Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Výzva k pozorování srpku Měsíce

Výzva k pozorování srpku Měsíce

Měsíční srpek 31. 12. 2016 v HDR verzi snažící se přiblížit pohledu okem přes triedr
Autor: Martin Gembec

S nástupem obnovené tlakové výše přijde sice další vlna smogových situací, ovšem na horách by mělo zůstat jasno. Pokud se přidá dobrá dohlednost, čeká nás zajímavé období, které vyzývá k pozorování srpku Měsíce těsně před novem (ráno 26. ledna), nebo těsně po novu (večer 28. a 29. ledna). Večerní oblohu dozdobí také blízké setkání planet Venuše a Marsu. Ráno je zase vysoko nad jihem Jupiter a nízko na jihovýchodě Saturn a Merkur.

Pozorování večerního srpku bude jistě možné i v oblastech mimo hory, ale pouze pokud zůstane jasno. V takovém případě si počkejme až do 29. ledna. V neděli večer bude ještě srpek nízko na jihozápadě, ale bude už viditelný bez obtíží a nepochybně si všimneme i krásného popelavého svitu, tedy světla odraženého od Země, které nasvěcuje noční stranu Měsíce. Podobná situace nastala na Silvestra 2016.

Měsíc, Venuše a Mars večer 31. prosince 2016 Autor: Martin Gembec
Měsíc, Venuše a Mars večer 31. prosince 2016
Autor: Martin Gembec

Detailní snímek takové podoby Měsíce je v úvodu článku a jedná se o tzv. HDR verzi, kdy bylo do sebe složeno několik snímků s různou délkou expozice. Oko dokáže vnímat velký rozsah jasů a proto je nejhezčí pohled na takto mladý srpek přímo v dalekohledu, zatímco fotograficky lze dobře zachytit buď jasný srpek, nebo popelavou část.

Měsíc před novem 26. ledna

Jak je naznačeno v úvodu, nejbližší zajímavé pozorování nás čeká ráno 26. ledna, kdy bude „starý“ Měsíc před novem viditelný nízko nad jihovýchodním obzorem. K pozorování si nebude nutné výrazně přivstat, protože optimální doba k hledání nastává před sedmou ranní. Rozhodně je důležité se vybavit malým dalekohledem, nejlépe triedrem s velkým zorným polem. Nejsnáze si asi všimneme planety Saturn, která se bude jevit jako jasnější hvězda směrem k jihu a bude ze všech hledaných objektů ležet nejvýše. Konjunkce Měsíce se Saturnem nastala již 24. ledna a zachytil ji také jeden z našich čtenářů, Ján Pliška ze Strážskeho na Slovensku.

Konjunkcia Mesiaca so Saturnom Autor: Ján Pliška
Konjunkcia Mesiaca so Saturnom
Autor: Ján Pliška

Pokud podmínky dovolí, potom blíže obzoru směrem k východu bude další „hvězda“, planeta Merkur. Jasnost Saturnu je 0,5 mag a Merkur bude mít dokonce –0,2 mag, takže oba objekty se budou vzhledem k okolní svítající obloze jevit podobně jasné. Vzhledem k tomu, že Merkur bude 19 stupňů doleva dolů od Saturnu, zkuste odhadnout jeho polohu vůči Saturnu tak, že naměříte dvě pěsti na natažené ruce. Šířka pěsti je zhruba 10°. Nu a to nejdůležitější, tedy srpek Měsíce, se bude promítat ještě další čtyři stupně vlevo od Merkuru, takže jej krásně uvidíme v zorném poli triedru 10×50.

Měsíc, Merkur a Saturn 26. 1. 2017, simulace ze Stellaria
Měsíc, Merkur a Saturn 26. 1. 2017, simulace ze Stellaria

Extrémní pozorování srpku 28. ledna večer

Nadpis jasně naznačuje, že to nebude pozorování pro běžného smrtelníka. Ba možná to nebude pozorování, které bude reálné i pro protřelého pozorovatele oblohy. Situace, jaká nastává v neděli 28. ledna večer, je totiž vlastně docela vzácná. Měsíc bude totiž v novu týž den v 1:07 SEČ a večer tedy nastává možnost jej spatřit pouze cca 16 hodin po novu. Hon na tzv. mladý sprek Měsíce je docela známý mezi nadšenými amatérskými astronomy. Jak můžeme dohledat na webu Prohlídka Měsíce Pavla Gabzdyla, existují k tomu dokonce české i světové rekordy. Letošní konstelace je natolik extrémní, že případný úspěšný pozorovatel může dokonce stanovit český rekord. Ideální období k hledání Měsíce fotograficky, nebo s pomocí dalekohledu, nastává krátce po západu Slunce, tedy již kolem 17. hodiny. 

Venuše a Měsíc 28. ledna 2017, simulace ze Stellaria
Venuše a Měsíc 28. ledna 2017, simulace ze Stellaria

Měsíční srpek v pondělí 29. ledna a dál

Od pondělního večera bude spreček Měsíce dobře viditelný na večerní obloze. Ještě kolem 18. hodiny bude pět stupňů vysoko nad jihozápadem. Tou dobou bude již obloha poměrně tmavá a Měsíc pěkně vynikne, ale vyhledat jej budeme moci již o hodinu dříve, kdy bude zase díky větší výšce pěkný i ve větším zvětšení.

V dalších dnech bude popelavý svit slábnout a srpek se bude rozšiřovat. Měsíc také na obloze mine Neptun, když 30. ledna bude jen něco přes dva stupně od něj a uprostřed mezi nimi bude hvězda lambda Aquarii.

Měsíc a Neptun 30. ledna 2017, simulace Stellarium
Měsíc a Neptun 30. ledna 2017, simulace Stellarium

Nejhezčí seskupení je přichystáno na 31. leden, kdy bude Měsíc, Venuše a Mars tvořit nebeský trojúhelník.

Seskupení Měsíce, Venuše a Marsu 31. ledna 2017 kolem 18:00 SEČ. Simulace: Stellarium
Seskupení Měsíce, Venuše a Marsu 31. ledna 2017 kolem 18:00 SEČ. Simulace: Stellarium

Nezbývá, než popřát pěkné počasí i v nížinách a hodně štěstí při hledání srpku Měsíce. Pokud se vám podaří vyfotografovat některý ze zmiňovaných úkazů, neváhejte nám poslat své snímky přes formulář. Zdařilé záběry můžete rovněž vkládat do České astrofotografie měsíce.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Fotogalerie čtenářů Astro.cz
[2] O Měsíci na Astro.cz
[3] Prohídka Měsíce - Měsíční srpek



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mladý Měsíc, Pozorování 


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »