Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Web o zatměních nad územím ČR v mírně novějším hávu

Web o zatměních nad územím ČR v mírně novějším hávu

Před dvěma lety jsme vás informovali, že pod správou Expresních astronomických informací vznikl internetový portál o nejbližších zatměních Slunce a Měsíce (nejen) nad územím České republiky. Pro více než očekávaný zájem o něj jsme se rozhodli věnovat mu ještě více péče a přinést vám tak žádané informace o těchto úchvatných nebeských úkazech, tedy především o těch viditelných přímo nad naším územím.

Než uvedeme novinky na webu, rádi bychom vám jej ještě jednou detailněji představili. Jakmile do internetového vyhledávače napíšete kýženou webovou adresu astro.sci.muni.cz/zatmeni, objeví se vám výpis nejaktuálnějších blížích se zatmění, zpravidla na celý rok či ještě déle. Ke každému zatmění jsou vypsány nejdůležitější informace - tedy v jaký čas a v jakém rozsahu je dané zatmění od nás vidět. Více informací pak přinesou zdrojové stránky pod správou Freda Espenaka (NASA), na něž je uveden ke každému zatmění odkaz. Nově se však opíráme o též anglický internetový portál - eclipse online [2], na němž krom velmi přehledných mapek naleznete i patřičné animace slunečních zatmění. Tento portál nabízí přehled všech slunečních a měsíčních zatmění na celém světě do roku 2100. Vysvětlivky k jednotlivým mapkám naleznete na našem webu na úvodní stránce. V menu pak následuje nejdůležitější část - zatmění Měsíce a Slunce, a to v rozdělení po dekádách následujících let tohoto století.

Při kliknutí na daný druh zatmění se vám objeví krátký úvod ke vzniku úkazu a zároveň se rozbalí menu nabízející zmiňovaný přehled zatmění na následující tři dekády let dopředu tak, jak je budeme moci pozorovat od nás.

Krom těchto nejžádanějších informací je tu pak samostatná "kapitola", kterou bychom i do budoucna rádi spravovali na základě vašich reakcí. Jde o pasáž "Plánované expedice". Na této stránce najdete přehled nejbližších plánovaných expedic v České (či Slovenské) republice za pozorováním především slunečních zatmění. To je stránka jak pro ty, kteří hledají možnost se za nejbližším úkazem vydat, ale rovněž pro ty, kteří pořádají nějaký zájezd a rádi by o něm dali na vědomí. Za poslední dva roky se tato funkce našeho webu velmi osvědčila.

Následují kontakty a nepostradatelné odkazy. Mezi odkazy najdete mimo dalších českých a zahraničních portálů o zatměních také linky na předpověď počasí včetně animací oblačnosti nad územím ČR pomocí družice Eumesat, které leží na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu.

Co tedy web přináší nového? Kromě jen mírně upravené vizáže je jeho aktuálnost ovlivněna blížícím se příchodem další dekády let tohoto století. Web jsme naplnili informacemi o zatměních od roku 2031 až 2040. Dále pak pro zájemce uvádíme nejen v aktuálním přehledu, ale i ve výpisu budoucích zatmění ty úkazy, které sice z našeho území pozorovatelné nebudou, ale jsou finančně či z hlediska terénu a předpovědi počasí poměrně dostupné. U každého zatmění Slunce, které je od nás viditelné a na Zemi prochází jeho pás totality či annularity, najdete nově i odkaz na interaktivní google mapy s vyznačeným průběhem zatmění po světě (autorem je opět Fred Espenak, NASA). A neposledně jsme aktualizovali i archiv pozorování zatmění minulých (především však pozorování členů a přátel redakce webu).

Další inovace se plánují i v průběhu následujících let. Rádi bychom, aby se i nadále web stával primárním zdrojem informací pro všechny zájemce o tyto úžasné úkazy, jimiž sluneční a měsíční zatmění jsou. A to nejenom proto, že je web svým zaměřením jediný svého druhu na českém internetu. Děkujeme všem čtenářům za podporu a jsme rádi, že jsme vás svou prací potěšili. Budeme se o to snažit i nadále.

Odkazy:
[1] Web o nejbližších zatměních nad územím ČR - http://astro.sci.muni.cz/zatmeni
[2] Eclipse online - http://www.eclipse.org.uk/eclbin/query_eo.cgi
[3] Stránky o zatměních pod správou Freda Espenaka (NASA)
[4] Miloslav Druckmüller - webové stránky s jedinečnými fotografiemi nejen slunečních zatmění
[5] Nejbližší zatmění nad územím ČR - článek o založení webu před 2 lety




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »