace Stellarium
Měsíc a Neptun 30. ledna 2017, simulace Stellarium

Nejhezčí seskupení je přichystáno na 31. leden, kdy bude Měsíc, Venuše a Mars tvořit nebeský trojúhelník.

Seskupení Měsíce, Venuše a Marsu 31. ledna 2017 kolem 18:00 SEČ. Simulace: Stellarium
Seskupení Měsíce, Venuše a Marsu 31. ledna 2017 kolem 18:00 SEČ. Simulace: Stellarium

Nezbývá, než popřát pěkné počasí i v nížinách a hodně štěstí při hledání srpku Měsíce. Pokud se vám podaří vyfotografovat některý ze zmiňovaných úkazů, neváhejte nám poslat své snímky přes formulář. Zdařilé záběry můžete rovněž vkládat do České astrofotografie měsíce.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Fotogalerie čtenářů Astro.cz
[2] O Měsíci na Astro.cz
[3] Prohídka Měsíce - Měsíční srpek



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mladý Měsíc, Pozorování 


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »